Tak jste se, vy všichni školou povinní, dočkali. Máme tu začátek července a dva měsíce, kdy si od sebe navzájem odpočinou žáci i kantoři a rodiče zase po dlouhé době zjistí, jaké to je se o své děti postarat s plným nasazením. To se například projeví na společných dovolených, kdy po prvních dnech začne pěkná ponorka a již koncem července se začnou obě strany těšit na konec srpna, kdy se zase přiblíží školní rok. No dobře, možná trochu přeháním, ale zeptejte se psychologů a sociálních pracovníků a zjistíte, že možná až tak ne…
Ta pravá prázdninová pohoda se mimo jiné projeví jakousi všeobecnou ztrátou koncentrace a opatrnosti, svobodomyslnějším způsobem života, připomínajícím život Jižanů, o něco zkrachova-lejších, ale Evropskou unií míň vystresovaných spoluobčanů určitým možným problémům, vzniklým z této letní pohody. A také na sídlišti u ulice Dolní v Prostějově třeba tradičním zavřením poštovní pobočky na dva měsíce. Zde si dovolím otázku: pane vedoucí pošty, připadá vám to normální? Mně tedy ne! A právě těmto tématům bych se dnes chtěl věnovat, neboť hrozí i našim spoluobčanům prostějovským...
Ne tak dávno jsem nazval prostějovské kolaře morem. Ano, to, co předvádí, to už je opravdu moc. Nejen, že jsou schopni vjet prakticky kamkoliv, ale začínají se stávat čím dál agresívnějšími a neurvalejšími k chodcům i řidičům. Spoustu dopravních problémů způsobují jen a jen oni a to, že pak vídáme smutné obrázky v tisku, je jen a jen jejich chybou. Ti mladší jezdí agresivně přes přechody místo přes cyklostezky a opačným extrémem jsou ti starší, kteří jsou schopni na kola narvat x nákupních tašek a vanglovat tak, že prostě nutně na první nerovnosti musí upadnout. Obě tyto věkové skupiny se ovšem domnívají, že jim patří svět. Protože právě teď o prázdninách se zvýší četnost onoho kolařského moru ve městě, tak dávejme všeobecně na sebe pozor a buďme na sebe opatrní. Záchranáři mají jiné práce dost a je zbytečné je zahlcovat řešením následků blbostí lidské kolařské prostějovské. Je zajímavé, že problémů s jinými kolečkáři je podstatně méně, mám na mysli in-liny a skateboardy, zřejmě, přestože mají složitěji ovladatelné stroje, jsou všeobecně opatrnější. Fandím jim za to.
A přecházím volně k vodě. Tak sice je pravdou, že tady nám na Prostějovsku moc nebezpečí nehrozí, neboť plumlovská přehrada se nám již napustí pouze přívalovým deštěm, koupaliště za velodromem a jeho obnova nám taky tak nějak upadly do zapomnění zodpovědných
a vrahovický bazén držící silou vůle. Samotný náš superaquapark snad ani nestojí za zmínku. Ovšem naše obyvatelstvo vyráží do okolí, kde již nebezpečí hrozí a tak apeluji na všechny, neplavte tam, kde si nejste jistí, neskákejte tam, kde to neznáte, nemachrujte zbytečně před modelkami
a modely v plavkách, nebo to také možná bude vaše machrování poslední. Škoda života pro chvilkový adrenalin, který je spíše zbytečným hazardem, že?
A dostávám se k různým živým breberkám. Leze to, kouše to, píchá to a my si mnohdy nevšimneme, ale následky pak mohou být zcela fatální. Vynechám breberky pohlavní, to je každého problém, co si nadrobí při nebezpečných letních radovánkách. Mám na mysli především klíšťata, ty malé potvůrky, které vás mohou zahubit ani nevíte jak, takže očkovat se, mazat se, kontrolovat se je zcela to nejmenší. Ale pozor, nepříjemnost může nastat i po štípnutí komárem, či píchnutí vosou, neboť ty potvůrky začínají být čím dál víc agresívnější a hlavně plné chemie, kterou jsme bohužel do přírody vyprodukovali my, a už jsem sám viděl tak hnusné boláky, řešené lékaři, že byste se divili, takže zase mazat a chránit se.
Tato poslední slovesa patří ovšem třeba i k opalování, takže pokud se hodláte smažit na slunci, tedy pokud zase nějaké vyrazí na oblohu, chce to pořádné faktory. Bohužel nám to sluníčko nějak čím dál víc připaluje agresivněji a taková rakovina kůže fakt není bůhvíco. Takže i já, ač nesnáším matlání těla krémičky, podobným blivajzem se občas máznu (čím, napsat nemohu, jelikož to by byla reklama, ale poměr cena versus účinek dobrý).
Pokud máte dojem, že jsem vám pokazil prázdninovou náladu, tak sorry, ale prevence a varování není nikdy dost. Ono by bylo dobré se po dvou měsících té prázdninové pohody zase sejít a navzájem se vidět. Třeba už jen kvůli tomu, že ač se deset měsíců v roce žactvo a kantorstvo navzájem nesnášejí, tak po prázdninách se zase rádi navzájem uvidí.
Takže hezké léto bez následků a šup do prázdnin.
Tak jste se, vy všichni školou povinní, dočkali. Máme tu začátek července a dva měsíce, kdy si od sebe navzájem odpočinou žáci i kantoři a rodiče zase po dlouhé době zjistí, jaké to je se o své děti postarat s plným nasazením. To se například projeví na společných dovolených, kdy po prvních dnech začne pěkná ponorka a již koncem července se začnou obě strany těšit na konec srpna, kdy se zase přiblíží školní rok. No dobře, možná trochu přeháním, ale zeptejte se psychologů a sociálních pracovníků a zjistíte, že možná až tak ne…
Další chyba na Vápenici.