- 2. březen 2017
- 456x
Uplynuly už čtyři dny od trpkého vyřazení rivalskými Zubry, přesto byl na kapitánovi hokejových Jestřábů stále patrný velký smutek. „Zklamání z takového konce sezóny v nás ještě nějakou dobu zůstane,“ povzdechl si Matouš Venkrbec, načež se pro Večerník alespoň ve stručnosti ochotně ohlédl nejen za předkolem play-off WSM ligy, ale i za celým soutěžním ročníkem 2016/2017.
* Co rozhodlo sérii s Přerovem?
„Podle mého názoru nejvíc ze všeho jedna věc. Oba týmy byly v domácích zápasech herně lepší, ale zatímco my jsme z téhle převahy vytěžili pouze jedno vítězství, soupeř dokázal na svém ledě vyhrát dvakrát. Což mu v součtu zajistilo postup. Klíčové přitom bylo hned první vzájemné utkání, ve kterém jsme jasně dominovali, vedli 2:0 a mohli ještě víc. Místo toho přišly nějaké sporné momenty, hosté bleskově otočili na 2:3, následně přidali ještě čtvrtou branku a nám se už nepovedlo s výsledkem nic udělat. Vzápětí jsme sice stav série vyrovnali, jenže doma byl Přerov o něco lepší a líp si pohlídal oba duely na svém zimáku.“
* Jak těžko se překousává vyřazení právě od Zubrů?
„Víme, že to hlavně fanoušci těžce nesou, ale moc špatné je to samozřejmě i pro nás hráče. Už dopředu jsme věděli, že je to buď - anebo. Buď my vyřadíme Přerov a nastane absolutně nejlepší situace, anebo Přerov vyřadí nás a tím dojde k absolutně nejhoršímu... Bohužel nastala ta druhá varianta a pachuť z toho, že jsme vypadli zrovna s největším rivalem, v nás ještě nějakou dobu zůstane. Přes některé sporné momenty se přitom nemůžeme na nic vymlouvat, protože jsme všechno měli ve vlastních rukách a nezvládli to. Strašně nás to mrzí.“
* Co vůbec říkáte na celou sezónu?
„Odstartovala pro nás výborně. Sice jsme nehráli úplně fantastický hokej, ale skoro pořád bodovali, většinou vítězili a dokonce chvíli vedli tabulku. Bohužel potom došlo k několika kotrmelcům, udála se spousta různých věcí a ukázalo se, že nám v konečném důsledku asi moc neprospěly. Některé změny možná pomohly, jiné však určitě ne a po skvělém začátku přišla dost dlouhá výsledková krize. Z té jsme se nakonec zvedli, pak neustále honili aspoň předkolo play-off a v závěru nám o jediný bodík utekl přímý postup do čtvrtfinále. Všechno pak uzavřela těsně ztracená série s Přerovem. Myslím, že charakteristický pro tuhle sezónu je zmíněný pocit, jak jsme pořád něco honili. A řekl bych, že za necelého půl roku se toho stalo až příliš mnoho! Chtělo to možná aspoň trochu víc klidu na práci...
* Je konečná devátá pozice velkým neúspěchem?
„Před začátkem soutěže bychom takové umístění rozhodně nebrali. Ale po tom všem, co se během sezóny stalo a čím jsme prošli, musím uznat, že deváté místo je bohužel odpovídající... Nevím, jestli zasloužené, ale víc jsme prostě nedokázali. Přitom potenciál mužstva byl určitě mnohem větší, jenže se jej nepodařilo naplnit. V každém případě je devátá příčka zklamáním, v optimálním případě jsme měli na to dostat se mnohem výš.“
* Co bude dál?
„Ve středu jsme uzavřeli sezónu, pak proběhly hráčské pohovory a teď máme volno. Někteří kluci si soutěžní ročník asi prodlouží ještě v jiných klubech na hostování nebo střídavé starty, mě osobně čeká operace kotníku. Zlobil už od podzimu, ale neřekl bych, že ovlivnil moje výkony. Každopádně jsem se tyhle zdravotní problémy radši rozhodl vyřešit operačním zákrokem. Jinak platí, že budeme v kontaktu s vedením klubu. A až se rozhodne o tom, kdo bude hlavním trenérem, dozvíme se i přesný začátek přípravy na novou sezónu. Já mám v Prostějově ještě na dva roky smlouvu, tudíž zůstávám. A pokud současný mančaft zůstane aspoň z větší části pohromadě, půjdeme do příštího ročníku s jasným cílem: dopadnout o hodně lépe než letos!“
Další chyba na Vápenici.