ODKLÁDANÉ DERBY ROZHODLY STANDARDKY

Původně sobota, poté neděle, poté zase sobota... Dlouhou dobu nebylo jasné, kdy se duel závěrečného kola „B“ skupiny I.B třídy Olomouckého KFS mezi hráči Jesence a Hvozdu uskuteční. Nakonec díky tomu, že již ani jeden tým nemusel bojovat o záchranu, zvítězil první termín a derby mužstev, které dělí vzdušnou čarou přibližně pět kilometrů, se odehrálo hned úvodní víkendový den. Na rozdíl od podzimního střetnutí se více dařilo hráčům Hvozdu, kteří domácím oplatili podzimní porážku 0:2 a poosmé v sezoně se dočkali vítězství. I díky výsledku 2:1 tak oba celky dělí v konečné tabulce pouhé čtyři body, byť Jesenečtí dlouho atakovali špici soutěže, zatímco jejich poslední soupeř se velice dlouho potápěl u dna pořadí.

SK Jesenec-Dzbel – FC Hvozd 1:2 (1:1)

26. kolo FGP studio I.B třídy, sk. „B“ O KFS

Branky: 27. J. Tichý - 20. V. Bílý, 88. Vánský. Střely na branku: 5:5. Střely mimo branku: 4:4. Rohové kopy: 6:4. Žluté karty: 58. P. Tichý ml., 85. D. Čížek - 65. V. Bílý, 68. Hlavinka, 75. D. Grulich. Rozhodčí: Přikryl – Majer, Vachutka. Diváků: 100.

Jesenec: Kýr – Žouželka, P. Tichý st., Zajíček, Horák – Drešr, Kořenovský, D. Čížek, P. Tichý ml. - J. Tichý, Z. Tichý. Střídání: 73. K. Laštůvka za Kořenovského, 89. V. Čížek za Z. Tichého. Trenér: Petr Tichý starší

Hvozd: Koutný – Pírek, Hlavinka, Novotný, J. Bílý - F. Bílý, Mlýnský, Vánský, Z. Poles, V. Bílý – Křeček. Střídání: 60. D. Grulich za J. Bílého, 81. Antl za V. Bílého. Trenér: Rudolf Švehla

Stav před výkopem

Zásluhou výsledků předešlého kola a celkovému součtu bodů mohly oba celky nastoupit k zápasu bez výraznějších starostí. Domácí měli jistotu, že hůře než desátí v žádném případě neskončí, Hvozd se pak navzdory vlastní porážce mohl těšit z definitivní záchrany, neboť Velký Týnec prohrál a Šumvald jen remizoval. Navzdory postavení v tabulce mohli být v lepší pohodě hosté. Ti sice měli na svém kontě o sedm bodů méně a navrch podzimní porážku ze vzájemného střetnutí na vlastní půdě, v závěru sezony se ale výsledkově zvedli, když dokázali díky výhrám nad Haňovicemi, Velkou Bystřicí a Babicemi vytěžit z předchozích šesti utkání hned devět bodů. To naopak Jesenec se naposledy radoval 26. dubna po výsledku 2:1 ve Slavoníně, od té doby pouze remizoval s Pasekou, Lutínem a Zvolí, další čtyři souboje prohrál.

Vývoj zápasu

První poločas patřil hostům v pruhovaných dresech. Dařilo se jim dostávat za obranu soupeře a hrozili také ze střední vzdálenosti, díky čemuž se dostali do vedení. Domácí dokázali téměř okamžitě vyrovnat, jinak se ovšem hvozdecký gólman spíše nudil či mohl pozorovat, jak se míč pohybuje daleko od něj a ve střehu musí být jeho protějšek. Druhá půle nabídla zcela jiný obrázek. Hosté se sice čas od času dostali do náznaku přečíslení, jinak se ovšem museli bránit převaze mužstva v bleděmodrých dresech. Jesenečtí to zkoušeli z dálky, z blízka, z úhlu i z takřka ideálních pozic, nechávali však vyniknout Koutného a propracovali se maximálně k rohovým kopům, s nimiž si hvozdecká defenziva poradila. V samotném závěru tak přišel faul na druhé straně a v pořadí třetí branka z trestňáku...

Zásadní okamžiky

Uběhla čtvrthodina, když se po pasu z pravé strany hnal na Kýra Zbyněk Poles, zkušený gólman Jesence si ale s jeho sólem poradil. Míč ze sítě tak musel lovit o pět minut později, to z necelých pětadvaceti metrů zakroutil míč přes zeď Vojtěch Bílý a jeho střela i s pomocí větru zapadla přesně k levé tyči - 0:1. O sedm minut později centroval téměř z poloviny David Čížek, na první tyč si ostře naběhl Jiří Tichý a hlavou se postaral o vyrovnání - 1:1. Při další tutovce si poradil Kýr s pokusem zleva a těsně před dorážejícím Křečkem ukopl míč jeden z beků. Po pauze se trojnásobnou přesilou prodral Jiří Tichý a gólman jeho skákavou střelu k zadní tyči vytáhl na roh, po něm hlavičkoval Zajíček těsně vedle. Dvacet minut před koncem vyrazil Koutný Čížkův přímák jen před sebe, avšak ani dorážející Jiří Tichý neuspěl. Stejný hráč poté z otočky na hranici malého vápna těsně přestřelil, a když neustál Karel Laštůvka kontakt ve vápně Hvozdu, následoval okamžitý brejk zakončený žlutým faulem těsně před vápnem. Míč si postavil Jiří Vánský a střelou pod břevno rozhodl - 1:2.

