PODFUK, KAM SE PODÍVÁŠ... A NĚKDY SE KRUTĚ VYMSTÍ

Dnešní analýza se týká toho, jak se Prostějované, ale klid, nejen oni, nechají balamutit. Impulsem pro její napsání bylo mimo jiné zjištění jedné spoluobčanky, že již v prosinci zaplatila svému mobilnímu operátorovi, který umí volat ZADARA, fakturu s DPH ve výši 21 %, ač tento měl do prosince účtovat procent 20 % a ceny zvednout až od 1. 1. 2013! Na přímý dotaz bylo dotyčné sděleno, že na tento krok má operátor právo na základě určitých paragrafů...

Inu, nelenili jsme, obrátili jsme se na SOS Sdružení spotřebitelů a ejhle, žádný takový paragraf neexistuje, leč příjemná dáma nás upozornila, že v dnešní době děravých zákonů se podařilo Zadarovi, Datanu Fofričovi a dalším, najít v onom zákoně zřejmě díru. Doporučila fakturu zaplatit a pak reklamovat, případně se obrátit třeba i na Českou obchodní inspekci. Jsem zvědavý, kolik Prostějovanů toto udělá nebo již udělalo, nebo se sebou nechá či nechalo orat a vláčet.

A zda si této sprosté habaďůry vůbec všimlo. Rád aspoň dodávám, že u dalších operátorů se toto nestalo.

Dalším podfukem, který už i mne osobně vytáčí, je situace v našich superhypermarketech. Zde sice vidíme barnumské reklamy, že DPH pro své milované zákazníky vlastně nezvýšili, leč na gramážích zboží najednou zjistíte, že váha výrobků šla dolů, ale cena zůstala stejná, takže stejně to zvýšené DPH tak jako tak všichni zaplatíme...

Domnívám se, že právě v oblasti obchodu a služeb se ještě dočkáme hodně zajímavých věcí. Tak se zřejmě začnu zajímat o návštěvy pracovníků výše zmíněné České obchodní inspekce, které se mimochodem konají každé první pondělí v měsíci na prostějovském magistrátu, kam tedy již můžete zajít cíleně se svým problémem. Pochopitelně telefonních kontaktů je také spousta.

Aktuálně asi největším podfukem, a to bohužel na vlastní tělo, byla a je stále pro mne kauza chřipková. Ano, k částečnému vyjádření na toto téma na tomto místě již došlo, leč já si svých pár slov prostě nemohu odpustit, neboť vzniknuvší všeobecná hysterie ničemu opravdu neprospěla. Místo toho bychom se měli tak nějak vrátit ke kořenům a možná i k letitým zkušenostem svých předků. I já tady dnes chci dát něco k lepšímu - jak jsem koupil, tak prodávám - a přiznávám, následující věty jsou tak trochu na objednávku od mých kamarádů ze zdravotnického fochu, aby lidi moc „neblbli“.

Už to oblékání. Ano, materiálů jsou dnes spousty, ale neumíme je použít, a tak rada například od členů speciálních jednotek zní: je dobré oblékat více vrstev tenčích než jednu huňatou, teplota těla se pak lépe reguluje a teplotní šoky nejsou pro tělo tak děsivé. A vážené dámy, vysoké (a třeba i teplé) botičky, krátký kožíšek a minisukýnka jsou sice z estetického hlediska úžasné, ovšem opravdu na ochranu před chřipkou zcela nevhodné.

Další rada. Přísun vitamínů nám opravdu nezaručí tuny přípravků z lékáren, v nichž je opravdu pouze jedno velké nic a ne vitamíny, i když obal se tváří jako směs všech vitamínů dohromady, ale prostě jen a jen čerstvé ovoce doopravdy pomůže. Cenově to, myslím, vyjde také lépe. Dávám k lepšímu vlastní zkušenost s křoupáním čerstvého zázvoru, který jsem obdržel jako dar (děkuji, Vlaďko!) a veškeré i potencionální škrábání v krku pominulo jako zázrakem.

Dobrou radou je také zbytečně se neshromažďovat. Místní nemocnice udělala preventivní opatření ve formě zákazu návštěv, ale právě tamní aseptické prostředí je snad aktuálně nejméně rizikové, protože je nejčistší. Naopak supermarkety, divadla, kina, stadiony, restaurace, bary, diskotéky, zábavy a podobně jsou ideálním rejdištěm nákaz i chorob všeho druhu. Zde hygiena, jemně řečeno, kolísá a nedosahuje ani standardu a jak už jsem psal kdysi minulé léto, osobní hygiena některých jedinců je pak na úrovni přímo děsivé.

A tak východiskem ze situace je zdržovat se minimum času na těchto rizikových místech a raději přečkat krizové období někde v ústraní s knihou (zapínat televizi je dnes totiž kulturní sebevražda), lahodným mokem a v co možná nejužší společnosti, nejlépe jen jedné osoby.

Další důležitou záležitostí je topení. Vyladit teplotu na třicet stupňů a pak vyrazit do zimy a ze zimy následně zpět je ideální cesta v lepším případě ke chřipce, v tom horším třeba k infarktu. Je to jako s klimatizací v létě, takže teploty je třeba k sobě co nejvíce přizpůsobit, tělo si pak lépe zvyká.

Těch rad by bylo více, ale pro dnešek dost.

Zmínil jsem se dnes hlavně o pár podfucích, našlo by se jich ještě daleko více, ale přece jen ten podfuk na vlastní tělo považuji za ten největší hřích. A tak bojujme s mobilními podvodníky, šidícími obchodníky a podobnými živly., ale nesnažme se bojovat s vlastním tělem! Tomu spíše pomáhejme, jinak nám to může, někdy i bohužel navždy, vrátit...