AKTUALIZOVÁNO: JAK DOPADLY BOJE NA ZELENÝCH TRÁVNÍCÍCH aneb OHLÉDNUTÍ ZA FOTBALOVÝMI SOUTĚŽEMI V SEZÓNĚ 2017–2018

Přibližně dva a půl měsíce trvaly jarní fotbalové bitvy, během nichž na regionální týmy od nejnižších pater okresní soutěže až po Moravskoslezskou fotbalovou ligu čekalo dvanáct až patnáct zápasů. Po jejich skončení a součtu s podzimním vystoupením nastalo v některých táborech veselí, jinde naopak smutek. Velká jarní jízda dovedla prostějovské „eskáčko zpět do druhé ligy, na čelních pozicích se umístily rovněž Konice, Plumlov, Klenovice, Pivín, Kralice a Kostelec, další početná skupina se pohybovala poblíž středu. Napravit neúspěšnou misi budou chtít naopak v Mostkovicích, Němčicích a Vrchoslavicích. V rámci soutěží OFS Prostějov nejvíce zazářily Otaslavice, Držovice a Skalka, naopak Vrahovice ztratily nadějný náskok a dolů z Okresního přeboru PROSTĚJOVSKÉHO Večerníku-II. třídy padají Ptení a Hvozd.

V každém případě předminulý víkend 16. a 17. června se uzavřel téměř celoroční kolotoč fotbalových soutěží 2017/2018 dospělých i mládežníků. Od té doby prošly konečné tabulky definitivním potvrzením příslušných sportovně-technických komisí a až na případné administrativní přesuny je definitivně jasno o postupujících i sestupujících. Alespoň tedy po sportovní stránce, neočekávané změny těsně před jednotlivými losovacími aktivy nelze vyloučit. Zajímavostí je postup až třetího týmu v pořadí krajského přeboru Viktorie Přerov do divize. Smutek zavládl ve Vrchoslavicích, které držely ještě pár dnů posledním hvizdu naději, leč marně.
PROSTĚJOVSKÝ Večerník vám po celý loňský podzim a letošní jaro přinášel exkluzivní reportáže i podrobné zpravodajství ze všech klání, která podrobně sledoval. Dnešním vydáním zahajujeme tradiční seriál FOTBAL EXTRA, který hodlá opět zmapovat účinkování všech regionálních želízek. Po tomto shrnutí se můžete příště těšit na sumář v podání 1.SK, následovat bude monitoring Kralic v nejvyšší krajské soutěži a přes další třídy se dostaneme až do okresní trojky. Zapomenout nehodláme ani na mládež a pochopitelně i ženský fotbal. To vše pěkně postupně. Máte se na co těšit!

Clean4you krajský přebor: spokojenost Kralic
Nejvyšší krajská soutěž měla tentokrát pouze jednoho zástupce prostějovského regionu. Po sestupu Určic zůstaly v této společnosti pouze Kralice, které si na začátku sezóny samy předurčily vysoké cíle. „Když jsem tady nastupoval jako trenér, dal jsem si za cíl skončit v této sezóně na šestém místě. Nakonec se nám povedlo skončit ještě o příčku výše, takže za mě panuje velká spokojenost,“ neskrývá David Kobylík, trenér Kralic na Hané. Ty si na začátku soutěže vyzkoušely penaltový rozstřel, a to hned v prvních dvou zápasech proti Medlovu a Velkým Losinám, z čehož zvládly vytěžit v součtu tři body. Následovaly dvě prohry, po kterých přišla výhra doma proti Dubicku a zisk z Dolan. Hlavní devizou podzimní části bylo, že se z party hráčů stal stabilní kádr. „Na podzim tréninky začínali o deseti dvanácti hráčích, ale postupem času se pod mým předchůdcem Ivo Lošťákem pravidelně scházelo až dvacet lidí. Pokračovalo to i na jaře, z čehož jsme měl radost. Bylo to nutné. Přece jen jsem byl nový trenér, takže bylo důležité tým poznat a aby on poznal moje představy. Myslím, že kluci přijali způsob, jakým bych chtěl, aby se tým prezentoval, a přistoupili k tomu velmi dobře,“ poznamenal pro Večerník Kobylík.
