AKTUALIZOVÁNO: 36.díl: HODNOTITELÉ SE VRACEJÍ NA MÍSTO ČINU – TŘETÍ ČÁST

Po takřka dvouměsíční pauze se na stránky PROSTĚJOVSKÉHO Večerníku vrací oblíbený seriál, který je zaměřený na vše, co se týká regionální gastronomie. A v rámci předem daného harmonogramu jsme se již potřetí vrátili v čase a dnes tak pokračujeme ve speciální odnoži s příznačným názvem NÁVRAT ZPÁTKY.

Jak je už dlouhodobě známo, celý monitoring kolem gurmánství je rozdělen na dvě samostatné a vedle sebe probíhající části. Dlouhodobě se díváme „na zoubek“ jak restauracím, tak chceme uspokojit i ty z vás, kteří si raději zajdou spíše na pivo s utopencem než na večeři do komfortnější restaurace. Mezitím pro vás čas od času připravíme nějaké překvapení v podobě návštěvy pizzerie, vegetariánské restaurace, ale i Hanáckých slavností či vánočních trhů. Naposledy jsme ještě před letními prázdninami zavítali do letního občerstvení nebo chcete-li takzvaného kiosku. Už teď ale máme připraveny další zajímavé inspekce...
A jelikož historie celého projektu je už pořádně košatá, je správný čas si připomenout, že vše odstartovaly dvě pilotní části na konci roku 2016, abychom následně až na výjimky pokračovali v každém druhém týdnu až do června tohoto roku. Následně jsme vyhlásili prázdninovou a volební přestávku, kterou alespoň vyplnili dva comebacky – tedy návrat na místa, která jsme již v minulosti navštívili. To vše za účelem, abychom si po roce nebo i delší době ověřili, co všechno se v nich změnilo. Potěší nás, pokud si restaurace či hostince udrží úroveň, kterou jsme pochválili, popřípadě svoji úroveň zlepší ty, které jsme označili za průměrné, a to ať již počtem hvězd, nebo slovy. Jestliže pak svoji kvalitu zlepší podniky, kterými jsme nadšeni právě nebyli, budeme mít radost nejen my, ale určitě především samotní hosté.
A tak zatímco počátkem srpna jsme začali u jedné z nejnovějších restaurací s umístěním na náměstí T. G. Masaryka, odkud bylo jen pár desítek kroků do pizzerie U Hradeb, napodruhé jsme na konci druhého prázdninového měsíce navštívili dvě opravdu legendární místa - restauraci U Tří bříz a Hostinec Beseda. Dnes vám přinášíme nahlédnutí do Fiesty a k Dudkovi. Jak v celkovém součtu šestatřicátého pokračování našeho seriálu dopadly?
Kdo by chtěl znát hodnotitele PROSTĚJOVSKÉHO Večerníku, stačí kliknout na www.vecernikpv.cz a příslušný banner, pod kterým se skrývají potřebné informace i všech pětatřicet doposud zveřejněných dílů.

Restaurant - pizzerie - bar Fiesta
Již počátkem loňského roku jsme hodnotili tento populární prostějovský podnik a zaujala nás jak nebývalá nabídka jídel uvedených na lístku, tak především alkoholických nápojů, které se počítaly v jednotlivých kategoriích na desítky značek. Pochválili jsme profesionální vystupování a znalosti obsluhujícího. Když se polovina z naší hodnotitelské dvojice po několika dnech ve Fiestě zastavila znovu, aby si upřesnila některé údaje, zarazilo nás, že obsluha v jiném složení už zdaleka tak pečlivá nebyla... Později se k nám dostaly zprávy, že část personálu odešla do Pilsner Original Restaurantu, který se nově otvíral na náměstí a hledal lidi do svého týmu. Abychom si udělali vlastní názor na současný stav ve Fiestě, vypravili jsme se do restaurace, ale také pizzerie a baru na lehčí večeři.
