- 8. duben 2020
- 1023x
Již tři týdny neprobíhá výuka na školách. Své o tom ví i Lucie Řehulková z Otaslavic, která učí na základní škole v Olomouci, navíc dodělává státní závěrečné zkoušky na vysoké škole. Po rozhodnutí vlády o uzavření škol a povinnosti nosit roušky neváhala a pustila se okamžitě došití. Jak sama říká, po absolvování oděvní průmyslovky to brala jako povinnost. Roušky nyní rozdává všem potřebným.
* Kdy vás napadlo začít šít roušky?
„Okamžitě po vyhlášení vlády o povinnosti nošení roušek. Sama jsem roušky neměla kde sehnat a věděla jsem, že se tento problém nedostatku týká i lidí v mém okolí. Šicí stroj mám doma už od střední školy, kdy jsem studovala oděvní průmyslovku. Přišlo mi absurdní nevyužít toho.“ (usměje se)
* Komu všemu roušky rozdáváte?
„Všem, kdo je potřebuje. Většinou jsou to lidé z mého okolí. Kolegům v práci, mým žákům, rodině, kamarádům. Pár roušek vozím i v autě pro případ, že by byly potřeba.“
* Jak dlouho zabere výroba jednoho kusu?
„Nyní už jen asi dvacet minut. Ze začátku tomu tak ale nebylo. Šití beru jako relax mezi přípravou distančního studia a učením se na státní závěrečné zkoušky.“
* Učíte v Olomouci. Jaké to je takhle na dálku?
„Je to hodně složité. Příprava materiálů pro žáky je obtížná a zdlouhavá. Nové učivo žákům nezadáváme, zavedli jsme distanční formu studia. Ta je pro nás nová. Nejhorší na tom je, že nemáme přímou interakci s dětmi. Učitel je tu od toho, aby dětem pomáhal, byl jeho mentorem, pomáhal mu zvládnout látku, které nerozumí. Bohužel tato situace nám to absolutně znemožňuje a trpíme tím nejen my, ale i děti, zejména pak rodiče těch menších žáků, kteří ještě potřebují vést.“
* Jak dlouho bude ještě podle vás tato krize trvat?
„Je to smutné, ale dle mého názoru se v letošním školním roce děti do školy už nevrátí. Pokud ano, hádám návrat v červnu. Ze začátku jsem věřila, že tato situace skončí po měsíci, ale nyní si to už nemyslím.“
Další chyba na Vápenici.