Gólů se diváci v Protivanově téměř nedočkali

FOTOGALERIE: Sobotní souboj 5. kola skupiny „B“ FGP Studio I.A třídy Olomouckého KFS mnoho fotbalové krásy nenabídl. A už vůbec nepřinesl góly. Pouze první a poslední padl po standardní situaci Davida Kobylíka už v páté minutě. Od té doby už se hrálo prakticky jen na jednu branku a nesčetné pokusy ohrozit tu protivanovskou skončily dlouho před závěrečnou píšťalkou rozhodčího. To se nakonec domácím hráčům nepovedlo, jejich hra se ale paradoxně přeci jen ukázala v poněkud lepším světle než ta určická. Na body to ale tentokrát nestačilo.

Stav před výkopem
Oba regionální týmy na tom před derby byly značně rozdílně. Zatímco Určice pošilhávaly po špici tabulky, Protivanov se pohybuje naopak na jejím horším konci. Velký rozdíl panuje ale hlavně v produktivitě. Hostující celek se pravidelně prosazuje, i když v posledním odehraném střetnutí s Beňovem ani tři branky nestačily. To domácím se nedaří střílet góly. Po prvním zápase zatím nikdy nedali více než jeden, přesto ale dokázali vydolovat z těchto mačů čtyři body.

Vývoj zápasu
Zápas popravdě přílišný vývoj ani neměl. Po úvodním oťukávání přišel v 5. minutě gól Halouzky. Od té doby až do konce utkání se snažil Protivanov dobýt bránu. Téměř celou tuto dobu byl Protivanov rovněž lepším týmem na hřišti, fotbalovějším. Často se dostával do šancí, ale v nich střelci selhávali. Zejména v prvním poločase to ale vypadalo, že Určice nakonec náporu neodolají a pouhé odkopávání balónů na body nebude stačit. Obrana hostů ale nakonec nepovolila.
Druhá půle nebyla zprvu tak jasně v režii Protivanova. Ten byl sice stále častěji na balónu, nedařilo se mu ale vytvořit si větší šance. Určice naopak dobře bránily a nepouštěly příliš domácí do střeleckých pozic. Přesto si ke konci zápasu Protivanov několik šancí vypracoval a v samém závěru měl k dispozici rohy i opakované centry do vápna. Ty se ale nakonec v gól přetavit nepodařilo, obránci Určic většinu centrů dokázali zblokovat, ani se tak nedostali k bráně.

Zásadní okamžiky
Utkání začalo smutně, a sice minutou ticha za nedávno zemřelého Jiřího Ondrouška, který byl dlouholetým členem klubu. A smutek pro Protivanovské pokračoval, i když v poněkud jiném duchu. V 5. minutě totiž Určice využily standardní situaci, kdy z půlky hřiště vykopával Kobylík a Halouzka míč hlavou zametl do sítě – 0:1. Už minutu nato ale mohlo být srovnáno. Dalibor Sedlák centroval z rohu hřiště na hlavu Dvořáka, který trefil míč do břevna, odkud se ale k jeho smůle odrazil pryč. V 10. minutě se zrodila další šance Protivanova, kdy Grmela dostal skvělou průnikovou nahrávku, ale obránce ho dokázal na poslední chvíli zastavit. Minutu nato se tentýž hráč objevil po lobu svého spoluhráče v pološanci, kdy minul druhou tyč. A přestože ve 12. minutě střílel zpoza vápna Rotschedl nad, byl to Protivanov, kdo byl daleko častěji na míči a fotbalovější k tomu. Hlavně si však vytvářel šance, Ondroušek po vystižení rozehrávky trefil u tyče gólmana, další šanci měl Grmela, po pádu Kobylíka pak skončilo přečíslení ofsajdem. Sympatické gesto pak předvedli hosté, když se přiznali rozhodčímu, že míč ve skutečnosti mimo čáry tečoval Žáček a ne někdo z domácích. Potlesk však ve směru týmu z Určic nezněl dlouho, naštvaní fanoušci totiž ve 38. minutě žádali kartu pro hostujícího plejera, museli se však smířit s rohem. A když krátce před poločasem Grmela po přetlačení soupeře trefil boční síť, odcházelo se do šaten za stavu 0:1.
Ve druhé půli pak hra pokračovala, i když zprvu nenabídla tolik šancí Protivanova. Určické však nepřišly prakticky žádné, hostující celek se spokojil s bráněním hubeného výsledku, snažil se zavírat střed hřiště a být důrazný ve vápně, když už se do něj Protivanov přeci jen dostal. Navíc se na hřišti přiostřilo. V krátkém sledu dostali žluté karty Halouzka a Plančar, diváci si přitom žádali ještě přísnější verdikt. V 52. minutě se zase ti Protivanovští drželi za hlavu, po rohu totiž šel míč těsně nad, kam ho poslal Kropáč. 60. minuta přinesla šanci po faulu na Grmelu, dorážku neproměnil ve vyrovnání Dvořák. Následně poslal standardku do náruče gólmana Musil. V té době už Určice ani nenaznačovaly snahu o útok a zatáhly se na svou půlku. Převaha Protivanova tak pokračovala. 76. minuta přinesla moment, který mohl dát utkání nový náboj, určický brankář neudržel míč po rohovém kopu, nikdo však nedorazil. Do ještě větší šance se dostal střídající Tomáš Pospíšil, který míč potáhl vápnem, ale ránou po zemi na pravou tyč brankáře protáhl, ale nepřekonal. Zdeněk Pospíšil hned po něm minul z dálky růžek brány. Nakonec mohl dát svému týmu bod Milan Piták, který v 88. minutě, poté, co předtím opustil protivanovskou bránu, poslal míč do boční sítě – mnoho ale nechybělo. Zbytek zápasu už přinesly hlavně nekonečné centry do vápna a opakované odkopy Určic, kterým se všechny míče dařilo uklízet do bezpečí.

