ŠAMPION ZDÁRNĚ NAVÁZAL NA LOŠŤÁKOVO DÍLO

Naposledy na jaře 2011 atakovali kraličtí fotbalisté tak vysoké pozice v nejvyšší krajské mužské soutěži. Tehdy se tak dělo za úplně jiné atmosféry, kdy ve vzduchu visela další existence oddílu, nyní naopak nemuseli mít fandové žádné obavy a mohli se spokojeně kochat, kam že to svěřenci Davida Kobylíka stoupají. A zatímco před sedmi lety chyběl k postupu bod, nyní de facto osm.

Po tehdejším extrémně vydařeném ročníku potkal kralické mužstvo velký útlum. Následovalo patnácté místo a jediným štěstím bylo, že tehdy sestupovaly jen poslední Loštice. Po šesté pozici z ročníku 2012/2013 přišel další pokles a s ním dvanácté, deváté, osmé a jedenácté místo. Až nyní se opět podařilo atakovat lepší část tabulky než její střed.
Základní kámen položil už v loňském roce Ivo Lošťák. Tento kouč přišel do Kralic s jasnou vizí, na níž okamžitě začal pracovat, výsledky se začaly dostavovat možná ještě dříve, než očekával. Stačilo to na jednadvacet bodů a šesté místo, tehdy jen tři body od stupňů vítězů.
Poté přišel tak trochu šok, když se tento lodivod rozhodl odejít od rozdělané práce, jenže nebylo se až tak co divit, trénovat divizi, byť se nakonec jednalo o neúspěšnou záchranářskou štaci, představovalo velké lákadlo, kterému se kralická situace nemohla rovnat.
Někdejší ligový hráč měl ale dobrý tip na svého nástupce, když doporučil Davida Kobylíka. Na Hanou tak nepřišlo jen velké jméno z nedávné hráčské minulosti, které je i nadále schopno dokazovat na trávníku, že mu míč není cizí, ale i další zástupce nastupující trenérské generace a zastánce podobného stylu jako jeho předchůdce.
A zejména vstup do jarní části byl famózní. Po celý duben vše klapalo, jak mělo, s výjimkou domácího souboje s holickým „béčkem“ šel tým od vítězství k vítězství. Až do prvního máje jich nastřádal pět, jenže po tomto souboji se radoval už jen třikrát. Právě tehdy se ošklivě zranil Martin Neoral a symbolicky tím skončilo i nejvydařenější období v celém ročníku.
Roli možná sehrál i los, v květnu už Kralice vyhrály jen nad beznadějně se topícím Rapotínem a k tomu doma zdolaly bez výraznějších starostí dohrávající Černovír, naopak u zachraňujícího se Hněvotína, ve velké formě hrajícího Přerova ani u potřebného Zábřehu to nevyšlo. A završil to domácí výprask s Všechovicemi, do něhož v dresu poražených nastoupil každý, kdo šel kolem a mohl nazout kopačky. O to více pak šokovalo poslední kolo a dva body z Lutína, čímž hosté tak trochu pokazili jasnému vítězi soutěže rozlučku za veleúspěšnou sezónou.
V součtu všech šestadvaceti kol to nicméně dopadlo famózně. A protože premiant se rozhodl v kraji pokračovat a stříbrná rezerva Holice jít nahoru vlivem sestupu „áčka“ nemohla, navrací se do divize Přerov. Třetí tým konečného pořadí nasbíral jednapadesát bodů, o čtyři více než Medlov a o osm než Kralice.
Jediný zástupce Prostějovska v soutěži tak může být spokojen a bude mít nač navazovat. Nyní bude moci dokázat, že jde o vzestupný trend a je i nadále schopen atakovat nejvyšší pozice, to se mu v nedávné minulosti nepodařilo.


FOTO z archívu