MATĚJ TRÁVNÍČEK: „PROSTĚJOV JAKO OKRES JE MÍRNĚ NALEVO!“

Volby skončily, karty jsou rozdány. Ve chvíli, kdy se předminulou sobotu zavřely volební místnosti po celé republice, bylo jasné, že teď už nikdo nic nezmění. Že všechno dopadne tak vyrovnaně a že se do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dostane nejvíce stran v novodobé historii, to se sice dalo tušit, nikoliv však úplně předpokládat. O tom, jaká budoucnost nás čeká a co vyplynulo z volebních výsledků, si Večerník povídal se svým komentátorem předčasných voleb 2013 Matějem Trávníčkem z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.

 Jak se s odstupem několika hodin ohlížíte za výsledky předčasných voleb do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR?
„Máme tady fragmentovanou Poslaneckou sněmovnu o sedmi volebních stranách. Navíc TOP 09 do Sněmovny přinesla i zástupce Starostů a nezávislých. Na kandidátkách Úsvitu uspěli i členové Věcí veřejných. Takže ten skutečný počet subjektů může být ještě vyšší. Přitom od roku 1998 jsme byli zvyklí na nějakých pět formací. Logicky nás čeká politická nestabilita. Bude složité sestavit vládu a ještě složitější to bude mít jakákoli vláda s prosazováním svých zákonů.“
 Co vás nejvíce překvapilo?
„Úspěch hnutí Úsvit. Předvolební průzkumy jí téměř sedmiprocentní zisk nepredikovaly.“
 A co bylo naopak i pro vás zklamáním?
„Nechci být příliš normativní. Navíc ono to bylo vcelku předvídatelné, ale mám-li vám odpovědět, pak právě ta vysoká fragmentace. Už dlouho se u nás potýkáme s problémem nestabilních a neakceschopných vlád s jasnou většinou v Poslanecké sněmovně, tím jak voliči rozdali karty, se tento problém ještě více prohlubuje.“
 Říká se, že ČSSD vítězství utrpěla a faktickým vítězem je hnutí ANO2011. Souhlasíte?
„Ano. ČSSD nedokázala využít svůj opoziční potenciál a naopak oproti minulým volbám ještě mírně ztratila. To není výsledek, který by si v Lidovém domě dali za rámeček. „
 V čem spatřujete největší úspěch Andreje Babiše a spol.?
„Tak Andrej Babiš je skutečným vítězem voleb. Je téměř jisté, že bez něho a jeho hnutí se neobejde žádná vláda, což ho dostává do ještě silnější pozice, než v jaké je dnes ČSSD.“
 Komunisté se těší patnáctiprocentní podpoře. Je to čtyřiadvacet let od sametové revoluce moc, nebo málo?
„KSČM jako jediná ze sněmovních stran posílila. Na druhou stranu je dobré si připomenout její volební výsledek z roku 2002, kdy dokázala získat okolo 880 tisíc hlasů, tedy 18,51 procent Dnes tedy nějakých 740 tisíc a necelých patnáct. Ta pozice komunistů je však od víceméně stabilní, nepotvrdily se tak předpoklady, že strana bude postupně mizet.“
 Hnutí TOP 09 a Starostové míří do opozice. Avšak její špičky tvrdí, že to očekávaly už při vstupu do minulé vlády a že jsou nyní druhou účastí ve sněmovně stabilizovanou stranou...
„TOP 09 oslabila, ale asi bych souhlasil s jejími špičkami, že pro tu stranu je důležité, aby si získala stabilní místo na politické scéně a k tomu se jí v těchto volbách dokázalo výrazně nakročit. Navíc dokázala porazit ODS, což byl dlouhodobý sen Miroslava Kalouska.“
 Porážku musí tedy strávit právě ODS. To ale není až takové překvapení, nebo snad ano? A co to s největší pravicovou stranou udělá?
„To, že ODS nezvítězí, asi není překvapivé. Že však padla až tak hluboko, už být může. ODS si bude muset sednout a zamyslet se sama nad sebou. Jasně si pojmenovat chyby, přijmout opatření a mechanismy, které těmto chybám budou do budoucna bránit a aktualizovat svůj program. Myslím, že velmi přesně to vystihl předseda jejich europoslanců Jan Zahradil, který mluvil o tom, že si ODS musí uvědomit, že už tady nejsou devadesátát léta a že se strana musí zbavit té nálepky ´nasty party´, tedy ošklivé strany.“
 Comeback slaví KDU-ČSL. Mají šanci křesťané v Parlamentu uspět?