Oproti naší loňské zimní návštěvě jsme s potěšením zaznamenali, že i ve Fiestě „vyšli“ v letním období se stolky a židličkami na chodník, tak jako to činí v řadě jiných podniků. V teplém pozdním odpoledni bychom rádi využili této nabídky, kdyby ovšem nebylo plně obsazeno jednou rozvětvenou a dosti hlučnou rodinou. Uvnitř tak plno nebylo, jen hluk tam byl úplně stejný, tentokrát z hudebního kanálu velkoplošné obrazovky. V restauraci by nám to vadilo, ale k baru něco takového patří a u pizzerie lze přimhouřit oči.
Na obsluhu jsme nemuseli dlouho čekat a objevila se ještě jednou dřív, než jsme stačili prostudovat jídelní lístek. Překvapilo nás, že od loňského jara značně zchudl, odhadem na třetinu. Nevíme přesně, co k redukci vedlo, jestli málo hostů, kteří si vybírají z celé knihy a s tím související nezájem o některé položky, nebo personální problémy v kuchyni (jak jsme si mohli přečíst z vylepené vývěsky u vchodu, podnik hledá kuchaře), ale nezbylo nám nic jiného než vybírat z nepříliš širokého menu. Pouze nabídka pizzy zůstala rozsáhlá – napočítali jsme okolo tří desítek variant. Jeden z nás nakonec zvolil klasické těstoviny alla Carbonara, aby porovnal svůj osvědčený domácí recept s dílem profesionálů, druhý zvolil rovněž klasiku - pizzu Margherita. K tomu speciál z Budvaru a dvoudeci rozlévaného vína Frankovka z Lechovic.
Z porovnání úpravy těstovin vyplynuly určité rozdíly. Chuť byla shledána velmi dobrou a diskuse, zda těstoviny Carbonara připravovat se smetanou či bez smetany, byla odsunuta na příště. Pizza z kamenné pece byla rovněž taková, jaká by měla být. Ani přesušená, ani ve středu nedopečená. Sortiment piva (kromě zmíněného speciálu z Budvaru Staropramen, Stella Artois a Hoegaarden) není rozsáhlý, ale víceméně hosta uspokojí. Nabídka vína se omezuje bohužel na vinařství Lechovice, odkud pocházelo i rozlévané víno, které svému konzumentovi věru žádné potěšení nepřineslo.
Krátké čekání na jídlo jsme vyplnili studiem nápojového lístku. S potěšením jsme přijali, že jeho rozsah se nezměnil a nadále si můžete objednat rumy, whisky, burbony, shortdrinky, longdrinky i nealkoholické nápoje z udivujícího a v Prostějově určitě největšího nápojového lístku. Minule nás mráz donutil okusit jeden z méně známých karibských rumů a ještě dnes na něj s láskou vzpomínáme, tentokrát jsme si ve třicetistupňovém horku tuto radost odepřeli. Ale v zimě se určitě zastavíme a necháme si poradit...
A na závěr to nejlepší - kromě nebývalé škály lihovin mají ve Fiestě i přímo luxusní WC.
Resumé Večerníku:
Nabídka stálého „jídeláku“ se sice zmenšila, ale z poledního menu zůstala co do rozsahu i ceny stejná. Při obědě se tak včetně hlavního chodu pořád vejdete i s polévkou do stokoruny, případně za tři další varianty si musíte pár desetikorun doplatit. Kvalita kuchyně je pořád slušná. Obsluhovala nás mladá děvčata, nevíme, jestli by nám poskytla například zasvěcený výklad k jednotlivým cizokrajným rumům, kterého se nám dostalo loni v únoru, ale stěžovat si nemůžeme. Až na drobnou chybičku v koordinaci při přebírání objednávky, která se lehce přihodí i jinde, nemáme personálu co vytknout. V tomto případě zůstává ohodnocení zachováno.
