- 30. leden 2013
- 1575x
Zprávy o úmrtí na prasečí chřipku se k nám valí ze všech stran. Její nebezpečí pro lidi s oslabenou imunitou určitě nelze podceňovat. Nicméně je také třeba si uvědomit, že na každou oběť prasečí chřipky připadaly v České republice například i v tom nejrizikovějším roce čtyři stovky lidí, kteří zemřeli na rakovinu tlustého střeva. Zatímco na prasečí chřipku v roce 2010 zemřelo sto dva lidí, jeden z druhů nádorového onemocnění si vyžádal přes čtyři tisíce obětí! A tak v souvislosti s prasečí chřipkou není od věci se zeptat. Kdo na tom vlastně vydělá?
Pokud člověk umře na rakovinu, je to sice smutné, ale považujeme to za něco vlastně normálního. U chřipky tomu tak není. Pokud nás ohrožuje zmutovaný bacil, který si volně lítá vzduchem a může ho chytnout každý z nás, tak z toho většinu lidí mrazí. Mluví-li se o něm navíc jako o smrtelném a dennodenně se dovídáme o jeho dalších a dalších obětech, pak už je panika za dveřmi. Tak tomu bylo, je a možná i bude právě s prasečí chřipkou.
Díky vzrůstajícímu počtu obětí (letos by jich v celé ČR mělo být už kolem čtyřicet) lze snadno podlehnout dojmu, že v historii za takovou chvíli nikdy na chřipku nezemřelo tolik lidí jako právě nyní. To ovšem není pravda. Zatímco například v roce 2010, kdy se o ní mluvilo nejvíce, si prasečí chřipka vyžádala sto dva obětí, tak například „španělské chřipce v roce 1918 u nás podlehlo řádově tisíckrát víc lidí. A to už je nějaký rozdíl.
Riziko prasečí chřipky nelze samozřejmě podceňovat. U lidí se sníženou imunitou oslabených například zápalem plic či jinou nemocí může mít fatální následky. Nebezpečná pak může být obzvláště pro seniory a těhotné ženy. Lze jednoznačně ocenit zásah prostějovských lékařů, kteří císařským řezem zachránili dítě těhotné ženy trpící prasečí chřipkou, která ženu i její miminko bezprostředně ohrožovala na životě.
Na druhou stranu je třeba si uvědomit, že přímo na prasečí chřipku zemře opravdu jen zlomek lidí. Pokud ji dostane jinak zdravý člověk, pak ji doma v posteli určitě zvládne. Možná mu dá zabrat více, než by čekal, ovšem do nemocnice obvykle nezamíří a po pár dnech je opět „jako rybička“. Ze statistik vyplývá, že obyčejná chřipka každoročně zabije až dva tisíce Čechů. Celkem logicky se tedy nabízí otázka, proč takový humbuk kolem celkem všední choroby?
Mnozí lidé za panikou kolem ptačí, prasečí a kdovíjaké chřipky vidí především loby mocných farmaceutických firem. Těm se jakýkoliv pocit všeobecného ohrožení zdraví opravdu hodí do už tak dobře zavedeného krámu. Po zveřejnění informace, že na jaře 2010 hrozí světu pandemie prasečí chřipky, po němž následoval hromadný nákup vakcín, celosvětově vydělaly nějakých stopadesát miliard korun navíc. A to už se vyplatí! Není špatné připomenout, že jen Česko v červnu zmiňovaného roku vyhodilo šestset tisíc vakcín, o které nebyl zájem. Přišly na dvěstědeset miliónů korun...
Je velice pravděpodobné, že minimálně jednou do roka se chřipka dotkne každého z nás. I na případě tohoto infekčního onemocnění lze velice dobře vysledovat, co s jinak běžnou záležitostí udělá dobrý marketing a zajímavá obchodní značka. Vždyť pokud lidé chřipku nazývají „rýmičkou“, běžně ji přecházejí, neuléhají s ní do postele, tak to obvykle zvládnou, možná si však zadělávají na mnohem větší problémy. A to se nelíbí nejen výrobcům léků, ale ani lékařům.
Pokud však chřipka dostane nějaký zajímavý „brand“, za kterým stojí poutavý příběh, pak je to něco jiného. Je- li to chřipka ptačí (opeřenci stejně jako viry poletují vzduchem a jsou všude, ptáky však narozdíl od mikrobů vidíme), nebo prasečí (vepře si spojujeme se špínou a hnojem, ve kterém se válí), pak je to docela jiné kafe.
Mezi podceňováním i přeceňováním chřipky by si pak každý z nás měl najít svoji cestu. Jisté však je, že z chřipky bychom se měli vyležet, nikoliv zbláznit.
Další chyba na Vápenici.