NAPŮL RADOST, NAPŮL SMUTEK

Oči všech fotbalových fanoušků i hlavních aktérů z řad hráčů, trenérů a funkcionářů I.B třídy Olomouckého KFS jsou již plně upřeny k novému fotbalovému ročníku, který odstartuje již o tomto víkendu, nicméně stojí za to se ještě alespoň v krátkosti ohlédnout za uplynulou sezónou 2017/2018. Během tohoto období mělo Prostějovsko ve dvou paralelních ohních celkem šest želízek. Nepostoupil nikdo z nich a sestoupily Vrchoslavice, celkově se triu Klenovice, Pivín, Haná podařilo umístit v lepší polovině, naopak trojice Jesenec, Smržice, Vrchoslavice nechala pod sebou méně týmů, než kolik jich měla před sebou.

V „A“ skupině rozdal podzim karty poměrně jasně. Nahoře se utrhly Ústí „B“, Lipník, Klenovice, Troubky, z nichž se skutečně zrodil postupující do I.A. Po hrůzném jaru z této elitní skupiny vypadly Troubky, jejich místo zaujal Pivín, jemuž naopak po stabilizaci sestavy a návratu zkušených hráčů druhá půlka ročníku vyšla. Ostatně jak tomu bývá u „Turků“ zvykem, když je jeden půlrok horší, ten druhý to napraví.
Určitému propadu se nevyhnuly ani Klenovice. Tabulkově se to nijak neprojevilo, bodově a počtem nastřílených branek ovšem byla proměna markantní. Nepadalo to tam tolik ani hlavním oporám a z šestačtyřiceti podzimních tref bylo pouze dvacet jarních. I proto Radek Štěpánek neusiloval o pozici nejlepšího kanonýra soutěže, přestože nasázel jednoznačně nejvíce hattricků, ale skončil „až“ čtvrtý, sedm tref za Lukášem Kovaříkem. Přesto ale v Klenovicích může rovněž panovat spokojenost, stabilizace se podařila.
Optimismem nemusejí šetřit ani v případě Hané, tedy té prostějovské. Loňský okresní šampion se úspěšně zabydlel zpět v kraji a vedl si zřejmě výrazně lépe, než se očekávalo. A dokázal si poradit i s odchodech svého hlavního zakončovatele Patrika Gábora, jenž se snaží přesvědčit o svém talentu a schopnostech o dvě soutěže výš.
Trochu s rozpaky se naopak může vést hodnocení v Jesenci. V uplynulých měsících jediný okresní výběr v „béčku“ sice nebyl v přímém ohrožení a po celou dobu si udržoval určitý odstup od nebezpečných lokalit, nicméně chutě byly vyšší, než jakou kořist se podařilo ulovit. Tabulka sice byla vyrovnaná a také spousta jeseneckých duelů mohla skončit opačně, o čemž svědčí pět penaltových rozstřelů a dalších devět mačů s rozdílem jediné branky, nicméně očekávání byla přeci jen vyšší.
Ještě větší nervy a následné oddechnutí se musely nést Smržicemi. Podzim, to byla až překvapivě úspěšná jízda, při jednadvaceti bodech nenaznačovalo nic, že by ještě mohly nastat velké komplikace. Jenže ztráta gólmanské jedničky a řada dalších improvizací udělaly své a bodový pramen začal vysychat jako Aralské jezero. Hrozbu úplné pouště a jí doprovázejícího sestupu odvrátil až poslední duel v Horní Moštěnici, jejíž osud už byl naopak zpečetěn.
Právě touto venkovní výhrou 2:0 se naopak poroučely Vrchoslavice, jimž ani jarní zlepšení ke kýžené záchraně nepomohlo. Velký vliv na návratu do okresního přeboru měla již podzimní část a její tristní bilance, devět získaných bodů a výraznou ztrátu se již zcela smazat nepodařilo, přestože tým z jihu poslední neskončil. Jenže poroučela se dvě mužstva a takto chyběly přes zázračný obrat proti Klenovicím dva body.

Obšírné hodnocení uplynulé sezony z pohledu regionálních týmů Olomouckého KFS najdete v tištěném vydání PROSTĚJOVSKÉHO Večerníku z pondělí 30. července