Navrátilec Michal Jurka: „Chtěl jsem klukům pomoct!“

Fotbalová Sparta Praha před léty dokonale zaskočila svého slávistického rivala, když do derby nečekaně nasadila z „důchodu“ se navrátivšího Jozefa Chovance. Loni na podzim podobný tah pro duel v Kostelci na Hané úspěšně kopírovali prostějovští házenkáři návratem Tomáše Flajsara. A tentokrát jim stejnou mincí dokonale oplatil HK tím, že na soka překvapivě vyrukoval i s Michalem Jurkou. Pivot, který v létě ukončil hráčskou kariéru, se nechal přemluvit k výpomoci a při výsledku 25:31 byl jedním z tahounů vítězné družiny.

Jak vás přesvědčili k návratu?

„Pořád chodím jednou týdně každý pátek trénovat, abych se zpotil. Už ve středu mi ale volal trenér Jurík, že je zraněných několik kluků a jestli bych byl ochotný jít mančaftu pomoct do zápasu v Prostějově. Manželka ještě nerodí, tak mě pustila a já jsem nastoupil.“

Jde o jednorázovou výpomoc nebo trvalejší zapojení?

„Nevím. Teď to nedokážu vyhodnotit, po utkání jsem plný emocí. Strašně dlouho trvalo, než se mi povedlo znovu vyhrát v Prostějově, takže jsme všichni moc spokojení. A teprve uvidím, co přijde dál. Asi se domluvíme vždy podle času, jestli budu stíhat, a nějaké zápasy možná ještě odehraju.“

Minule jste ze zdejší palubovky odcházel předčasně po červené kartě, dnes triumfálně s vítězstvím. Pocity jsou určitě o mnoho lepší, že?

„Přesně tak. K derby jsme přistoupili velmi soustředěně a hlavně jsme věděli, že musíme pohlídat Kosinu. Ten byl z mého pohledu od první minuty herně mimo tím, jak chtěl všechno brát na sebe a rvát za každou cenu do brány, kterou nemohl trefit. Tohle byl rozhodující faktor, Prostějov bez dobře hrajícího Kosiny je poloviční.“

Očekával jste, že se vám po čtyřměsíční zápasové pauze bude tak dařit?

„Vůbec ne. Hlavně jsem chtěl pomoct klukům, protože jich bylo málo a v letošní sezoně se zatím trápili. Tentokrát jsme všichni zahráli dobře a třeba před Davidem Ševčíkem smekám klobouk, co ve čtyřiceti letech dokáže předvést. Doufám, že mančaft dnešní úspěch nakopne a po předchozích nepovedených utkáních si opět začne věřit. Ukázalo se, že Kostelec dokáže herně šlapat a v tabulce by měl patřit do horní poloviny. Což platí také o Prostějovu, byť se dost trápí.“

Neměl jste strach, aby vám po skvělém vstupu do střetnutí nedošly v závěru síly?

„Takové obavy jsme po pravdě trochu měli, ale pomohla nám trpělivost v útoku. Tím se nám povedlo otupit nejsilnější zbraň soupeře v podobě rychlých protiútoků, za celý zápas dali snad jen tři nebo čtyři góly z trháků. Navíc až v poslední desetiminutovce, kdy už bylo rozhodnuto.“