Dluh České republiky roste závratným tempem. S touto situací si zatím nedokázala poradit ani současná vláda. Navíc ta za některá svá opatření zaplatila daň v podobě popularity srovnatelné s oblíbeností ptačího trusu v kuřecí polévce...

Nějak jsem si už zvykla, že jakmile se rtuť teploměru přestane krčit v těsné blízkosti bodu mrazu, v ulicích se objeví zástupci nejrůznějších telefonních operátorů, kteří chtějí mermomocí zjistit, s kým, za kolik a jak často volám.

Jest to k nevíře, ale poprvé v dějinách tohoto státu máme na základě přímého hlasování občanů již týden zvoleného prezidenta - Miloše.  Ne, nebojte se, nepřidám se k zástupům rozebíratelů oné volby a jejího výsledku, i když si myslím, že vzácnost okamžiku by si to zasloužila, ale chci se spíše podívat na to, co nás provázelo před druhým kolem této volby. Že se tady nic jiného nedělo? Ale určitě ano...

Druhé kolo volby prezidenta je za námi a o hlavě státu už je v tuto chvíli jasno. O dvojici, která prošla do finále, se už snad ani nedalo napsat nic nového. Přesto se na nás ze všech stran pořád a až do poslední chvíle valily informace nejrůznějšího druhu či kalibru.

Zprávy o úmrtí na prasečí chřipku se k nám valí ze všech stran. Její nebezpečí pro lidi s oslabenou imunitou určitě nelze podceňovat. Nicméně je také třeba si uvědomit, že na každou oběť prasečí chřipky připadaly v České republice například i v tom nejrizikovějším roce čtyři stovky lidí, kteří zemřeli na rakovinu tlustého střeva. Zatímco na prasečí chřipku v roce 2010 zemřelo sto dva lidí, jeden z druhů nádorového onemocnění si vyžádal přes čtyři tisíce obětí!  A tak v souvislosti s prasečí chřipkou není od věci se zeptat. Kdo na tom vlastně vydělá?