Pro ni to byl poněkud rozporuplný zápas. Premiérově v tomto soutěžním ročníku dostala druhá nahrávačka VK Klára Dvořáčková víc prostoru, na hřišti strávila přes polovinu derby a nevedla si vůbec špatně. Prostějovské volejbalistky však současně padly v Olomouci 0:3, což jakoukoliv radost vylučovalo.

Sportovec, organizátor a hlavně nadšenec. Tím vším je Martin Ošťádal (na snímku), který je znám především jako funkcionář i moderátor hasičských závodů na Prostějovsku a hlavní organizátor turnaje v malé kopané Krumsínský Haná Cup. Věnuje se ale také dalšímu sportovnímu dění v Krumsíně, podporuje například fungující klub v pétanque. S tím, kolik sportů okolo sebe vnímá, však vidí i problémy, které se kolem nich odehrávají. Třeba nefungující zastřešující organizace a zejména malý zájem mladých lidí o sportování či vůbec aktivní život. Zcela černě však situaci nevidí a ochotně zároveň nabízí náhled do života člověka, který si bez sportu sotva umí život představit. U příležitosti slavnostního vyhlášení VCP v požárním útoku, které proběhlo předminulou sobotu v Nivě, vznikl následující rozhovor.

Spousta aktivit, kulturních akcí, každý víkend něco. To je realita plumlovského zámku. Ne vždy tomu tak ale bylo, dříve se jednalo o chátrající památku, navíc prakticky bez kulturního dění. Že se na tom mnohé změnilo vděčí Plumlov nejen městu, ale také partě nadšenců v čele s kastelánem. Ten přenesl do Plumlova před lety zkušenosti z chodu památek ale také kontakty se skupinami, které se zabývají kulturními programy. Zejména však aktivitu a snahu. A Pavel Zástěra (na snímku) kastelánuje na zámku i po sedmi letech. „Jsem z generace, která nebyla nijak svými rodiči rozmazlována, což jsme si s vrstevníky nejednou probírali a porovnávali. A kromě povinností ve škole jsme většinu času dne trávili venku – v polích, stozích, cizích zahradách a na letišti, odkud nás nikdo nevyháněl,“ říká o sobě.

Své levicové názory dává velice často najevo. Do komunistické strany však vstoupil až po listopadu 1989 a stal se členem prostějovského zastupitelstva, ve volebním období 2014 až 2018 dokonce uvolněným radním statutárního města Prostějov. Jaroslav Šlambor (na snímku) působil během sametové revoluce v armádě a dnes má o těchto událostech jasno. Předání moci bylo domluvené! Zároveň tvrdí, že ne všechno před listopadem 1989 bylo špatné.

Sedm let vedl Tomáše Berdycha jako osobní kouč Jaroslav Navrátil, další společné bitvy absolvovali v Davisově poháru, kde česká hvězda nastupovala pod dohledem nehrajícího kapitána, kterým je prostějovský trenér i dnes. „Známe se dlouho. S Tomášem se pracovalo dobře. V tréninku byl vždycky stoprocentní. Od začátku věděl, co chce a kam směřuje," říká Navrátil.

 Na začátku sezony Viktor Vašát (na snímku) příliš prostoru nedostával, což se změnilo během utkání s Nymburkem, kdy odehrál přes osmnáct minut a podal kvalitní výkon. Dokázal na něj navázat i v dalších zápasech a naznačil, že s ním trenéři můžou počítat. „Z těch odehraných minut mám velkou radost a doufám, že budu pravidelně přidávat další,“ říká mladý pivot BK Olomoucko.

PROSTĚJOVSKÝ Večerník si společně s vámi připomíná v rámci této speciální 30 let od sametové revoluce a změny komunistického režimu na demokratický. Ke slovu se dostávají politici i pamětníci, ovšem také ti, kteří nemohli do tehdejšího běhu věcí aktivně zasáhnout. Důvod je prostý: ještě nebyli na světě nebo se naopak narodili těsně před změnou režimu. I tito lidé ale nějak vnímají vývoj společnosti a to, jak se během třiceti let změnila. Jedním z nich je také Tomáš Freudenreich (na snímku), který se narodil bezprostředně po listopadových událostech. Jak hodnotí pozdější vývoj československé a následně České republiky? A jak vnímá dění před rokem 1989? Na to vše i další názory se jej ptal redaktor Večerníku.

Na rozdíl od prvního polistopadového starosty Prostějova Miroslava Zikmunda už nemusí řešit nic převratného ve společenském životě, stal se primátorem města z naprosto svobodných voleb. František Jura (na snímku) vzpomíná na listopadové události roku 1989 s úsměvem, ale jak sám Večerníku v exkluzivním rozhovoru přiznal, před třiceti lety mu běhal mráz po zádech. V té době byl totiž ještě vojákem základní vojenské služby a v případě komunistického rozhodnutí hrozilo, že bude hnán proti demonstrantům...

Čtvrtinu současného družstva VK tvoří Slovenky, suverénně nejmladší z nich je devatenáctiletá smečařka Karolína Fričová (na snímku). Přesto se pevně usadila v základní sestavě a prostějovskému volejbalu zatím odvádí velice dobré služby. V sobotu proti Liberci se jí parádně dařilo při obraně v poli, přidala i kvalitní servis a přihrávku. Rovněž ona tedy zásadně přispěla k nečekaně drtivému triumfu 3:0.

 Film Nabarvené ptáče vyvolává silné reakce a diváci se na něj přímo hrnou. Nejinak tomu bylo i v prostějovském kinu Metro 70. Devětapadesátiletý tvůrce Václav Marhoul (na snímku) příběhem uhranul v mnoha směrech. Film o životě židovského chlapce za druhé světové války nabízí náhled do nehostinného, nepřátelského světa. A autenticita společně se zákazem přikrašlování byly mezi hlavními cíly režiséra. Některé diváky tím poděsil, jiným naopak připravil silný zážitek. S rozpočtem 185 milionů korun patří k finančně velmi náročným projektům, zato velmi ceněným. Už v lednu příštího roku může snímek usilovat o Oscara.

Je považován za věčného rebela. Komunisty a estébáky nemůže ani cítit, což i dnes dává velice nahlas najevo. Arnošt Kohut (na snímku) se stal jednou ze sedmi významných osobností událostí listopadu 1989 v Prostějově. Byl to právě on, kdo přinášel aktuální informace z dění v Praze a dalších velkých městech, jednal s tehdejšími nejvyššími představiteli městského i okresního národního výboru. Je také jedním ze zakladatelů Občanského fóra v Prostějově. Není tedy divu, že Večerník hodně stál o rozhovor právě s ním. Arnošt Kohut ho velice ochotně poskytl a nebere si v něm servítky.

Více jak 350 odchytaných zápasů v České republice a k tomu přes půldruhou stovku v zahraničních soutěžích na Slovensku a v Polsku. Štefan Žigárdy (na snímku) toho stihl během své hokejové kariéry vcelku dost, za největší úspěch považuje zisk polského titulu s GKS Tychy. Po jejím ukončení ale nepověsil brusle na hřebík úplně. Od léta 2017 doplnil realizační tým Jestřábů jako trenér brankářů a současně se stal i marketingovým manažerem prostějovského LHK, do jehož řad se vrátil po intermezzu v sezóně 2006-2007. Vedle toho se věnuje i trénování v Goalie Academy International. „Prací, která mě nejvíce aplňuje, je trénování brankářů. Ale baví mě všechno, co v klubu dělám,“ usmívá se muž, jehož životním osudem je mřížkovaná maska.