KONICE SE DOČKALA PRVNÍ JARNÍ VÝHRY

I vinou dlouhé zimní přestávky čekali koničtí fotbalisté na soutěžní výhru více než pět a půl měsíce. Dočkali se až v neděli 5. dubna, když na vlastní půdě zdolali v dalším klání krajského přeboru do té doby dvanácté Dolany 4:1. Díky tomuto výsledku se na soka z Olomoucka bodově dotáhli a lepší skóre i vzájemný zápas je posunul právě před víkendového soupeře. Ve vyrovnané tabulce mohou pomýšlet ještě výš, na osmé Kralice ztrácejí pouze tři body. Hostům nebyla platná ani stoprocentní efektivita, nejprve v závěru první půle o nečekaně získaný jednobrankový náskok přišli, pak si dali málo vídaného vlastence a vzápětí přidali Koničtí jistící třetí branku a náskok si už hlídali.

„Pod Kučerákem“ si daly dostaveníčko dva výběry, jimž se v posledních kolech vůbec nedařilo. Konice získala na jaře jen jeden bod za remízu 1:1 s Chválkovicemi a poslední čtyři podzimní stejně jako týden starý souboj s Litovlí prohrála. Hráči Dolan vstupovali do střetnutí s vědomím pěti porážek za sebou. Tomu odpovídalo i umístění
v tabulce, hosté se nacházeli těsně nad sestupovým pásmem a domácí se dokonce propadli až na předposlední pozici jen bod od Klenovic, které tabulku uzavíraly. Oba týmy se trápily v útoku, což u Konice značí tři branky v předešlých šesti kolech, u Dolan tři branky
v pěti kolech.

Aktéry přivítala krátká sněhová přeháňka, díky umělé trávě se ale hrálo na rovném a pro technický fotbal ideálním terénu. Ten od počátku vyhovoval domácím, kteří podnikali jeden útok za druhým. Zpočátku se z obou stran spíše jednalo o nákopy doprovázené spoustou nepřesností, postupně se ale Konici podařilo dostat míč na zem, rozehrávat do křídel
a zejména po pravé straně se probíjet až do šestnáctky. Následné centry či přihrávky po zemi ale povětšinou hostující obrana odvracela, aby se Dolany po ojedinělé akci dokonce dostaly do vedení. Domácí převaha nepolevovala a odměnou byly tři branky v rychlém sledu, teprve pak se stáhli, přestali hrát a iniciativu nechali na soupeři, jenž se ale dostal jen k několika náznakům.


Kolem patnácté minuty zahrávali domácí tři rohy, největším nebezpečím byl ale brejk hostí po podobně nepovedené rozehrávce jako v nedávném reprezentačním duelu České republiky s Lotyšskem. A po úvodním varování přišla
i branka, když přímý kop z ideální pozice těsně za vápnem zakroutil Bednář pod břevno. O vyrovnání se dvě minuty před koncem půle postaral Antl, jehož krásný technický pokus levačkou od pravé lajny zapadl po zhruba třicetimetrovém letu do vzdálenější šibenice. Hned po přestávce pronikal do šestnáctky Tomáš Řehák, byl sice odzbrojen, ale bek přihrával po zemi naslepo na gólmana, jenž si mezitím vyběhl pro míč. A výsledkem byl vlastní gól, kdy se míč došoural za čáru. Jen o minutu později pronikl obranou Kořenovský a z levé strany předložil nabíhajícímu Schönovi před prázdnou bránu. Tečku za výsledkem udělal pět minut před koncem opět Schön, jenž zakončil brejk dva na jednoho střelou zpoza obránce přesně k levé tyči, brankář byl hodně daleko.


Nejaktivnějším hráčem domácích byl
v první půli Ladislav Blaha, jenž nevypustil žádný souboj a poctivě podstupoval sprinty i za zdánlivě ztracenými míči. Dostal se i do dvou gólovek, ale nejprve při nájezdu z pravé strany pouze napálil gólmana, v závěru poločasu po akci Drešra na levé lajně vypálil z náběhu vedle první tyče. Hodně vidět byl i Řehák, jenž však někdy prováhal moment pro přihrávku a o míč přišel, útok střídavě z pravé a levé strany výrazně podporoval Schön, jenž sice občas působil hodně otráveně, nakonec ale skóroval hned dvakrát.

Proti svému kmenovému oddílu nastoupil na pozici útočníka hráč Dolan Jan Bednář a hned se připomněl brankou ze standardky. Navíc se jednalo
o jedinou skutečnou střelu hostí na bránu, zbylé pokusy buď mířily vedle, nebo je dokázala včas zblokovat poctivě pracující defenziva. Aby toho nebylo málo, k prvnímu rohu se poražení propracovali až v pětašedesáté minutě. To domácí byli odměněni a potřetí v sezoně nasázeli čtyři branky, navíc Řehák ještě po Růžičkově zisku míče a rychlém přesunu hry netrefil prázdnou bránu.

Ještě deset minut před zápasem plnil hlediště pouze kameraman s dcerou, nakonec si ale přes poměrně chladné počasí přece jen našlo do ochozů cestu alespoň několik desítek diváků. A zatímco teplota stále klesala a z původních dvou a půl stupně svítila během druhého poločasu jen hodnota 0,6 stupně Celsia, zahřívat mohl přítomné pohled na skóre i předváděnou hru. Žádné povzbuzování sice slyšet nebylo a hrálo se za tichého pozorování publika, domácí příznivci ale odcházeli domů spokojeni.

Radek ŘEHÁK - asistent Sokol Konice:
„Mysleli jsme si, že do zápasu vstoupíme líp. Pak jsme přebrali iniciativu a věřili, že skóre srovnáme, už v prvním poločase tam bylo dost šancí. Od pětadvacáté minuty jsme se dostali do tempa a začali plnit, co jsme si řekli. Začali hrát po stranách a chodit přes hráče, centrovat balony, to nám vycházelo. Jsou to povinné tři body se soupeřem, který je na naší úrovni. Jsme rádi, že jsme je získali, ale bohužel ještě není nic vyhráno.“
Dan MATUŠKA - FC Dolany:
„Zpočátku utkání jsme byli lepší a šikovnější. Dali jsme gól a vypadalo to, že se dostaneme do hry. Bohužel dopad byl takový, že jsme vše pokazili vlastními jednoduchými chybami, kdy jsme nevyřešili jasné situace. Tak zkušené mužstvo, jako jsme my, by to už nemělo prohrát, byly to hrozné omyly. Je to pro mě záhadnou, nevím, jak si to mám vysvětlit. Přitom jsme byli kompletní a nikdo nám nescházel. Měli jsme to všechno lépe vyřešit...“