Někdy na podzim roku 2009 jsem napsal jeden z řady textů týkajících se Oděvního podniku Prostějov. Tehdejší nablískanou módní přehlídku jsem v něm přirovnal k večírku na Titanicu. Vedení firmy na opulentní akci pozvalo nejrůznější papaláše, zástupce bank či hvězdy z řad sportovců a umělců. Jediným cílem bylo ohromit a tomu byl podřízen i styl této nákladné akce. Nic proti tomu, pokud si to můžete dovolit. Ovšem s touto párty ostře kontrastoval skutečný hospodářský stav firmy. Už tehdy vše napovídalo tomu, že obří dluhy brzy pošlou tento kolos ke dnu. Podobný pocit lze zažít, když se rozhlédnete po starostech „obyčejných“ lidí v zemi, kde bylo loni nařízeno přes osmsetdvacet tisíc exekucí.

Ano, vypůjčil jsem si název jednoho českého filmu, ale myslím si, že k dnešnímu tématu se hodí zcela adekvátně. Chtěl bych se totiž podívat na záležitost starou právě v neděli 25. srpna přesně pětačtyřicet let. Jedná se o událost, která byla později nazvána „Prostějovská krvavá neděle“ a souvisí s okupací „spojeneckými spřátelenými armádami“ v roce 1968.

Turisté se do Prostějova nehrnou. A pokud už k nám nějaký zabloudí, málokdy u nás přespí. Město kvůli tomu přichází nejen o spoustu peněz, ale i o řadu pracovních příležitostí. Snahy o oživení turistického ruchu se míjí účinkem. Přesto se právě letošní léto po městě motalo nebývalé množství Poláků, Rakušanů, Němců, ale i Čechů z nejrůznějších koutů republiky. Bohužel jejich motivací nebylo zůstat ve městě co nejdéle, ale naopak se z něj co nejrychleji dostat pryč. Tato situace prověřila i charakter řady Prostějovanů...

Nevím, kdo vymyslel termín okurková sezona, ale já osobně se domnívám, že nic takového poslední dobou neexistuje a stále je co analyzovat. Dnes se podívám na tři prostějovské kauzy pohledem hokejového fanouška. Zdá se vám to netradiční, divné, překvapivé? To je účel a trochu popíchnutí pro zúčastněné strany v oněch kauzách.

Tak jste se, vy všichni školou povinní, dočkali. Máme tu začátek července a dva měsíce, kdy si od sebe navzájem odpočinou žáci i kantoři a rodiče zase po dlouhé době zjistí, jaké to je se o své děti postarat s plným nasazením. To se například projeví na společných dovolených, kdy po prvních dnech začne pěkná ponorka a již koncem července se začnou obě strany těšit na konec srpna, kdy se zase přiblíží školní rok. No dobře, možná trochu přeháním, ale zeptejte se psychologů a sociálních pracovníků a zjistíte, že možná až tak ne…