- 8. duben 2020
- 628x
Nemají to v aktuální době lehké a patří do jedné z absolutně nejohroženějších skupin obyvatel, na které číhá nebezpečný COVID-19. I Večerník musel být hodně opatrný, když během uplynulého týdne podnikl výpravu za prostějovskými bezdomovci, aby se jich zeptal na jejich současné přežívání. Ano, doslova přežívání! Je pravda, že moc osob bez domova jsme v ulicích nebo poblíž nádraží nepotkali. Bezdomovci se totiž nyní pobytu na veřejnosti vyhýbají a dobře vědí proč. Ostatní Prostějované jsou k nim totiž mnohem odměřenější než před koronavirovou pandemií...
V uctivé vzdálenosti od vchodu do hypermarketu Tesco jsme po delším hledání objevili dva muže středního věku v zanedbaném oblečení. Nevypadali dobře a zprvu odmítali Večerníku cokoliv říci. Poté se ale jeden po druhém přece jen krátce rozpovídali. „Co chcete slyšet, že jsme v prdeli? Jo, jsme, ale snažíme se za každou cenu přežít. Problém je v tom, že se nás lidé přímo štítí a utíkají od nás. Tím odpadá možnost, že bychom vyžebrali nějakou tu kačku na jídlo nebo pití,“ postěžoval si vousatý muž, který si říká Mirek. „Žijeme na ulici a nechce se nám do azyláku. Myjeme se tak jednou za týden u kamaráda, který získal ubytovnu. Lidi v Prostějově se nám vždycky raději vyhýbali, teď se nás ale štítí více než kdy předtím. Vůbec se jim nedivím, vypadáme fakt blbě. A teď ještě ke všemu ten koronavir,“ pokrčil rameny druhý z mužů, který odmítl říci i své křestní jméno či přezdívku.
Popravdě řečeno, ani Večerník se nedivil, že se jich Prostějované straní. Oba muži byli oblečeni do otrhaných zimních bund, kalhoty měli špinavé od hlíny a obličej jim kryly roušky plné špinavých a mastných fleků. Zřejmě od jídla. „Ty roušky jsem si byl nafasovat na radnici, rozdávali je po dvou, takže jednu jsem věnoval tady kamarádovi. Máme je už přes týden a nemáme možnost si je někde vyprat. Jo, jednou jsme to vlastně udělali v Hloučele,“ podotkl Mirek, který vzápětí vytáhl z kapsy suchý krajíc chleba a začal ho žmoulat v puse.
Ani jeden z obou bezdomovců ale Večerníku neprozradil, kde v současnosti spí a zda vědí o dalších lidech bez přístřeší, kteří se pohybují venku na ulici. „To po nás nechtějte! Vy to napíšete a hned nás přijdou vyhodit měšťáci. Spíme, kde se dá,“ uzavřel Mirek.
Už před časem se ředitel Azylového centra v Prostějově nechal slyšet, že se terénní pracovníci tohoto zařízení snaží bezdomovcům na ulici všemožně pomáhat. „Kolikrát je to ale těžké. Obzvláště v této době jsou mnozí lidé na ulici nedohledatelní, a pokud jim naši pracovníci nabídnou pomoc spojenou třeba i s pobytem v azylovém domě, oni to většinou odmítají,“ uvedl mimo jiné v nedávném rozhovoru pro Večerník Jan Kalla.
Vše o koronavirusu najdete v tištěném vydání PROSTĚJOVSKÉHO Večerníku, které vyšlo v pondělí 6. dubna
Další chyba na Vápenici.