O ŘEČECH, CO SE VEDOU A O SMÍCHU ZE ZÁHROBÍ...

Dnes nebudu stoprocentně regionální. Snad mi to nebude příliš vyčítáno, ale události celostátního významu se tak často propíraly v posledních dnech i v debatách většiny Prostějovanů, že nevyjádřit se také by bylo zápecnické a svědčící o klapkách na očích. Mám podstatnou výhodu, že se mohu vyjádřit s časovým odstupem a tudíž i bez zbytečné hysterie, kýmsi živené...

Začnu přece jen místně, neboť jsem vyslechl jako první názory na náš ohňostroj. Menšina ho hodnotila jako „impotentní“, stejně jako vánoční trhy na náměstí, zato většina ho velice chválila, a to na rozdíl od vánočních trhů na náměstí. Ano, přiznejme si otevřeně, vánoční trhy se nepovedly a při přímé diskuzi se samotnými stánkaři byl cítit značný pesimismus i z jejich strany. Stojí to jistě za zamyšlení a je před námi dost měsíců na to, aby šlo sjednat nápravu.

V době, kdy se ovšem naše občanstvo kochalo světelnými efekty, se daleko od nás, v Praze, připravoval někdo odpálit vcelku velkou bombu, jejíž exploze zasáhla prakticky celou republiku. Ano, mluvím o prezidentské amnestii. Zprvu nevinné využití jedné z mála skutečných prezidentským pravomocí v tomto státě vyvolalo lavinu v našich věznicích, na soudech a pochopitelně i v diskuzích. A  těchto jsem byl opět účasten i v našem městě a řeknu vám, ty emoce u diskutujících zde byly a velké. A tak teď si dovolím pár slov za sebe.

Prezident využil své ústavní právo a stalo se to, co v roce 1990 při první velké amnestii jeho předchůdce. Z věznic se vyrojily davy jedinců, z nichž valná většina na onen „běžný“ život vůbec nebyla připravena, a tak se těžko divit, že mnoho z nich bylo během pár hodin zpět, neboť nevěděli, co si počít s nabytou svobodou. Je chybou vězeňského systému, že neumí vrátit lidi zpět do normálu - nemluvím zde samozřejmě o nenapravitelných recidivistech...

Dále se s „neviditelnými“ amnestovanými svezly i mediálně známé tváře z nejrůznějších kauz. Vynechám naše pseudocelebrity, neboť se pořád domnívám, že zatímco naše média z nich dělají bůhvíco, kilometr za státní hranicí jsou, až na pár výjimek, jedno velké nic. Většinu našeho zpěváctva by nechtěli ani na hasičském bále v rakouském Laa an der Thaya. A tito ještě působí bolest druhým...

Maximální vzrušení v debatách způsobovaly postavy z kauz ekonomických, ve kterých šlo o tunelování a krachy fondů, bank a de facto celého státu. Zde bych rád podotkl, že tito jedinci jsou produktem ne této amnestie, ale té již zmiňované, z roku 1990. Tehdy se totiž do světa, kromě politicky pronásledovaných a opravdu trpících, vydaly i partičky vexsláctva a všelijakého šmelinářstva, které bylo amnestováno jen a jen proto, že bylo odsouzeno dle totalitních zákonů. Tito jedinci se za pomoci ulitých peněz stali váženými podnikateli, vychovali si následně další generaci sobě podobných a díky novým demokratickým, leč děravým zákonům společně vytunelovali, co se dalo, a to vše za tiché podpory mnoha „zalitých“ (uplacených) politických špiček i úředníků. Jen velmi zřídka na ně dopadla ruka zákona (výše uvedené řádky se netýkají těch poctivých živnostníků, kterých tu ještě stále máme kupodivu dost).

Nad oběma amnestiemi by se pak tedy mohl v klidu usmívat a pobrukovat si své „hm,hm,hm“ velký KMOTR, kterému v té první amnestii propustili jeho učitele a v té druhé jeho souputníka a největšího „obchodního“ partnera. Je pravda, že nad druhou amnestií se usmívá již jen ze záhrobí, neboť byl před sedmi lety, 25. ledna 2006, „NĚKÝM“ zastřelen před svým sídlem. Mluvím o Františku Mrázkovi a pokud si chcete udělat lepší obrázek, doporučuji hned dvě knihy o něm (KMOTR MRÁZEK I a KMOTR MRÁZEK II - Krakatice). Pak si možná opravíte názor i na obě amnestie. Anebo si ho posílíte, to nechám na vás...

Závěrem mám otázku. Byli jste u prezidentských voleb? I z nich by měl výše zmíněný Mrázek radost, jelikož jeden z kandidátů měl u něj přezdívku „MLHA“ a ve své době byl od něj přes své poradce a lobbisty pěkně ždímán v kauzách IPS, IPB atd. Kdo byl „MLHOU“, najdete ve výše  doporučených knihách.

Já jsem tedy volit byl a dnes již samozřejmě všichni víme, jak první kolo dopadlo. Mimochodem v prosincových studentských volbách, kterých se účastnily i přihlášené prostějovské střední školy, drtivě zvítězil Vladimír „Avatar“ Franz.... Kdo nešel, prohloupil. Je to totiž možná naposledy, co k přímé volbě došlo, neboť opět díky dírám ve volebním zákoně celému aktu předcházelo opravdu trapné a nedůstojné divadlo a už teď se uvažuje o tom, že takhle by to dále nešlo.

Tolik stručné vyjádření k tomu, co v poslední době hýbalo i naším městem. Příště se již opět vrátím jen a jen do našeho „rybníčku“. I tady je toho k vyslovení názoru dost o dost. A jinak všem doporučuji: Více čtěte a studujte historii. Děláme to obecně velmi málo a pak jsme často překvapeni, rozhořčeni a nepřipraveni a následně podléháme davové hysterii, masírované bulvárem. Přitom spousta věcí se stále opakuje, ale my si nedáme říct a jak říká klasik: „Je to marný, je to marný, je to marný...“