„Příběh KDU-ČSL může být v mnohém inspirativní pro ODS. Ta strana se dokázala poučit, prošla personální a v jisté míře i ideologickou přeměnou. Díky tomu jí voliči opět dali svou důvěru a lidovci dnes mají šanci usednout ve vládě.“
 Jak jste již zmínil, překvapivě se do Poslanecké sněmovny dostalo hnutí Úsvit přímé demokracie Tomio Okamury. V čem spatřujete jeho úspěch?
„Ukázalo se, že voličů, kteří touží radikálně přestavět náš ústavní pořádek je více, než bychom čekali. A zejména, že pro tyto voliče je téma politického systému důležitější než klasické levo-pravé štěpení na ekonomických otázkách.“
 Co naopak říkáte na totální propadák SPOZ?
„To je políček do tváře prezidenta republiky, který se už nyní snaží od strany distancovat, aby neztrácel legitimitu. SPOZ neměla příliš dobrou volební kampaň a na neúspěchu se určitě podepsaly i vnitřní spory. Vzpomeňme jen jména M. Šlouf, D. Portová, V. Dryml, nebo střední Čechy... Tyto věci vypluly před volbami na povrch a souvisely zejména se sestavováním kandidátek. Je vůbec otázkou, jestli dokáže strana přežít. Připomeňme taky, že v roce 2010 získala hlasy 4,33 % voličů, dnes jenom 1,51 procent...“
 A co další subjekty, které se nedostaly přes pětiprocentní hranici v čele se Stranou zelených?
„Strany, jako piráti nebo svobodní sice neuspěli, ale tak trochu paradoxně získaly více hlasů, než v kolik mohly původně doufat. Děkovat mohou do jisté míry České televizi, která zveřejňovala na místo klasických volebních modelů, modely volebních potenciálů. Díky tomu, mohla celá řada voličů nabýt pocitu, že i tyto strany mohou do Poslanecké sněmovny proniknout a nebáli se tak, že jejich hlas propadne.“
 Jaký očekáváte následující politický vývoj?
„Tak budou probíhat jednání s cílem sestavit nějakou vládu. Nakonec asi nějaká vláda vznikne. Příliš stabilní však nebude a asi nelze čekat, že by v průběhu volebního období vykrystalizovala nějaká alternativní většina. Dost možná se proto můžeme dočkat dalších předčasných voleb a to klidně hned v příštím roce.“
 Kdybyste si měl tipnout, bude vláda složena a opřena alespoň o 101. A z koho a kdy?
„Nejblíže ke vzniku je patrně varianta ČSSD, ANO a KDU-ČSL. Dohromady to dává stojedenáct mandátů. Bude však důležité, jak se k těmto jednáním postaví Andrej Babiš, zatím jsou jeho prohlášení taková neurčitá. A hlavně je podstatné, jestli se mu podaří udržet jednotu svého hnutí. Nebo jestli se jeho hnutí rozpadne po vzoru Věcí veřejných. Termín si neodvažuji odhadnout, ale řekl bych, že i s ohledem na situaci v ČSSD to bude trvat spíše déle.
 Sociální demokraté místo soustředění se na jednání o vládě, řeší vnitrostranické spory a vyzývají svého předsedu k rezignaci. Nemyslíte, že to je den po volbách až abnormální? A o čem to svědčí?
„Normální to určitě není a o čem to svědčí? O mimořádně napjaté situaci v ČSSD. Nechci malovat čerta na sociálnědemokratickou zeď, ale ono to klidně může skončit i rozštěpením ČSSD, protože tohle není o sporu nějaké jasné většiny s určitou marginální skupinkou. To je opravdu spor dvou silných křídel, které v tom vzájemném zápase postupně odhazují jakékoli zábrany.“
 O kom si může dnes občan myslet, že je normální stranou a poklidnou politickou sílou? Je vůbec někdo takový?
