- 30. listopad -0001
- 1110x
Sladkokyselý byl uplynulý půlrok pro prostějovskou oporu Jiřího Kozlovského. Při vynucené absenci Jiřího Kosiny a Štěpána Gazdíka zůstal v ofenzivě prakticky osamocený a soupeři si ho často vzali na osobní obranu, aby ho co nejvíce vymazali ze hry. Na druhou stranu se ale dostal do sestavy extraligového Přerova, kde vcelku překvapivě dostává stále víc příležitostí! „Je to velké zklamání, čekal jsem, že budeme výš v tabulce, asi tam, kde je teď Kostelec... Postihla nás ale série zranění a je to teď na mladých. Delší dobu to bylo postaveno na pár lidech, do příštích sezon by to ale mohlo být lepší,“ věří Jiří Kozlovský v to, že prostějovští mladíci nabrali zkušenosti. On sám také sbírá zkušenosti, ale hned extraligové. „Snažím se. Je to rychlejší, tvrdší, víc to bolí, každý ví, kam si nabíhat. Jen volna moc není, z práce jdu buď do Prostějova, nebo do Přerova na trénink a pak spát,“ prozradil s tím, že s dalšími svými spoluhráči z Prostějova se zatím na extraligové palubovce moc nepotkal. Na vině je pravidlo, podle něhož současně mohou hrát jen dva hostující házenkáři a v Přerově je s tímto statusem ještě jeden Ostravák.
Své vlastní výkony ve druhé lize pak Kozlovský příliš komentovat nechtěl, spíše ho těší, že se Kosina vrací zpět. „Sám toho moc neudělám, je dobře, že je Jirka opět zdravý. Dlouho netrénoval, ale už se do toho dostává,“ těší zatím nejlepšího střelce mužstva a šestého nejlepšího kanonýra skupiny. Do zbytku sezony tak hledí optimisticky a věří v posun výš. „Už to asi nebude na přední příčky, cílem je ale zlepšit se. Záleží to i na výkonech ostatních týmů, na třetím či čtvrtém místě bychom ale skončit mohli,“ nevzdává se ambicí na umístění mezi nejlepší čtvrtinou až třetinou druhé ligy. Co bude nutné k tomu, aby se to podařilo? „Myslím si, že natrénováno máme a fyzicky jsme dobře připraveni, musíme ale stabilizovat naše výkony. Nevím, čím to je, možná nekoncentrovaností, ale třeba proti Olomouci jsme zahráli dobře a získali bod, ale se Sokolnicemi jsme hned v dalším kole prohráli o dvanáct branek,“ nechápal Jiří Kozlovský tak radikální obrat.