„Jaro ukázalo, že jdeme správnou cestou,“ trenér Určic Pavel Zbožínek

Během podzimní části to s Určicemi vypadalo v jednu chvíli dost nahnutě, ještě po pěti kolech měly na kontě jen dva body a také výchozí pozice do jara nebyla ideální. Jenže vstup do tohoto kalendářního roku vyšel týmu kolem nečekaně hrajícího trenéra Pavla Zbožínka na jedničku. Na deklasování Kojetína 5:0 navázaly další plné výhry z Kostelce, Němčic i proti vedoucím Opatovicím a bodová série se zastavila až na čísle osm. Zbývající kola už tak povedená nebyla, přesto tamější Sokol předvedl čtvrté nejlepší jaro a skončil jen bod od první desítky.

„Cítil jsem v zimní přípravě velké odhodlání. Dávali jsme mraky gólů, ale také jsme jich spoustu dostávali. Řekli jsme si, že do jara vstoupíme dobře, že si dáme pozor na obdržené branky. Začali jsme pracovat na konsolidaci obrany, ustálili jsme ji a chtěli jsme jako tým pracovat stejně kvalitně dopředu i dozadu,“ upozornil na velkou bolest týmu spočívající dlouhou dobu v příliš chybující defenzivě.
Právě s tímto záměrem i Zbožínek nazul kopačky a někdejší dlouholetý ligový hráč znovu vstoupil na hřiště. A podařilo se. Z podzimního účtu třiatřiceti obdržených branek jich na jaře bylo jen sedmnáct, tedy polovina. „Nebyl to jen můj vliv, ale chtěl jsem mužstvu přinést, co mu chybělo, tedy organizaci hry. Do osmého kola se nám to dařilo perfektně a odehráli jsme několik zápasů s čistým kontem, každý z našich gólmanů alespoň jedno vychytal,“ pochvaloval si únik do klidných vod.
Osobně si nepřipouštěl, že by mohly nastat komplikace, jaro mohlo dopadnout přesně opačně a podobně jako řada týmů v minulosti mohli zažít druhý sestup v řadě. „Prožil jsem si podobnou situaci na vlastní kůži, když jsem přicházel z Viktorie Žižkov do Sigmy Olomouc, proto jsem věděl, že se to dá zvládnout. Viděl jsem to pozitivně a mužstvo si od prvního zápasu dávalo záležet. Každý zápas hrálo na plný pecky a viděl jsem, že kluci v sobě mají touhu udělat skvělé jaro. A ono se nám to povedlo,“ chválil.
Nevadilo mu ani to, že se ze středu pole přesunul doprostřed obrany. „Já jsem stopera nikdy nehrál a byla to pro mě velká výzva. Myslím si, že se nám jako celé obraně dařilo perfektně. Já se hodnotit nechci ani nemůžu. Snažil jsem se na hřišti klukům pomoci po organizační stránce a přinést rozvahu při rozehrávce, jaro jsem si užil,“ usmíval se.
Tato pohoda trvala osm kol, pak nastalo zranění, které už čtyřiačtyřicetiletého kouče na hřiště nepustilo, stejně tak vypadl ze hry i Jaroslav Frehar a nastaly problémy. „Toto přináší fotbal a jsem rád, že jsme se v této sestavě a rozestavení udrželi osm kol, to bylo klíčové. Píchlo mě v zadním stehenním svalu. Věděl jsem, že za dva tři týdny to bude dobré, a nechtěl jsem návrat uspěchat, protože v plánu mám i další sezónu a nechtěl jsem riskovat. Sval už je v pořádku a těším se, až opět začneme trénovat,“ těší se zpět na hřiště a současně si užíval i možnosti zapojit další hráče.
Dalším významným momentem bylo zimní angažování dvou Josefů – záložníka Adamce a kanonýra Holčáka. „Když jsem je poprvé viděl v zápase, tak jsem věděl, že takové hráče budu chtít do mužstva, a oni perfektně zapadli. Adamcův post je sice na místě stopera, my jsme ale spolu mluvili, že potřebujeme i velice dobrou poziční hru uprostřed hřiště, tam byla jeho pozice. Podával velice stabilní výkony a gólově se nám prosadil Holčák,“ mnul si ruce.
Letní přípravu zahájil Pavel Zbožínek ve středu jedenáctého července a do startu nové sezóny plánuje odehrát tři čtyři přípravné zápasy. „Kádr se budeme snažit držet pohromadě, zároveň pracujeme na případném zkvalitnění mužstva. Věděli jsme, že se družstvo bude tvořit, a jaro ukázalo, že jdeme správnou cestou. Přicházejí mladí hráči z dorostu a ti starší jim mají co předat, jsou pro ně na hřišti potřebnou oporu,“ vysvětlil nynější záměry.






jaro dopadnout přesně opačně a podobně jako řada týmů v minulosti zažít druhý sestup v řadě.

IR