„Tak standardními stranami jsou ODS, KDU-ČSL, komunisté a pak i ČSSD, která se však z tohoto spolku může trochu vyčleňovat tím stávajícím štěpením. Pak tady máme strany, které mají více či méně standardní strukturu, ale chybí jim členská základna. To jsou například TOP 09, zelení či SPOZ. Svobodní a piráti jsou strany, které se snaží o nějaký jiný model vnitrostranické demokracie, což je vyjádřeno tím, že podobně jako Věci veřejné část svých rozhodnutí přijímají skrze internetové hlasování. No a pak jsou zde nestandardní útvary, které de facto nejsou stranami, protože v nich ta legitimita nevzniká zdola, od členské základy, ale shora, od osoby určitého vůdce. To je ANO 2011 Andreje Babiše a Úsvit Tomia Okamury.“
 Pojďme do Olomouckého kraje. Jak byste okomentoval zdejší výsledky?
„Nadprůměrný výsledek hnutí Úsvit, po Zlínském kraji druhý nejlepší vůbec a čtvrté místo v Olomouckém kraji před ODS, TOP 09 i KDU-ČSL. Vítězství ČSSD asi není překvapením, ale co překvapením být může, je výsledek v okrese Přerov, kde vítězství dokázalo sociálním demokratům těsně urvat ANO 2011.“
 A co konkrétně Olomouc, resp. Prostějov jako územní celky okresu, případně města?
„Tak výsledky v těchto okresech nijak zásadně nevybočují z toho celokrajského výsledku. Prostějov jako okres je mírně nalevo a asi i díky tomu, že je domovským okresem lídra Úsvitu Radima Fialy, zde toto hnutí získalo větší podíl hlasů. Naproti tomu Olomoucký okres je mírně doprava, o čemž svědčí i nejslabší zisk komunistů v rámci kraje. Co se měst týče, tak Olomouc potvrzuje, že se v nich více daří pravici, když v samotné Olomouci je ještě více posílen ten, řekněme mírně pravicový, příklon v rámci kraje. Totéž platí i v Prostějově, kde však vcelku výrazně získala ČSSD na úkor komunistů. Její výsledky v samotném městě, jsou tak vyšší než v rámci okresu.“
 Olomouc má pět poslanců, Prostějov taktéž, což je historický rekord. Z tohoto pohledu mohou být tato hanácká města spokojena, ne?
„V součtu je to dokonce deset z dvanácti. Takže Hanáci mohou být více než spokojeni. Další dva poslanci jsou z Přerovska a na Šumpersko a Jesenicko tak nevybyl žádný poslanecký mandát, což ale může v dlouhodobém horizontu vést k problémům v těchto regionech...“
 Zajímavé jsou také výsledky jednotlivců. Kdo z politiků vás ziskem preferenčních hlasů nejvíce překvapil?
„Vůbec nejdále skočil prostějovský šéf Mensy Tomáš Blumenstein, který se dokázal do čela kandidátky ODS vyhoupnout až z desátého místa a stal se tak druhým náhradníkem. O příčku dopředu, ze třetího na druhé místo, pak dokázal skočit další Prostějovák, vysokoškolský učitel Petr Sokol. Pokud by tak v budoucnu z nějakých důvodů odstoupil z Poslanecké sněmovny Martin Novotný, tak by Prostějov získal dalšího poslance a to právě na úkor Olomouce!“
 A kdo naopak dnes v koutě zpytuje svědomí?
„V zisk mandátu asi doufala čtyřka na kandidátce ČSSD Pavel Šoltys a Josef Augustin, trojka na kandidátce komunistů. ČSSD však oproti minulým volbám ztratila mandát a komunisté zůstali na svých dvou mandátech. Navíc ani jeden z pánů nedokázal zaujmout voliče a získat více než pět procent preferenčních hlasů.“
 Co říkáte na volební účast? Je z pohledu České republiky, Olomouckého kraje i Prostějova zklamáním, či uspokojením...?
„Nepatřím k těm, kteří by volební účast vnímali, jako automatický ukazatel kvality demokracie. Vždy je potřebné zkoumat, co se za volební neúčastí skrývá, jaké k ní mají jednotliví voliči důvody? Hrál velkou roli fakt, že prezident svolal volby na prodloužený víkend? Na tyhle otázky vám neumím dát rychlou a hlavně ověřenou odpověď. Celkově je ta volební účast prostě nižší a tomu odpovídá i účast v Olomouckém kraji, kde už v minulých volbách byla lehce podprůměrná.“