Kralice podávaly vesměs stabilní výkony, ovšem zbytečným ztrátám se nevyhnuly. Proti 1.HFK Olomouc to bylo na penalty a proti Rapotínu prohrály nejtěsnějším výsledkem. „Hlavním problémem byla naše produktivita. Představoval bych si, že budeme hladovější po gólech a lepší dopředu v posledních dvaceti metrech od branky, jak v postupném útoku, tak ve standardních situacích. V některých zápasech chyběl také hlad ve vápně a taková nějaká individuální drzost ve hře jeden na jednoho.“
Stínem jarní části bylo ošklivé zranění kapitána Martina Neorala. V duelu s Medlovem se srazil v souboji s protihráčem, což skončilo několikanásobnou zlomeninou nohy. Pro hráče si přiletěl vrtulník přímo na hrací plochu a v tu chvíli všichni zapomněli na rivalitu... Od té doby však uplynulo už hodně času a Neoral teď dává všechnu svoji energii do rehabilitace. „Vše probíhá správně a tak, jak má. Věřím, že se vrátí třeba ještě silnější, než byl doposud,“ nepochybuje Kobylík.
Závěrečné utkání na jaře Kralice vybojovaly opět na penalty, což se jim v sezóně povedlo několikrát a ukázalo se, že rozstřel zvládají s ledovým klidem. Sedm výher v jarní části pomohlo k celkovému umístění na pátém místě, které ale mohlo být ještě lepší, kdyby se v některých zápasech podařilo více skórovat. „Musím říct, že postupem sezóny jsem pomýšlel i na vyšší příčky, protože tým na to měl, ale naše zakončení nám v tom nepomáhalo..,“ uvědomuje si trenér největší slabinu.
O velkých změnách se v kádru nepřemýšlí, obzvlášť když nadějné kralické béčko a dorostenecký tým ukrývají spoustu hráčů, kteří můžou dostat šanci v prvním týmu. „Hráči u nás mají možnost růstu. Ti, co třeba nedostanou moc šancí v áčku, mohou odehrát zápasy za ´B´-tým, neztratit zápasové vytížení. Záložní výběr je určitě také pozitivní věc, začalo se tam pracovat dobrým směrem. To samé dorostenci, kteří dostali šanci v prvním týmu, hrají pravidelně za dorost, takže půjdou s kvalitou jenom nahoru,“ mne si ruce David Kobylík.

I.A třída, skupina „A“: Úspěšná konická mise
Jediným mužstvem, které Prostějovsko vyslalo do bitev v severnější skupině I.A třídy, byl konický Sokol. Oproti rok staré situaci se konstelace změnila o sto osmdesát stupňů a ze záchranářských strastí se stal hon na první či alespoň druhé místo a z něj urvat vytoužený postup do krajského přeboru.
Po lehce nadprůměrném podzimu ale přišla poctivá zimní příprava, včetně hromadného soustředění, na jejímž konci stálo silné a odolné mužstvo, které honilo hned dva zajíce. V pohárové soutěži z toho byla finálová účast, kterou paradoxně rozhodl exkonický Martin Kováč, v dlouhodobé soutěži to také dlouho byla spanilá jízda. Prvních devět jarních kol přineslo hned pětadvacet bodů, ty zbylé dva si odvezly Litovel a Paseka.
„Kluci udělali obrovský posun a vyšel nám začátek jara. Nevěřil bych, že ještě dvě tři kola před koncem budeme nahánět Litovel. Udělali jsme třiapadesát bodů a posunuli se z pátého místa nahoru,“ kvitoval jaro hlavní trenér Petr Ullmann.
Z osmibodové ztráty na dlouho suverénní Litovel tak v polovině jara už nic nezbylo a byla to dokonce Konice, kdo měl navrch a situaci ve svých rukách. Jenže závěr už i vlivem losu tak slavný nebyl a porážky ve Chválkovicích a Bohuňovicích určily, že to lepší než druhé místo nebude. I to by ale mohlo stačit k průniku mezi krajskou elitu, Konice je právě první pod čarou a bude čekat na vývoj ve vyšších soutěžích. „Může se stát cokoliv a budeme doufat. Máme nejvíce bodů z týmů na druhých místech, a jsme tak první na řadě, tuto možnost bychom určitě využili,“ nezastírá.

