Povedený půlrok prožil na kostelecké lavičce Zdeněk Čtvrtníček. Někdejší dlouholetý prvoligový kouč sice po svém letním nástupu musel strávit několik trpkých porážek včetně pohárového vyřazení s Droždínem hrajícím až krajský přebor, samotná mistrovská soutěž ale byla o něčem zcela jiném. O zkušenosti posílený kádr se výrazně zvedl v obraně, když průměr inkasovaných branek snížil o šestinu na zhruba dvaadvacet a čtvrt branky. A projevilo se to i na výsledcích, když pouze Kostelec na Hané a vedoucí Olomouc ani jednou za jedenáct kol neprohrály a právě tato dvojice se usadila na čele tabulky.

 

Úvodem se nemohu nezeptat, co stálo za úspěšnou podzimní jízdou?
„Druhé místo má tři stupně. V přípravě a první části to byla nesehranost. Přišli bratři Knéblové a Roman Bakalář, odehráli jsme turnaj s prvoligovými celky, s nimiž jsme prohráli vysokým rozdílem. Následovalo pak utkání Českého poháru v Droždíně, kde jsme sice prohráli, nebyli jsme ale kompletní. Opravdu jsme tam hráli jen s pár hráči a mladými. Ve druhé části nás přišel posílit Varhalík, ve třetí nám pomohl Godál. Oba dva jsou velice zkušení hráči.“
Kdybychom to vzali postupně, své působení jste začal úspěšně zvládnutým domácím dvojutkáním...
„První kolo s Kuřimí bylo velmi náročné, v loňské sezoně skončili na třetím místě. Mužstvo se sehrávalo, vyhráli jsme ale 27:23. Ve druhém kole nás čekala Olomouc, kterou jsem trénoval v předchozím období. Utkání jsem již považoval za ztracené, ale dokázali jsme uhrát bod a remizovali 18:18. Poté jsme v Juliánově vyhráli vysokým rozdílem, tam se mužstvo začalo sehrávat a začali jsme praktikovat nový obranný systém. V dalším kole jsme hráli se Sokolnicemi, která mě překvapila. Celky jihomoravské skupiny druhé ligy jsem totiž moc neznal a proti Sokolnicím jsem hrával, když ještě byla v první lize. Podařilo se nám remizovat 24:24.“
Následně se vám o branku podařilo vyhrát v Telnici a i druhý zápas venku jste vyhráli...
„Tam to bylo nesmírně vyrovnané, ale připojil se k nám Varhalík a ohromně nás zvedl. Do té doby jsme na střední rozehrávce vše hráli přes Martina Grulicha, což je hráč, kvůli němuž jsem de facto přišel do Kostelce, ale šedesát minut hry je opravdu v současném trendu házené hodně a to se nedá. Dále jsme zdolali nepříjemné Ivančice 26:25, v Maloměřicích jsme získali velice cenný bod a nastala taková jízda, kterou jsme nazvali kosteleckým válcem...(úsměv)“ 
To je pravda, v závěrečných duelech jste soupeře zdolali zcela suverénně!
„Velké Meziříčí jsme porazili 20:17, tam to byla super obrana, když za poločas jsme dostali jen čtyři branky. Jednoznačné to bylo i v Brně, překvapuje mě ale, že jsou až na posledním místě. Pak jsme o devět branek porazili oslabený Prostějov, kolegovi Juríkovi chybělo několik hráčů, vše uzavřela vysoká výhra v Hustopečích.“
Jen pár branek vás dělí od prvního místa, jaké jsou tedy vaše cíle pro odvety?
„Nemám strach, že bychom se neudrželi do šestého místa, což byl cíl vedení před sezonou. Ale po podzimní části soutěže má klub vyšší ambice, a sice skončit do třetího místa. Mužstvo má na to hrát na špici, nemohu se ale vyjádřit k tomu, zda budeme první, druzí, nebo třetí. Hráči jsou dobře namotivovaní, protože nepočítali s tím, že v podzimní části uhrajeme devatenáct bodů. Začalo se jim dařit, stouplo sebevědomí. Problémem ovšem je, že spousta z nich studuje vysoké školy a já je dostanu jen jednou týdně na trénink. Pokud bychom trénovali třikrát týdně v kompletní sestavě, nevěřím tomu, že bychom druhou ligu nevyhráli...(úsměv)“
Hned ve druhém kole jarní části se utkáte s vedoucí Olomoucí, rozhodne už tento zápas, kdo celou soutěž vyhraje?
„Otázka ale je, jak dopadne první kolo. Oni mají Hustopeče a my Kuřim, kterou já absolutně nepodceňuji, přestože je předposlední. Systém házené je takový, že se může stát cokoli. Nevím, kdo nám to píská, ale musíme hrát tak, abychom stále vedli o několik branek, protože ve venkovním prostředí je dneska problém vyhrát. Olomouc má ale i tak lepší rozlosování. I kdybychom vyhráli v Kuřimi a porazili Olomouc, tak hrajeme v Ivančicích a Sokolnicích, navíc nemůžeme podcenit Prostějov s Kosinou. Věřím ale, že můžeme válcovat soupeře i na jaře. Mým cílem bylo mít dobré výsledky a jsem rád, že se mi to daří.“
Disponujete skvělou obranou. Čím je dáno, že po polovině ligy jste v této činnosti nejlepší?
„Bratři Knéblové byli vždy obranáři. Hráli proti mně v Olomouci, pak jsem je trénoval v Litovli. Vím o jejich schopnostech a dirigování obrany, plus před nimi mám takového hráče, jakým je Martin Grulich. Navíc je skvěle doplňuje Roman Bakalář, Smékal velice vyrostl v obraně, k tomu Grepl a Vymětal. Pak vím, že nemůžeme prohrát. Navíc Varha s Navrátilem chytají na druhou ligu úplně luxusně, vidím to už v tréninkové přípravě. Ale znovu opakuji, že pokud je nedostanu třikrát týdně na trénink, nemůžeme hrát výš než tuto soutěž. A bohužel Martin Grulich je dlouhodobě zraněn, mimo je i Říčař, jenž je po operaci nohy.“
Jak jste spokojen se zimní přípravou?
„Snažili jsme se ji odpracovat poctivě, největším problémem je ale mít dostatek hráčů na trénincích. Můžu udělat každý týden třeba pět, ale přijde mi tam osm hráčů a jeden brankář. A pokud nemáte minimálně dvakrát týdně celé mužstvo, tak rychlý přechod stejně nenatrénujete, protože šest potřebných lidí se vám nesejde. Nenatrénujete ani obranný systém, jak byste si představoval. A jsou ještě herní kombinace, ty se navíc musí opakovat. Tréninková morálka je ale špatná všude, je to o financích. Zaprvé je to otázka sponzorů, zadruhé Český svaz házené nemá dostatek financí k tomu, aby hráče motivoval. Pokud za to hráči nedostanou nějakou korunu, nebudou to brát tak, jak by měli...“