TJ Sokol Otaslavice – 16. místo, 12 bodů
1. „Můžu zhodnotit pouze druhou polovinu podzimu, spadl jsem do toho rovnýma nohama v situaci, kdy jsem těžko dával mančaft dohromady, aby se něco podařilo. Většinou jsem kluky pořádně neznal a první tři zápasy jsem nevěděl, co od nich mohu očekávat. Všechny zápasy ale byly vyrovnané, byla to jen otázka fyzičky, kdy jsme odcházeli ve druhém poločase. Třeba v Brodku jsme hráli poločas 2:2, v Jesenci jsme hráli vyrovnaný zápas a poločas 1:1. Pak nám odešel koncový hráč a většinou jsme dali méně branek než soupeř. Vedení po mně toužilo již delší dobu. Byl jsem ale zaměstnaný a jezdil jsem do světa, tak jsem k tomu nechtěl přistoupit. Na to je opravdu potřeba čas a věnovat se tomu. Až jsem se dostal do důchodového věku a přišli za mnou, jestli bych to nechtěl dělat, tak jsem řekl, že to teda zkusím. Začal jsem u žáčků, zakrátko poté mě stáhli k ‚áčku‘.“
2. „Příčinami byly špatná kondice a nestabilní kádr, který se stále měnil. Dále ještě dlouhodobá zranění a nějaké to vyloučení. Celý podzim se hledala optimální sestava a nakonec to dopadlo takto. Snažil jsem se ze všech sil, ale získali jsme pouze dvanáct bodů.“
3. „Mezi základní hráče patřil sedmý nejlepší střelec okresu Michal Kaláb, dále byl v dobré kondici a stabilně hrál Honza Rus. Co jsem vycítil, tak Roman Rieger byl s Kalábem koncovým hráčem, který by měl rozhodovat zápasy. Jenže pak omarodil, a když se vrátil, tak byl vyloučený, takže se nám útočná síla úplně rozpadla.“
4. „Zimní přípravu jsme zahájili pětadvacátého ledna, trénujeme dvakrát týdně. V pátek na umělce a v sobotu běháme po lesích. Nabíráme kondici, abychom jaro důstojně zvládli, a účast je velmi dobrá. Kluci to vzali zodpovědně a všichni věříme v záchranu. Udělali jsme si hráčskou schůzi osmého ledna, tam účast také byla perfektní, tak jsme se takto domluvili, že začneme tak brzy. S účastí jsem nadmíru spokojen, kluci to opravdu berou. Máme tu študáky, kteří jezdí do škol, ti se schází až v sobotu, to si dáváme pořádně zabrat. Odehráli jsme již také dva přátelské zápasy, nad Křenovicemi jsme vyhráli 15:0, nad Kralicemi „B“ 8:2. Teď jedeme na soustředění do Jeseníků, chceme využít tamějších lesů a ‚kotárů‘. Michal Kaláb tam má chatu, kterou otaslavické mužstvo každý rok využívá, a budeme tam i tentokrát od pátku do neděle, hned po příjezdu hrajeme poslední přípravný zápas před jarem. Stáhli jsme si Martina Vogla a Michala Šubrta, to budou dobré posily. Zapadli do kádru úplně suprově, jsem s tím naprosto spokojen.“
5. „Pro Otaslavice by bylo špatné, kdybychom spadli... Mužstvo jsem vedl již v roce 1985 a vím, že když se spadne, tak se to těžko dostává nahoru. Pokud soutěž proběhne v rámci fair play, tak se to podaří. Opravdu chceme všichni, aby se to zachránilo, a o udržení se popereme. Je to dost našlapané a mám obavy z rozhodčích. Již za osm zápasů, co jsem mužstvo vedl, tak jsme byli několikrát poškozeni.“
6. „Co se týče sestupu, tak je to loterie. Soutěž je tak vyrovnaná, že se nedá tipovat, kdo spadne. Pokud to bude férově vedené, tak to bude velký boj, ale věřím, že se z toho dostaneme a okres zachráníme. Jako bývalý hráč a funkcionář si myslím, že přehled trochu mám a aspirantem na postup je pro mě Jesenec. Je tam dobrý kádr, dobré podmínky a co řešit.“