I.A třída, sk. „B“: Rekord Plumlova, smutek v „Mostkách“ i Němčicích
V „B“ skupině I.A třídy se osmička regionálních zástupců rozprostřela po celé šíři startovního pole. Čtveřice Plumlov, Kostelec na Hané, Lipová a Čechovice se vměstnala do lepší poloviny, naopak na kvarteto Určice, Protivanov, Mostkovice a Němčice nad Hanou zůstaly nejspodnější patra. Zatímco ale na postup to nevyšlo, tak sestup se odvrátit nepodařilo. A to hned dvakrát.
Díky drtivému jarnímu představení se na pozici nejlepšího okresního týmu soutěže posunuli hráči Sokola Plumlov. V tomto městečku poblíž Prostějova se podařilo utvořit velice silný mančaft atakující nejvyšší pozice a výsledkem je rekordní zápis v historii oddílu, když se podařilo překonat padesátibodovou hranici a nakonec jen bod a lepší vzájemná bilance scházely na druhý Brodek u Přerova. „Před sezónou jsem počítal, že by to takto nějak mohlo skončit, nicméně nás trošičku přibrzdila první čtyři podzimní kola, kdy jsme se scházeli, jak jsme mohli, nezískali jsme ani bod a skóre měli 2:23. To nás možná stálo i postup,“ těšil se z konečné bronzové pozice strůjce tohoto úspěchu Pavel Voráč, jenž současně připomněl, že scházely jen dva body na možná postupující Konici coby nejlepší tým z druhých míst.
Právě třetí místo zaujímal po podzimu Kostelec na Hané, jenže první polovina tohoto kalendářního roku se nováčkovi I.A třídy až tak nevyvedla. K loňským sedmadvaceti bodům jich přidal jen sedmnáct, hlavní kanonýr David Preisler se po deseti podzimních zásazích trefil už jen čtyřikrát a celkově dalo mužstvo ve dvanácti zápasech pouze tucet gólů. „Na podzim jsme byli namlsaní a vzniklo sebeuspokojení. Zima byla slabá, fotbal šel až na druhou třetí kolej, netrénovalo se. V celku je to ale fantastické. Navázali jsme na loňský rok, kdy se po padesáti letech postoupilo. Páté místo je nadstandardní, luxusní a Kostelec může být rád, co kluci dokázali,“ mísily se dojmy v tamějším trenérovi Jaroslavu Klimešovi.
Na záda nakonec Kostelci dýchala Lipová. Není to už jen tým jako před pár lety, kdy se jej museli obávat snad všechny týmy v soutěži a nejen doma byl velice nepříjemný. Dochází k postupné generační obměně, kdy „na hory“ přišlo hned několik mladíků, jádro ale zůstává víceméně stejné a přetrvává problém s nedostatkem hráčů. Silnou stránkou zůstávají standardky, i díky nim se Lipová prodrala k celkem čtrnácti výhrám, z toho deseti v řádné hrací době.
To Čechovice chtěly navázat na minulou sezónu, kdy skončily na pěkném pátém místě. Také k tomu vykročily tou správnou nohou a hned v prvních dvou kolech, která přinesla regionální derby, porazily Určice i Němčice. Ve třetím už ale nestačily na suverénní Opatovice, které se celkově dokráčely pro titul. „Myslím, že sezónu můžu hodnotit kladně. Po hektickém podzimu se o zimní pauze udělaly nějaké reorganizační změny, odešlo pár hráčů. Postupem času se nám podařilo dát naši hru dohromady a tým začal naplno šlapat, takže s hrou i výsledky jsem spokojený,“ ohlédl se za uplynulou sezónou Evžen Kučera, čechovický lodivod. Díky patnácti výhrám si jeho tým nakonec pohoršil „jen“ o jedno místo a celkově skončil šestý. Hlavní pozitiva viděl trenér v semknutosti týmu a v bojovnosti svých hráčů. „Kluci bojovali v každém zápase jako tým, dokázali se v důležitých chvílích zachovat jako kolektiv. Ovšem herní projev by mohl být na I.A třídu lepší,“ myslí si. Každopádně od příští sezóny ho už na lavičce Čechovic neuvidíme. Z Kučery se stane člen výboru a tým převezme Lukáš Koláček.
