Karel Procházka: „Nemůžeme si dovolit usnout na vavřínech“

Regionálním nástupcem Protivanova v „B“ skupině I.B třídy se na podzim stal Hvozd. Loňský vicemistr okresního přeboru se ve vyšší soutěži zpočátku rozkoukával a za první tři kola obdržel osmnáct branek, poté však sám využil útočného ladění soutěže. Tým Karla Procházky navázal na ofenzivní smršť ve II. třídě OFS Prostějov a za zbývajících dvanáct kol nastřílel hned dvaatřicet gólů, což mu přineslo hned sedm výher, dvě remízy a pozici v horní polovině tabulky.

Coby nováček krajské soutěže jste zakotvili na šestém místě. Je to pro vás dostačující?
„S bodovým ziskem vládne spokojenost. Pro hráče, funkcionáře i pro mě samotného je to úspěch a překvapení. Nepočítali jsme, že budeme mít tolik bodů, spíše jsme předpokládali, že budeme hrát o záchranu, což po nějaké šesté sedmé kolo bylo. Odstup od spodních týmů zatím ale není takový, abychom si mohli dovolit usnout na vavřínech. Přesto to děláme podobně jako Sigma Olomouc, naše nejlepší hráče pouštíme konkurenčním mančaftům. Doufám jen, že výsledek nebude stejný jako ten, který předpovídám Sigmě.“
Kdo vás před jarem opouští?
„Filip i Petr Coufal, oba jdou posílit Červenku. Bude to citelný zásah do mužstva. Máme sice za ně nachystanou náhradu v podobě Michala Pírka a Davida Grulicha, což jsou naši hráči, kteří se pomalinku vrací do mužstva a začínají trénovat, tito dva ale měli výborný přehled ve hře, dokázali pracovat s míčem pod tlakem. Měli výbornou kopací techniku.“
Mohlo na podzim hrát roli i nováčkovské nadšení?
„Určitě. Ale zpočátku to na nás nebylo vidět. Svou roli ale hrál i los, hned na úvod jsme měli Slavonín a Maletín. Ukázalo se ale, že umíme zahrát pod tlakem, potřebujeme ho, pak se kluci dokážou semknout a ukázat, že jsou velká parta. Měli jsme tam několik utkání, kdy jsme body uhráli s velkým štěstím. Na druhou stranu jsme předvedli dobrý výkon i v Doloplazích, ale prohráli jsme tam 2:3. A také ve Slavoníně, ti jsou dneska na druhém a třetím místě. Doufám, že jim to vrátíme u nás na hřišti, jejich sílu známe a doufám, že je porazíme.“
Je pro vás jakožto ofenzivně laděné mužstvo výhodou, že právě v „B“ skupině padá tolik branek?
„My hrajeme na tři útočníky, takže je to našemu stylu bližší. Padá hodně branek, my s tím problém nemáme a pro diváky je to pestřejší. Sice to taky občas končí o gól, ale aspoň tři padnou. Když je to do soupeřovy brány, tak je to dobré, když do naší, tak to nikoho nepotěší.“
Jak jste tedy spokojen s defenzivní prací?
„My jsme ofenzivní mančaft a tak trochu počítáme s tím, že vždy nějaký gól dostaneme. Nemáme obranu moc zmáknutou, máme spoustu ofenzivních hráčů včetně obránců, které je těžké udržet vzadu. Trochu spoléháme na Víťu Koutného, který chytá výborně, a naší snahou je soupeře přestřílet.“ 
Před sezonou jste se nejvíce těšil na derby s Haňovicemi, udělalo vám radost?
„Výsledkově ani moc ne, protože zápas skončil remízou 2:2. Ale soupeř to byl kvalitní a bylo to pěkné utkání i pro diváky. Bojovné, ostré.“
Byla pro vás I.B třída velkou neznámou?
„Pro mě až tolik ne, věděl jsem, na jaké úrovni to asi je. Některé týmy jako Maletín, Slavonín by klidně mohli hrát i vyšší soutěž, musí se tam ale prokousat. Pro mě je spíše neznámou dění v okrese. Týmy, které s námi loni hráli o postup, tak jsou letos poslední. Nevím, jak by to vypadalo, kdybychom tam zůstali, zda bychom teď s nimi také nebyli naspodu.“
Právě Maletín vám nasázel hned sedm branek. V čem je tak dobrý?
„Byl technicky lepší, dobře kombinoval, má hráče s většími zkušenostmi, zaslouženě u nás vyhrál.“
S jakými ambicemi jdete do jara?
„Co nejdříve získat tři výhry, abychom byli v klidu. Aby mohli hrát kluci z lavičky, kteří poctivě trénují, ale zatím toho moc neodehráli. Každý trenér chce mít svůj mančaft co nejvýše, nejlépe by bylo zůstat na pátém šestém místě, když ale nebudeme na sestupové pozici, bude dobře.“