***

Hostinec U Dudka
Při minulé návštěvě, což bylo počátkem zimy 2017, jsme navštívili hostinec oblíbený zvláště mezi cyklisty a lidmi z jeho bližšího okolí, a sice U Dudka v Krasicích. Přestože období tehdy nebylo pro naši návštěvu tím nejvhodnějším, atmosféra podniku v nás zanechala velmi příznivý dojem. Rozhodli jsme se tedy zařadit jej mezi ty podniky, které v rámci naší akce „hodnotitelé se vracejí na místo činu“ hodláme prověřit.
Tentokrát jsme zvolili termín umožňující se podívat, jak si hostinec vede za plného provozu. Rtuť teploměru ukazovala 27 °C, hodinky pak čas 17:30. Vzhledem k tomu, že grilovat se začíná kolem sedmnácté hodiny, byl nejvhodnější čas zastavit se na večeři z grilu a zároveň doufat, že nebude problém s místem u stolu.
Již na první pohled jsme registrovali řadu změn. Při příchodu nás zaujala po pravé straně nově otevřená zastřešená zahrada. V zimě prázdný dvůr byl zaplněný dlouhými stoly a lavicemi, přičemž i posezení v zastřešené zadní části venkovního prostoru zůstalo zachováno. A kdo by se nechtěl kochat venku, může tak učinit samozřejmě uvnitř. Kapacita míst u stolu se tím zvětšila možná až na dvojnásobek. O to víc nás zajímalo, zda se tento prostor zaplní a jak úspěšně zvládne obsluha uspokojit hosty...
Sami jsme ještě měli možnost vybrat si místo podle svého gusta, a to v rohu dvora, s výhledem na celou venkovní plochu i kryté prostory. Sedělo tam odhadem asi dvacet hostů, těch ale rychle přibývalo, za hodinu už si nikdo moc vybírat nemohl. A když jsme odcházeli, bylo plno, přičemž naše místa zůstala neobsazená jen několik vteřin.
Dvě servírky se po place pohybovaly opravdu velmi hbitě. Výběr piva je v podstatě stejný, jaký jsme popsali minule: Svijany, Krakonoš z trutnovského pivovaru, Šumavský kout, Radegast, celkem sedm druhů piv. Zvolili jsme pro nás méně obvyklé značky, desítku Kout a Krakonoše. Potěšilo nás, že jsme i tentokrát dostali každé pivo ve značkové sklenici, dobře vychlazené, navíc velmi rychle.
Jídlo z grilu si musíte zajít objednat k přístavbě s grilem v levé části dvorku. Nabídka i s cenami je vyvěšená a je tak rozsáhlá, že je trochu problém, co mlsnému jazyku dopřát. Zvolili jsme marinovanou krkovičku, vysoké žebro a vepřový jazyk, jako přílohu porci grilované zeleniny. Obsluha nám zvolený sortiment předvedla, mohli jsme si vybrat i velikost porce. Za čtvrt hodiny jsme si přišli vyzvednout krásně vonící maso, které jsme si podle naší tradice nechali rozdělit na dva talíře. Jídlo bylo dokonale připravené i ugrilované.
A jedna poznámka nakonec. Naše kritika, že rozlévané víno v prostějovských podnicích má většinou bídnou kvalitu, v tomto případě neplatí. Modrý Portugal u Dudka není žádný medailový pozdní sběr, ale je slušný, dobře se pije a do tohoto prostředí se hodí. Možná je to tím, že Krasice jsou tak trochu dál od centra Prostějova...
Resumé Večerníku:
Naše návštěva, která měla prověřit, jestli jsme minule nepřecenili naši chválu a udělené čtyři hvězdy v době slabého zimního provozu, dopadla pro hostinec velmi úspěšně. A nakonec i pro nás. Přestože bylo plno, obsluha stíhala, udržovala si přehled, komu by bylo vhodné nevtíravě nabídnout další nápoj, nenechávala na stole prázdné sklenice. Na skvělé maso z grilu budeme prostě a jednoduše ještě dlouho vzpomínat. Zde je třeba ocenit dokonalost. Jsme toho názoru, že když si to kuchař či provozovatel zaslouží, má chválu slyšet. Dáváme ještě o jednu hvězdu více!
*****