Nejlepším celkem z regionální čtveřice ve spodních patrech se staly Určice. Jejich podzim byl velice slabý a ve vzduchu visel druhý sestup v řadě, jako se to nedávno přihodilo Klenovicím, jenže parta kolem Pavla Zbožínka zabrala. Z někdejšího dlouholetého ligového fotbalisty se stal hrající trenér, zkušený matador se postavil do středu obrany a z nezvyklého místa pro sebe dodal hře řád a potřebný klid. Skvělým tahem se ukázalo taktéž angažování Josefů Adamce s Holčákem. První jmenovaný zpevnil střed pole, druhý se stal postrachem soupeřových obran a z deseti utkání vytěžil hned jedenáct branek. V součtu to dalo čtyři jarní zápasy s čistým kontem a další čtyři s pouze jednou inkasovanou brankou, což zase znamenalo hned osmizápasovou bodovou sérii. Teprve závěr jara už byl slabší a přinesl jen pět bodů ze šesti zápasů. „Po podzimní části jsme věděli, že nejsme v komfortní situaci, proto jsme v zimě hodně potrénovali a úvod jara se vydařil podle našich představ, osm zápasů v řadě jsme drželi neporazitelnost a body nám odešly pouze při penaltovém rozstřelu. Pak nám vypadli tři hráči ze základní sestavy a projevilo se to v posledních kolech,“ přemítal Pavel Zbožínek.
Třetí od konce skončil Protivanov, který vybojoval výher jedenáct a zbylo na něj tedy dvanácté místo. Tým kolem Josefa Pospíšila sice první zápas s Opatovicemi prohrál, pak si ale s chutí zastřílel proti Dubu i proti Mostkovicím, kdy dohromady nasázel oběma soupeřům devět branek. Mužstvo sužovaly nevyvážené výkony hlavně proti aspirantům na první příčky, které jim góly rozhodně nevylepšovaly celkové skóre. Ani závěrečné vysoké výhry nad Němčicemi a Určicemi nepomohly hráčům Protivanova k lepšímu umístění. Právě Určice zůstaly před Protivanovem pouze o skóre se shodným počtem třiatřiceti bodů.
Předposlední Mostkovice prožily podobnou sezónu a po její polovině se ještě hráči museli smířit s odchodem dlouholetého trenéra Jiřího Kamenova. Ten se zpočátku jarní části rozhodl pro tento radikální krok, aby dal týmu nový impuls bojovat. „Byl jsem tady spoustu let jako trenér a možná je tohle ta změna, kterou tým potřebuje, aby začal znovu vyhrávat. Možná je tohle ta změna, která se musí udělat. Doufám, že to pomůže kluky nakopnout k lepším výsledkům,“ okomentoval tehdy svoje rozhodnutí Jiří Kamenov. Tým převzal Ladislav Krátký a vypadalo to, že odchod trenéra opravdu k něčemu byl. Hned další zápas Mostkovice vykradly Čechovice a nový trenér byl velice spokojený s předvedenou hrou. Tato spokojenost však vydržela pouze kolo, jelikož další dva zápasy Mostkovičtí nezvládli a poté vydřeli nejtěsnější výhru nad Němčicemi. Bez bodu zůstali i poslední tři kola soutěže a s pouhými sedmi výhrami tak padají o patro níže.
