Na Michaelu Sečkářovi je dobře patrné, jak může hráči prospět hostování v nižší soutěži s pravidelným herním vytížením. To byl konečně i případ Jana Šteigla, kterého však dostihly zdravotní problémy. Při střídání v sobotním duelu proti Sokolovu byl maximálně koncentrovaný na svých pět minut, které měl na hřišti odehrát, a bohatě se mu to vyplatilo. Stal se hrdinou!
* Po návratu z třetiligového Vyškova stačila nějaká ta minutka v druhé lize a důležitý gól. Že by profesionální start snů?
„Seběhlo se to nějak strašně rychle, mám z toho ještě teď zamotanou hlavu. Jsem i za těch pět minut moc rád, protože mám konečně start ve druhé lize. Hostování ve Vyškově mně hodně pomohlo, chytl jsem se střelecky.“
* Jak vlastně padla vítězná branka?
„Hladík vypracoval skvělou individuální akci, dal mi to mezi soupeřovy obránce, jen jsem se modlil, ať to dobře trefím. Pak už byla jen velká euforie.“
* Takže se dá říci, že jste byl v pravý čas na pravém místě?
„Přesně tak. Velkou zásluhu má ale celý tým, opravdu jsme makali jeden za druhého. I ti, co nehráli, přinesli do týmu pozitivní atmosféru. Vše se projevilo na hřišti, vyhrát jsme mohli i víc, nějaké šance byly. Sokolov podle mého názoru nic převratného nepředvedl.“
* Tento, byť důležitý gól asi cestu do základní sestavy neotevře?
„V přípravě jsem hrál na postu levého obránce, kde je v základní sestavě Hýbl se zkušenostmi v druhé lize, takže musím čekat na šanci. Každopádně jsem rád, že jsem se vrátil do Prostějova a mohu bojovat o místo v sestavě druholigového týmu. Třeba pak svým dílem pomoci k záchraně. Musím pracovat a čekat. Rozhodnutí trenérů je pochopitelné a já budu rád za každý start. Jsem hlavně rád, že jsem se posunul o soutěž výš.“