Vybrat si můžete osobnosti z různých stran

Komunální volby probíhají v České republice každé čtyři roky. Jak známo, letos se uskuteční v pátek 10. a sobotu 11. října 2014.  Volební právo je přitom stejně jako u jiných typů voleb v tuzemsku podmíněno plnoletostí a svéprávností. Doplněno je o podmínku trvalého pobytu v obci.

Tři dny před začátkem voleb je zakázáno zveřejňování předvolebních průzkumů a v den voleb je jž přísně hlídána také samotná volební agitace vně a v bezprostřední blízkosti volebních místností.

Jak budeme volit?

Volič dostává jediný volební lístek. Má ovšem tolik hlasů, kolik je členů zastupitelstva. Volbu lze pak provést třemi různými způsoby:

1.) Volič může na lístku označit jednu celou politickou stranu či hnutí. V takovém případě dostává všechny hlasy označená kandidátní listina.

2.) Volič může vybírat kandidáty napříč stranami, přičemž každému dává jeden hlas (takzvané panašování). Hlasy ovšem v tomto případě nejdou primárně zvolenému kandidátovi, ale straně.

3.) Volič nakonec může obě metody i zkombinovat. Označí tak jednu stranu a dále vybere u ostatních stran jednotlivé kandidáty. V tomto případě se odečítá počet hlasů daný jiným kandidátům než zvolené straně odspodu. Zaškrtnete-li tak například stranu A a pět kandidátů strany B, pětice posledních kandidátů strany A o své hlasy přijde.

Vybíráme osobnosti, hlasy dostávají strany

Také si myslíte, že je nejlepší zvolit na vaši radnici jednotlivé osobnosti napříč různými politickými stranami nebo hnutí? Možná se budete divit, ale je to omyl. Rozšířený a v dobré víře také hojně využívaný. Jenže nefunguje tak, jak by se na první pohled mohlo zdát. Jak je to možné?

Jednoduše, komunální volby totiž neznají preferenční hlasy! Tento volební systém je přitom nejsložitější volební mechanismus používaný v České republice. Problém nastává především při rozdělování hlasů na mandáty, kdy volič zdánlivě vybírá jednotlivé osobnosti bez ohledu na stranickou příslušnost, nicméně ve skutečnosti se jedná o hlasy pro danou stranu a hlasy pro jednotlivé kandidáty se tak dají přirovnat k preferenčnímu hlasování. Hlasy, které obdrží strana jako celek se sčítají s těmi, které byly dány jednotlivým kandidátům. Jinými slovy, kroužkováním nelze podpořit jednotlivého kandidáta bez toho, abychom nepodpořili i jeho stranu, za níž kandiduje.

Křesla v zastupitelstvu se pak rozdělují klasicky od prvního místa na kandidátce, přičemž pokud některý z kandidátů získal alespoň o deset procent více hlasů, než je průměrný počet hlasů na jednoho kandidáta v rámci jeho strany, posouvá se na první místo listiny. Preferovaný kandidát tak musí pro zisk mandátu být výrazně lepší, a to v porovnání se všemi ostatními kandidujícími.

Kvůli dobrému úmyslu voliče a systému voleb pak mohou nastat naprosto paradoxní situace. Lídr a několik kandidátů na předních pozicích tak mohou být zvoleni do zastupitelstva i přesto, že získali méně hlasů než osobnosti, které voliči favorizují a jsou na nevolitelných místech. Ty pak nejenže zůstanou bez mandátu, ale hlasy určené jim přispějí ke zvolení kandidátů v čele.

Kolik budeme mít zastupitelů?

Počet volených zastupitelů je závislý od počtu obyvatel obce. Obce do 500 obyvatel mají zastupitelstvo v rozmezí 5 až 15 členů, obce mezi 501 až 3 000 obyvateli 7 až 15 členů, obce mezi 3001 a 10000 obyvateli 11 až 25 členů, obce mezi 10001 a 50000 obyvateli 15 až 35, mezi 50001 a 150000 25 až 45, obce nad 150000 obyvatel 35 až 55.

A konkrétně? Například Statutární město Prostějov má pětatřicetičlenné zastupitelstvo, v Kostelci na Hané zasedá šestnáct zastupitelů, v Konici, v Plumlově a Němčicích nad Hanou pak shodně patnáctka vyvolených, a například v Suchdolu devět, v Lešanech sedm a v Alojzově pět, což je de facto nejmenší počet u všech dalších malých obcí.

Veškeré informace k blížícím se komunálním volbám 2014 najdete v tištěném vydání PROSTĚJOVSKÉHO Večerníku, které vyšlo v pondělí 29. září 2014.