Úplně poslední Němčice budou na sezónu vzpomínat se zvednutou hlavou a bohatší o zkušenosti do I.B třídy, kam se vrací po ročním intermezzu ve druhé nejvyšší krajské soutěži. „Postupovali jsme z třetího místa, protože Ústí nechtělo. Bylo jasné, že konkurence bude vysoká, v těch týmech hrají borci, kteří mají zkušenosti s divizí, někteří dokonce s první ligou, takže svoje týmy hned posunou o něco výš,“ myslí si trenér Němčic Radovan Novotný. Jeho výběr vybojoval první výhru až na konci října ve 13. kole v místním derby proti Protivanovu. Rozhodovaly až penalty, velká nemoc Němčic v této sezóně. „Bodů jsme mohli získat rozhodně víc, ale minimálně v deseti zápasech jsme nezvládli penaltové rozstřely. Hráči k nim přistupovali poněkud ustrašeně, nervózně oproti soupeři. Tam se asi nejvíce projevily ty zkušenosti. Ale speciálně ty rozstřely mě hodně mrzí, protože jsme na víc bodů několikrát určitě měli,“ lituje penaltových proher nemčický lodivod. Jako blesk z čistého nebe pak v jarní části přišla výhra s Lipovou. Byla teprve druhá a nakonec i poslední...
Zkušenosti už hráčům ale nikdo nevezme a i přes poslední místo si od trenéra vysloužili slova uznání. „Musím kluky pochválit hlavně za týmovost a soudržnost. Mockrát se stane, že když pořád prohráváte, začne to mít negativní efekt na fungování mužstva, ale to nebyl náš případ. Mužstvo to však nepoložilo, kluci drželi pospolu a navzájem si udržovali dobrou náladu. Brali to tak, jak to je, a makali v každém zápase od začátku do konce.“ Němčice tak mohou své zkušenosti zužitkovat hned v přípravných turnajích, kde mají v plánu se představit například v Jesenci. Žádné velké přestupy vedení dělat nehodlá. „V Němčicích si zakládáme na naší mládeži, snažíme se budovat si tým od mladých fotbalistů a to je naše filozofie,“ vysvětluje Radovan Novotný.


I.B třída, sk „A“: Tři nahoře, dva dole
Podobná situace jako o patro výš panovala z okresního pohledu i v I.B třídě. Do její „A“ skupiny se zapojilo celkem pět zdejších mužstev, přičemž trio Klenovice na Hané, Pivín a Haná Prostějov se poskládalo na třetím, čtvrtém a šestém místě, zatímco zbylé duo Smržice, Vrchoslavice bylo namočeno v sestupovém pásmu. Smržice svou úlohu zvládly a s „odřenýma ušima“ se z jedenácté pozice zachránily, Vrchoslavice už takové štěstí neměly a šestadvacet bodů je ze třinácté pozice odsoudilo k pádu do okresního přeboru.
„Naše přání bylo skončit na bedně a to jsme si vybojovali. Celkové třetí místo je pro nás solidní úspěch,“ neskrývá radost klenovický trenér Vladimír Horák. Že to nebude lehká sezóna, naznačovala síla ostatních soupeřů. Ústí přenechalo postup Němčicím, což v praxi znamenalo, že jeden z největších kandidátů na první příčku setrvává a kvality Lipníku byly všem týmům v soutěži také známé. Právě oba zmíněné týmy dokázaly hned na úvod soutěže sebrat Klenovicím body. I bez nich se ale mančaft držel na vyšších patrech tabulky i díky šňůře čtyř výher v řadě, kterou utnul až Sokol v Pivíně. „S podzimem jsem určitě víc spokojený než s jarem. V druhé fázi soutěže jsme až moc zbytečně ztráceli důležité body. Zčásti to bylo zaviněno uspokojením, že už nemůžeme sestoupit a trochu jsme se ukolébali,“ míní trenér Horák.
Pivín se podzimní částí tak trochu protrápil, když nedokázal venku ani jednou bodovat a doma mu stoprocentní bilanci pokazilo derby se Smržicemi. Jarní část už byla o něčem jiném a pouze doma s Ústím, na Hané a v Klenovicích se „Turkům“ nepovedlo bodovat. Vyšlápli si dokonce i na postupující Lipník, který se dokázal vyšvihnout k trojcifernému počtu nastřílených branek. Porce čtyřiadvaceti bodů tak přinesla posun o plné čtyři příčky a kousek pod stupně vítězů.
