12. kolo (sobota 15. února):
Olomouc – Hustopeče (pátek 14.2., 20.30), Kuřim – Kostelec na Hané (9.00), Prostějov – Juliánov (15.00), Velké Meziříčí – Telnice (15.00), Ivančice – Maloměřice (17.00), Brno „B“ – Sokolnice (17.30),

13. kolo (sobota 22. února):
Brno „B“ – Ivančice (nezadáno), Olomouc – Kostelec na Hané (nezadáno), Telnice – Prostějov (11.00), Maloměřice – Velké Meziříčí (11.00), Hustopeče – Sokolnice (neděle 23.2., 10.30), Juliánov – Kuřim (neděle 23.2., 18.00).

Sladkokyselý byl uplynulý půlrok pro prostějovskou oporu Jiřího Kozlovského. Při vynucené absenci Jiřího Kosiny a Štěpána Gazdíka zůstal v ofenzivě prakticky osamocený a soupeři si ho často vzali na osobní obranu, aby ho co nejvíce vymazali ze hry. Na druhou stranu se ale dostal do sestavy extraligového Přerova, kde vcelku překvapivě dostává stále víc příležitostí! „Je to velké zklamání, čekal jsem, že budeme výš v tabulce, asi tam, kde je teď Kostelec... Postihla nás ale série zranění a je to teď na mladých. Delší dobu to bylo postaveno na pár lidech, do příštích sezon by to ale mohlo být lepší,“ věří Jiří Kozlovský v to, že prostějovští mladíci nabrali zkušenosti. On sám také sbírá zkušenosti, ale hned extraligové. „Snažím se. Je to rychlejší, tvrdší, víc to bolí, každý ví, kam si nabíhat. Jen volna moc není, z práce jdu buď do Prostějova, nebo do Přerova na trénink a pak spát,“ prozradil s tím, že s dalšími svými spoluhráči z Prostějova se zatím na extraligové palubovce moc nepotkal. Na vině je pravidlo, podle něhož současně mohou hrát jen dva hostující házenkáři a v Přerově je s tímto statusem ještě jeden Ostravák.

Dvě půl sezony v pozici hrajícího předsedy házenkářů Sokola II Prostějov má za sebou Jiří Hrubý. Šestadvacetiletý absolvent Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně v létě představil týmu nového trenéra Aloise Juríka, jenž nahradil odcházejícího Josefa Zedníčka. Podzimní část se ale zcela podle představ nevyvíjela, přesto změna přinesla i řadu pozitivních prvků. „Pár věcí se angažováním pana Juríka změnilo, postupem času se začal projevovat jeho důraz na obranu. Uvidíme ale až po konci sezony, teď je to ještě předčasné hodnotit. Pro většinu hráčů to byl nicméně zajímavý impulz, zvýšila se tréninková docházka, vlilo to zdravou konkurenci do mužstva,“ pochvaluje si dopady návratu zkušeného lodivoda Hrubý. Co se ale oproti předešlému období nezměnilo, to je marodka. I podzim totiž musela vynechat řada hráčů a na hře i výsledcích to bylo znát. „To je pravda. Tento půlrok nás postihlo asi nejhorší zranění... Hned od počátku sezony nám chyběla vůdčí osoba v ofenzivě Jirka Kosina. Byl to dost velký zásah do sestavy, jeho góly nám hodně chyběly a museli jsme hledat trochu jiný systém.

Nad očekávání úspěšný podzim prožil v kostelecké bráně velezkušený Tomáš Varha. Muž, jenž s Kostelcem na Hané vybojoval dávný postup do extraligy a první ligu stabilně chytal i v Prostějově, vytvořil s Pavlem Navrátilem spolehlivý tandem gólmanů a díky jejich umu i pečlivé práci celého týmu se právě Kostelec může honosit nejlepší obranou v jihomoravské skupině druhé ligy. „Nikdo z hráčů realizačního týmu ani vedení to nečekal. Nepamatuji půlku sezony bez porážky! Je to dáno více faktory, přišel nový trenér, jenž si přivedl tři zkušené hráče, kteří to v rozhodujících chvílích umí vzít na sebe. Tím jsme vyztužili obranu, což bylo klíčové,“ radoval se z úspěšné první poloviny sezony. Po dlouhé době se musel smířit s tím, že neodchytá všechna utkání, nijak to ale ho ani celý tým nepoznamenalo a i Navrátil s Mayerem se ukázali v dobrém světle.

Jako v pohádce si mohl na podzim připadat předseda házenkářského oddílu Sokola Kostelec na Hané Lukáš Chalupecký. Před sezonou si vedení klubu dalo za cíl nepotácet se na hraně sestupu z druhé ligy a ideálně patřit do středu tabulky, realita ovšem byla ještě o poznání růžovější a vyústila až v sérii jedenácti utkání bez porážky a průběžné druhé místo s mírným náskokem na největší pronásledovatele! „Bylo to pro nás překvapení. Příprava nám nevyšla podle představ a výsledky v ní nebyly nic moc. Navíc nastala velká změna na trenérském postu a šli jsme trochu do neznáma. V téměř kompletním složení jsme se ale sešli až na soutěž, trenér navíc dával od počátku příležitost i mladým hráčům a nestálo to jen na šesti sedmi klucích,“ vracel se Chalupecký na konec léta a snažil se rozklíčovat, co stálo za obrozením týmu.