Dívat se pod sebe, ne nahoru

Docela hodně se poslední dobou ve volejbalových kuloárech rozebíralo, jestli jsou ženy VK Prostějov v současném hráčském složení schopné porazit (či dokonce porážet) své olomoucké rivalky, od loňského léta naopak posílené. Obecně se předpokládalo, že v sobotu 23. února může být šance získat cenný skalp pro vékáčko poměrně slibná. Leč realita ukázala něco jiného, znovu totiž uspěly favoritky z hanácké metropole. Tentokrát 3:1.

Přesto prostějovský kouč i hráčky čelili po další vzájemné prohře opakovaným dotazům médií, zda ve zbytku sezóny soka přece jen aspoň jednou zdolají. Na což právě trenér Lubomír Petráš a například též kapitánka Helena Horká odpověděli shodně – přitom nezávisle na sobě – že důležitější než nahánět úpéčko je momentálně něco jiného. Co?
Pravidelně porážet všechny ostatní extraligové soupeře včetně Liberce, se kterým se personálně oslabené obhájkyně mistrovského titulu rvou během aktuální sezóny na srovnatelné herní i výsledkové úrovni. Ať si totiž někteří nároční fanoušci myslí, co chtějí, pro stávající výběr volejbalistek Prostějova by už samotný postup do extraligového finále 2018/19 znamenal ohromný úspěch. A v součtu s pohárovým stříbrem by vzhledem k veškerým okolnostem posvětil letošní ročník coby výborný.
Zatímco na UP mají děvčata VK pořád jasně viditelnou výkonnostní ztrátu, se zmíněnou Duklou je pojí vyrovnanost. A nijak extra odskočené nejsou od několika dalších protivníků (Olymp Praha, Šelmy Brno, KP Brno, Přerov). Tím pádem je skutečně mnohem rozumnější dívat se pod sebe s maximální koncentrací na to, aby se všechny tyhle nebezpečné konkurenty podařilo udržet za zády i v konečném pořadí UNIQA extraligy. Pokus o senzační bonus v podobě zaskočení úpéčka může přijít na řadu až za odměnu po splnění medailového zásadního cíle. Tedy v případné finálové sérii.