Osobnost utkání

I v osmačtyřiceti letech zvládl jesenecký kouč Petr Tichý odehrát celé utkání, navíc právě díky jeho přispění nedostalo domácí mužstvo žádný gól přímo ze hry a inkasovalo jen po dvou precizně zahraných kopech. Na trávník jej vrátily zdravotní potíže mnoha svěřenců, načež mu tak nic jiného nezbylo, než znovu nazout kopačky, ovázat vlasy šátkem a jít stejně jako v minulých dvou zápasech na plac. „Na tuto třídu už asi nemám, ale klukům chci pomoci. Nedalo se nic dělat, musel jsem. Opíral jsem se o zkušenosti, člověk to hraje od sedmi let a působil jsem ve vyšší soutěži, takže si kluky postavím před sebe a nevidím v tom žádný problém,“ ohodnotil sám sebe.

Zajímavost duelu

Plných osmadvacet let dělilo nejstaršího a nejmladšího hráče, kteří naskočili do sobotního zápasu. Tím nejstarším byl již zmíněný kouč Petr Tichý, nejmladším pak na opačné straně stále ještě devatenáctiletý František Bílý. A nechybělo moc k tomu, aby výsledný rozdíl byl ještě větší, vedle vedoucího mužstva Vladimíra Čížka, náhradního gólmana Karla Laštůvky a Stanislava Polcra totiž na lavičce byli rovněž čerstvý padesátník Miloslav Krejčí a stále ještě patnáctiletý Tomáš Konečný. Ti se ale na trávník nedostali.

Atmosféra střetnutí

Souboj dvou zeměpisně blízkých oddílů i občerstvení včetně pochoutek z udírny přilákaly spoustu diváků, přímo na hřišti pak proti sobě nastoupila řada kluků, kteří se znají ze svého dřívějšího působení v Konici. Pouze občas se vyskytly zbytečně ostré zákroky z obou stran, které přinesly trochu emocí na trávník i do hlediště, jinak se ale závěrečné soutěžní utkání sezony hrálo v přátelském duchu. To nakonec dosvědčil i společný snímek bezprostředně po skončení střetnutí.

Pozápasové hodnocení trenérů

Petr TICHÝ starší - SK Jesenec-Dzbel:
„Poslední zápasy jsou jako přes kopírák. Moře šancí, ale góly nedáme. Vykopáváme si to z branky a pak přijde hloupý faul. Ten chlap už měl ležet na půlce, ne ho faulovat až u vápna (situace předcházející vítězné brance - pozn. autora). U prvního gólu hrál možná roli vítr, ale kdo byl někdy na place, tak ví, že když se postaví dlouhá zeď, tak gólman nic nevidí a při umístěné ráně stačí poslat ji přes zeď a je to tam. S hrou dozadu jsem ale spokojen, ze hry gól nepadl.“

Rudolf ŠVEHLA – FC Hvozd:
„Byl to dobrý zápas. Čekali jsme, že derby bude trochu vyhecované, ale zvládli jsme to. V prvním poločase jsme měli více brankových příležitostí, ve druhé půli se to otočilo. Hráli jsme uvolněně, kluci se nebáli, nahrávali si, ne jako v minulých zápasech, kdy šlo o to, jestli se zachráníme, nebo ne. Sice tam byly nějaké chyby po vzoru naší reprezentace, ale zápas jsme zvládli a bylo to solidně zahrané. Na obou dvou stranách nakonec rozhodovaly standardní situace.“

„Remíza by asi byla spravedlivější,“ uznal kapitán Hvozdu Jiří Vánský

O pomyslnou korunu pro oddílového krále střelců se ve Hvozdu podělili dva hráči. Dlouho to přitom vypadalo, že díky brance z první půle vyhraje minisouboj Vojtěch Bílý, dvě minuty před koncem závěrečného utkání s ním ale srovnal krok kapitán Jiří Vánský (na snímku). V pořadí osmé trefy dosáhl šestatřicetiletý záložník úspěšně zakrouceným přímým kopem, na nějž gólman Jesence nedosáhl. „Takhle to piluji na tréninku. Kopl jsem míč, jak jsem chtěl, a naštěstí to vyšlo,“ usmíval se střelec rozdílové branky sobotního derby.

Sezona právě skončila, jakou z toho máte radost?

„(smích) Já opravdu velkou, protože pořád bojuji se zraněním a dávám se již čtvrtý zápas do kupy. Nyní bude konečně trocha času na odpočinek.“

Jak můžete být nakonec spokojen s celkovým vyústěním sezony?

„Pro nás bylo prioritou, abychom I.B třídu zachránili, takže už po minulém utkání bylo dobojováno. Tento zápas jsme si chtěli jen užít a vyhrát derby, to se nám podařilo.“

Samotné utkání se ale chvílemi zdálo až přehnaně vyhecované...

„Chvílemi ano, myslím si ale, že první půlka byla spíše pro nás, ve druhé byl jasně lepší Jesenec. Když to tak srovnám, tak remíza by asi byla spravedlivější.“

Vy osobně jste nasázel celkem osm branek, z čeho pramenila taková úspěšnost?

„Je potřeba říct, že tam byly hned čtyři góly z penalt, takže jen zbylé čtyři ze hry, ale řadím ji určitě k podařenějším sezonám.“

Přesně v polovině utkání jste nebodovali, kde spatřujete příčinu?

„Nemyslím si, že by jen obrana pracovala špatně, dlouho se i záloha a útok hůře vracely dozadu. A abychom dali gól, tak potřebujeme čtyři pět šancí, zatímco soupeři stačí jedna. To je nás problém. Kdybychom proměňovali šance, jak bychom měli, tak by spousta utkání dopadla jinak.“