„Hlídka“ u dveří nemocnice nepropustí ani myš

Čtvrtek ráno, pro prostějovskou nemocnici den jako každý jiný. Do budovy se postupně začali hrnout lidé všeho věku, většinou ale spíše starší. Někteří se vypravili pro léky, jiní na vyšetření nebo na ambulanci. Hned tři věci však dávaly jasně najevo, že vše není jako dříve. Všudypřítomné roušky a stany s velkými zdravotnickými červenými kříži signalizovaly, že dnes je doba plná strachu, obav a zvyšujících se pacientů koronaviru.

Stvrzením, že svoboda je pryč, byla „zdravotní hlídka“ u dveří do polikliniky. Dvojice sympatických zdravotnic měřila lidem teplotu. A nejen to, zjišťovala dopodrobna, kdo vlastně do budovy vchází. „Jak se jmenujete?“, „Kde bydlíte?“, „Jaké je vaše rodné číslo?“ byly jen některé z otázek, kterým lidé čelili. Hned na úvod se pak zdvořile dvojice ptala, kam lidé mají namířeno. „Na oční s dítětem,“ odpověděla mladá žena a byla nasměrována. Stejně jako další lidé shánějící se po odděleních i konkrétních lékařích.
Kdo tedy potřeboval a nadále do nemocnice potřebovat bude docházet, musí počítat se zdržením. Preventivním. „U lidí jdoucích do lékárny jsme nejdříve měřili, pracovníci tam ale získali plexiskla a ochranu, tak tam nově nemusíme,“ uvedla Veronika, jedna ze zdravotních sester. „Pak necháváme vyplnit formulář, kde je anamnéza, zda se setkali s někým ze zahraničí, zda mají příznaky. Zapíšeme i teplotu a dostanou značku, že tudy prošli,“ dodala poté. Měla s kolegyní co dělat. Od rána prošlo kolem na sedmdesát lidí – a bylo teprve půl desáté.
V současnosti je přitom práce této dvojice stejně důležitá jako těch, co se o lidi nakažené starají. Zabraňuje totiž, aby se jejich počet nerozrostl právě v místě, kam naopak člověk chodí za uzdravením, tedy v nemocnici.