ESKÁČKO VYLEPŠENÍ ZISKU ODMÍTLO

Jestliže bylo přáním trenéra Oldřicha Machaly mít po šestnácti kolech alespoň osmnáct bodů, vyplnilo se mu to dokonale. To ovšem neznamená, že by s tímto stavem mohl být spokojen. Ono totiž eskáčko těch osmnáct bodů na svém kontě už nějaký ten týden má a možnost rozšířit zisk striktně odmítlo. Nejprve debaklem na Zbrojovce, poté bezkrevným výkonem ve Vlašimi. V obou zápasech nevstřelilo ani branku, střelecká mizérie tak pokračuje.

Prohrát dvakrát s týmem, který má záchranářské problémy a figuruje po podzimní části na poslední nesestupové příčce, je prostě problém. Navíc Vlašimi eskáčko nebylo schopné vstřelit gól a skóre z obou utkání je vcelku přesvědčivé 0:3. A přitom třeba v minulém ročníku se stejným soupeřem brali Hanáci body hned čtyři.
Že takové ztráty budou v konečném účtování mrzet, je nabíledni. Hlavní rozdíl mezi oběma aktéry lze hledat v motivaci k zápasu. „Blaničtí rytíři“ nutně potřebovali bodovat, aby odskočili od sestupových pozic, a náladu před zápasem jasně shrnul trenér Daniel Šmejkal: „Věříme tomu, že jsme schopni uspět a chceme uspět,“ deklaroval odhodlaně.
Faktem je, že eskáčko cestovalo do středních Čech se značně pocuchanou sestavou, v níž chyběly některé stálice základní sestavy. Oslabením byly především karetní distance brankáře Miloslava Brédy a stopera Tomáše Janíčka. V obraně tak nastoupila již málem pozapomenutá dvojice Sus - Schuster, na levého beka se vrátil Zapletal, na pravém nastoupil netradičně Pašek. Pernackij hrál defenzivního záložníka, v útoku dostal příležitost jinak náhradník Šteigl. Výsledkem útočného snažení ale bylo jen Paškem nastřelené břevno a Šteiglovy efektní, leč brankově neúčinné nůžky.
Brankář Filip Mucha měl na tohoto soupeře i stadion dobré vzpomínky z května letošního roku, ty díky dvěma Fotrovým trefám ovšem docela zhořkly. A to ještě zachránil několik nebezpečných situací. Jeho spoluhráčům se prostě nedařilo směrem dopředu nic světoborného vymyslet, takže domácí měli po celých devadesát minut prakticky zápas pod kontrolou. Ani příchod Kroupy půl hodiny před koncem už s dvoubrankovým mankem a při daném vývoji hry nemohl nic udělat.
Je to škoda i proto, že v optimálním případě se Prostějov mohl významně přiblížit kýženém středu tabulky. Kluby jako Třinec a Líšeň by byly prakticky na dosah, takto na ně eskáčko ztrácí z desáté pozice čtyři, respektive pět bodů.
S výjimkou první ligy teď fotbal čeká dlouhá zimní přestávka, zahrnující následující tři měsíce. První březnový víkend pak eskáčko přivítá na domácím hřišti ústeckou „Armu“. Tedy start rozhodně obtížný, který prověří připravenost týmu na jarní sezónu.