Nějak jsem si už zvykla, že jakmile se rtuť teploměru přestane krčit v těsné blízkosti bodu mrazu, v ulicích se objeví zástupci nejrůznějších telefonních operátorů, kteří chtějí mermomocí zjistit, s kým, za kolik a jak často volám.

Jest to k nevíře, ale poprvé v dějinách tohoto státu máme na základě přímého hlasování občanů již týden zvoleného prezidenta - Miloše.  Ne, nebojte se, nepřidám se k zástupům rozebíratelů oné volby a jejího výsledku, i když si myslím, že vzácnost okamžiku by si to zasloužila, ale chci se spíše podívat na to, co nás provázelo před druhým kolem této volby. Že se tady nic jiného nedělo? Ale určitě ano...

Zprávy o úmrtí na prasečí chřipku se k nám valí ze všech stran. Její nebezpečí pro lidi s oslabenou imunitou určitě nelze podceňovat. Nicméně je také třeba si uvědomit, že na každou oběť prasečí chřipky připadaly v České republice například i v tom nejrizikovějším roce čtyři stovky lidí, kteří zemřeli na rakovinu tlustého střeva. Zatímco na prasečí chřipku v roce 2010 zemřelo sto dva lidí, jeden z druhů nádorového onemocnění si vyžádal přes čtyři tisíce obětí!  A tak v souvislosti s prasečí chřipkou není od věci se zeptat. Kdo na tom vlastně vydělá?

Tak nám vcelku poklidně běží plesová sezona, všichni se dobře baví a ve všeobecné euforii z tancování nám vcelku uniká, že už opět začínají jakési nové tanečky okolo „Kaska“, nové manthellanské nákupní galerie, stavby nové multifunkční haly v areálu bývalých Jezdeckých kasáren a čerstvě také okolo bývalého „klubu oděvářů“ na Vápenici.

Dnes nebudu stoprocentně regionální. Snad mi to nebude příliš vyčítáno, ale události celostátního významu se tak často propíraly v posledních dnech i v debatách většiny Prostějovanů, že nevyjádřit se také by bylo zápecnické a svědčící o klapkách na očích. Mám podstatnou výhodu, že se mohu vyjádřit s časovým odstupem a tudíž i bez zbytečné hysterie, kýmsi živené...