- 12. říjen 2020
- 328x
Čau kamarádi, jmenuju se Andík, a i když mám nejvíc hraček v této zemi, skoro nikdo si se mnou nechce hrát. Kluci, kteří to se mnou zkusili, dopadli hrozně, protože teďka se s nima nikdo nebaví a oni sedí doma a jsou moc smutní. I já hodně přemýšlím o tom, proč mě nikdo nemá rád. Přitom ze všech nejlíp vím, jak to udělat, aby se všichni, kteří mě budou poslouchat, měli prostě skvěle. Nechápu, v čem je chyba. Možná, že kolem sebe mám jen takové kamarády, kteří jsou se mnou jen proto, že z toho sami mají prospěch. Ale co je na tom špatného, když dávám peníze těm, kteří mě tak milují? Snad někomu vadí, že když není po mém, tak křičím či fňukám. Ale hlavně asi každého štve, že jsem tak úspěšný. Vím, že mi závidí, ale stejně bych se s nima rád přátelil...
Ano, tento dopis osamoceného a nešťastného kluka z mateřské školky by klidně mohl napsat sám premiér naší země. A spolu s ním i většina těch, kteří se k němu přidali. Právě spolupráce s ANO 2011 poslala ke dnu jak komunisty, tak ČSSD, kteří v posledních krajských volbách katastrofálním způsobem propadli. Důvod je jasný, jejich voliči zběhli k Babišovi, u něhož cítili, že on jediný jim něco dá.
Nicméně zatímco levicové strany si lížou rány, tak ANO v krajských volbách utrpělo vítězství, z něhož rozhodně nemůže mít radost. Dokonale se to ukazuje i v Olomouckém kraji. Přestože bylo jednoznačným vítězem, hledat spojence, kteří by s ním chtěli v kraji vládnout, se stalo více než obtížné. Faktickým vítězem letošních voleb tak není stávající hejtman Ladislav Okleštěk a jeho parta, ale lidovec Marian Jurečka. A to nejen proto, že získal nejvyšší počet preferenčních hlasů. Tento ostřílený politik už před volbami dal jasně najevo, že dva kohouti jsou na jedno smetiště až moc a že se současným hejtmanem pást krávy rozhodně nehodlá. Je více než pravděpodobné, že to bude právě on, kdo kolem sebe sdruží kromě „svých“ Spojenců také partu méně zkušených Pirátů, Starostů a lidí z ODS, kterou bude stylizovat do role novodobých Rychlých šípů, jež jako jediní jsou schopní z kraje vyhnat dosavadní Bratrstvo kočičí pracky. Ať už to bude jakkoliv, nezbývá pamatovat na jednu věc. Příběhy Jaroslava Foglara jsou sice krásné, ale realita, ta bývá vždy mnohem složitější. Ale tohle vše teprve ukáže čas…
Aktuální zpravodajství najdete v tištěném vydání PROSTĚJOVSKÉHO Večerníku, které vychází v pondělí 12. října
Další chyba na Vápenici.