MARKÉTA CHLUMSKÁ SE VRÁTILA NA PALUBOVKU!

Skoro tři měsíce marodila s operovaným kolenem, a když se konečně vrátila do zápasového kolotoče, hned byla u čtvrteční porážky 1:3 na Olympu Praha. Včera si však Markéta Chlumská spravila chuť díky hladkému triumfu 3:0 nad Přerovem, po němž odpověděla na několik otázek.

Co říkáte na právě skončené hanácké derby?

„První set byl z naší strany docela nervózní, asi po té prohře na Olympu. Navíc se i Přerovu povedlo nás v letošní sezoně jednou porazit, zpočátku jsme tak nebyly úplně ve své kůži. Během utkání to z nás ale spadlo a nakonec jsme zápas zvládly docela dobře. Dařilo se nám na servisu, což byl rozdíl oproti Praze a základ vítězství. Soupeř si nemohl kvalitně přihrát, my jsme pak kompaktně bránily, v naší hře dnes nebyla větší slabina.“

Vraťme se k utkání v Praze na Olympu. Nakolik nepříjemná byla porážka hned v prvním střetnutí po vašem návratu do sestavy?

„Samozřejmě moc, každá prohra je nepříjemná a přináší špatné pocity. Pro mě tím víc, že jsem se po tříměsíční zdravotní pauze na své první utkání strašně těšila. Takový je někdy sport. Důležité bude, aby se podobná zaváhání v extralize nestávala příliš často, v ideálním případě vůbec ne.“

Jak jste vůbec snášela nutnost sledovat duely svého týmu čtvrt roku jen z tribuny?

„Bylo to hodně těžké. Pro každého sportovce je složité, když se delší dobu nemůže připojit ke kolektivu na hřišti a musí trávit čas při utkáních pouze v hledišti. Proto bych chtěla moc poděkovat doktorovi Vladimíru Macháčkovi, který mě skvěle odoperoval, a také fyzioterapeutovi Michaelu Polákovi za následnou výbornou rehabilitaci. Oba mají obrovskou zásluhu na tom, že jsem se mohla poměrně brzy vrátit zpátky do hry.“

Vnímala jste, že na vás parťačky z družstva netrpělivě čekaly?

„Ano. Holky se mě nejdřív na dálku a potom osobně pořád ptaly, kdy už se vrátím, všechny mě podporovaly. Což bylo strašně fajn, že na mě takhle čekají.“

Teď máte za sebou dva zápasy. Jak se po nich cítíte?

„Se svými výkony určitě nemůžu být stoprocentně spokojená, ale po takové pauze bylo jasné, že nelze čekat úplnou herní jistotu. Každým tréninkem i utkáním se však cítím lépe a lépe, za možnost hrát jsem velice ráda. Třeba Míša Jelínková takové štěstí bohužel nemá, se stejným zraněním jako já pořád ještě zůstává na marodce. Přeju jí brzké uzdravení.“