ZASLOUŽENÝ NÁVRAT: NASTANE DOBA DRUHOLIGOVÁ?

Filozof by se zadumal. Vrátilo se eskáčko před rokem zpět do MSFL, nebo se naopak nyní vrátilo do ligy druhé? Na takovou otázku zřejmě odpoví čas a je jasné, že v prostějovském fotbale se pokusí udělat vše pro to, aby šlo o návrat dlouhodobý. Druhá liga městu, které pro fotbal tolik udělalo, určitě sluší.

Přestože rychlý pád zpět do Moravskoslezské ligy vzbuzoval před rokem touto dobou určité obavy, důležitým indikátorem bylo angažmá Oldřicha Machaly na post hlavního trenéra. Kouč takového formátu, jakým rekordman v počtu ligových startů za Sigmu Olomouc bezesporu je, by se nehrnul do nejistého nebo dokonce předem ztraceného podniku. Od počátku věřil, že prostějovský fotbal s lidmi, kteří jej dělají, má na víc, a rozhodl se s urputností sobě vlastní pro úspěch udělat maximum.
Největší nervy prožívali členové realizačního týmu hned v prvním utkání v Rýmařově. Vítězství v posledních vteřinách tým nastartovalo a přes určité výkyvy zvládl klíčový zápas podzimu ve Velkém Meziříčí. Díky tomu se také postupně propracoval na první místo tabulky.
To si už v průběhu jara nedal vzít. Zásluhu na tom pochopitelně mají nejen vlastní výkony, ale také logické zakolísání soupeřů, kterým se na jaře rozhodně nedařilo tolik, jako na podzim. Asi největší pád postihl Valašské Meziříčí, které se nakonec zachránilo jen díky zachování druholigové příslušnosti Vítkovic. Z první pětice se odporoučel také Vyškov, který ztratil klíčového hráče Jana Koudelku, výrazněji začala v závěru ztrácet i Kroměříž. Naopak příjemným překvapením jarní části byly výkony Líšně, která nakonec v celkovém pořadí obsadila solidní třetí místo.
Pokud bychom důvody vcelku bezproblémového prvenství Prostějova hodně zjednodušili, pak stačí zmínit jména Kroupa a Koudelka, jestliže bychom vybrali jediný nosný prvek, pak je to určitě zimní příchod Jana Koudelky. Ten zapadl do známého prostředí a v průběhu jara se dostal do neskutečné formy. Tu podtrhlo zejména posunutí tohoto „rychlíka“ z kraje zálohy na podhrotového hráče, kde se mohl věnovat oblíbené ofenzivě bez nutnosti se příliš vracet. Jeho brejky do otevřené obrany byly pro soupeře smrtící a nejednoho brankáře si „Koudy“ doslova vychutnal.
Eskáčku se podařilo vybudovat kádr, který měl oproti minulým ročníkům jednu obrovskou výhodu. Na většině postů měl dostatečnou konkurenci a hráči, kteří zrovna seděli na lavičce, disponovali srovnatelnou kvalitou. To se konečně projevilo po prohraném domácím utkání s Líšní, kdy si trenér Machala mohl dovolit provést hned pět změn v sestavě! To je opravdu zásadní zásah do sestavy a málokterý trenér by si jej dovolil riskovat. Machala ovšem věděl, že se na hráče z lavičky může spolehnout, a ti se mu odvděčili výbornými výkony v zápasech s Rýmařovem a Kroměříží, které byly velmi důležité pro rozhodující souboj s druhým Velkým Meziříčím.
Oldřich Machala svoji misi splnil, dostal Prostějov zpět do druhé ligy. A nyní bude především na něm, jak se popere s druhou výzvou a jak poskládá kádr pro tuto náročnou soutěž. Každému okolo prostějovského fotbalu je jasné, že druhý ročník v této soutěži musí vypadat úplně jinak než ten novodobě premiérový.
Bude zajímavé sledovat, kdo ze současného kádru bude mít natolik trenérovu důvěru, že zůstane i nadále. Už teď je totiž známých nejméně asi pět jmen příchozích a bude jich do přípravy rozhodně víc. Posledně měli hráči druhou ligu za odměnu. Tentokrát si v ní zahrají za nic menšího než tvrdou dřinu.

Ohlédnutí za sezónou v podání 1.SK Prostějov najdete v tištěném vydání PROSTĚJOVSKÉHO Večerníku z pondělí 2. července

IR