Osobnost utkání
Dá se za ni označit protivanovský brankář Milan Piták. Přestože v zápase moc práce neměl, letěly na něj pouhé dvě střely, mohl být pro tým klíčový. Někdejší trenér mužstva se totiž po 80. minutě zapojil do útočné hry svého týmu. A v 88. minutě svým zakončením málem rozjásal diváky. Bohužel pro něj i pro celý tým chyběly centimetry.

Zajímavost duelu
Ta první přišla už před zahájením zápasu, a sice už řečená minuta ticha za zesnulého člena klubu. Zajímavostí byl rovněž fakt, že Určice během druhého poločasu vystřelily pouze jednou, a to ještě mimo bránu. Atraktivitě duelu pak, když ne úplně hra jako celek, svědčilo místo utkání, protivanovský stadion patří k nejhezčím (a k nejčerstvěji opraveným) na Prostějovsku.

Atmosféra střetnutí
Zprvu nijaká. Přestože tribunky byly plné a hodně lidí se na ně ani nevešlo. Postupem času si ale fanoušci Protivanova začali nahlas stěžovat na výroky rozhodčího. Ten podle nich některé zákroky na určické hráče neměl vůbec odpískat. Posměšky si schytal také hostující trenér Kobylík. V průběhu druhého poločasu už spíše přibývaly povzdechy nad tím, že Protivanov šance neproměňuje, naopak ubylo nadávek.

Pozápasové hodnocení trenérů
Pavel MUSIL – SK Protivanov:
„Někdy to tak bývá, že mužstvo, které je lepší, nevyhraje. To byl přesně dnešní zápas. Já můžu kluky jen pochválit za to, že se celý zápas snažili, šli si za tím. Posouzení některých situací, tam ať si člověk udělá obrázek sám. Řeknu to tak, že tentokrát vyhrálo šťastnější mužstvo. My jsme se porazili vlastní střeleckou nemohoucností, protože těch šancí jsme si skutečně vytvořili na dva tři zápasy. Můžeme to svádět jen na sebe, že jsme tentokrát vyšli bodově naprázdno.“

David KOBYLÍK – TJ Sokol Určice:
„Co jsme chtěli, to máme: tři body. A to je nejdůležitější. A jak jsme k nim došli, to má dvě roviny. Obrovský výkon mužstva na hranici sebeobětování. Fotbalovost nula, ale když vedeme od páté minuty, podřídili jsme tomu všichni všechno. A je to pro nás výhra. Neříkám, že se mi ta hra líbila, že takový fotbal chci hrát. Ale máme po pěti kolech deset bodů a soupeř čtyři. To je pro nás klíčové – hra na vítězství. Jsme maximálně spokojení s tím, jak to dopadlo.“