„Jsem velice spokojen. Na podzim jsme mohli získat více bodů, poté jsme se ale sehráli a měli jsme vynikající jaro. Nestačili jsme jen na Ústí, Klenovice a Hanou, s nikým jsme ale nepropadli,“ usmíval se kouč Jaroslav Svozil, jenž současně předeslal, že kádr zůstane téměř stejný a doplnění přijde z vlastních řad.
O tři body méně nastřádala prostějovská Haná. Loňský okresní premiant se úspěšně adaptoval po návratu do krajských fotbalových luhů a hájů, už na podzim položil třiadvaceti body základ pro velice úspěšnou a poklidnou sezónu, což potvrdily i tři výhry z prvních tří letošních kol. Druhá polovina už sice přinesla jen čtyři body v šesti duelech, nicméně žádné fatální následky to nemělo, jen to místo čtvrté byla jiná pozice v lepší polovině.
Velký kámen ze srdce spadl po závěrečném hvizdu ročníku 2017/2018 lodivodovi Smržic Petru Gottwaldovi. Po sympatickém a až nečekaně úspěšném rozjezdu a devatenácti podzimních bodech oceněných sedmou příčkou totiž přišlo nervózní jaro se sedmi body za jedenáct kol, až úplně na konec výhra 2:0 v Horní Moštěnici přinesla záchranu. „Jsem rád, jak to dopadlo. Kluci byli odhodlaní a potvrdili jsme, že do I.B třídy chceme a patříme. Osa nám zůstala a chtěli bychom ji doplnit aktuálně zraněnými hráči a kluky z dorostu, který máme spojený s Plumlovem. Mohu jmenovat třeba Vernera, Augustina, Jamricha, kteří sami chtěli, pomohli nám a na hřišti ukázali, že mohou být i v I.B třídě platnými hráči. Chceme dovést ještě další mladé kluky,“ předeslal Petr Gottwald.
To Vrchoslavice dopadly hůře. Už po prvních čtyřech utkáních byly bez bodu a chytily se až v zápase s Radslavicemi, kdy vybojovaly tři body nejtěsnějším výsledkem. Problém trenér Panáček viděl po celou sezónu hlavně v koncovce. „Podzim jsme si prohráli samy, to moc dobře víme. Ale kromě Lipníku, si myslím, že nás nikdo zcela nepřehrál. Náš problém je jasný a to je proměňování šancí. Sami jsme si to ztěžovali a svojí vlastní nemohoucností jsme nedokázali proměňovat šance, které si ale umíme vytvořit.“ Přestože ke konci chytili fotbalisté Vrchoslavic lauf a z posledních tří zápasů dvakrát doma vyhrály, nakonec jim zůstal v ruce „Černý Petr“. „Je to škoda, protože podle mě to mužstvo do téhle soutěže patří,“ neskrývá smutek trenér. De facto o tom rozhodl onen penaltový rozstřel. Vrchoslavičtí jej prohráli totiž i v Radlavicicích, které měly v konečném součtu o dva body více. V opačném případě by byly oba celky nastejno a pro soubor kouče Panáčka by hovořily lepší vzájemné zápasy...

Přebor OFS-II. třída: Vrahovice si podruhé rvou vlasy...
V Okresním přeboru PROSTĚJOVSKÉHO Večerníku-II. třídy OFS Prostějov probíhal určitě nejnapínavější boj o celkové vítězství. Velký favorit soutěže Vrahovice od začátku plnil tuto svoji úlohu lídra a kluboví střelci se po celou sezónu tyčili na vršku tabulky střelců. Jenomže ani chvilku klidu a prostoru na zaváhání jim nedávaly Otaslavice pod vedením Jiřího Hona. Oba týmy projely sezónu s velkým přehledem a plný počet bodů ztratily pouze v šesti utkáních. Navíc pozicie třetího vzadu se zdatně chopil Horní Štěpánov, který až do posledního kola neztrácel svůj drive a neústavně tlačil na první dva týmy. Nakonec však přišly zápasy, které se měly vyhrát a kvůli kterým se ztratil ten těsný kontakt s čelem. Rozhodující duel přišel ve 24. kole, kdy na horkou půdu Vrahovic přijely právě Otaslavice. „Věděli jsme, že musíme vyhrát, abychom mohli pomýšlet na celkové prvenství, ale takový výsledek nikdo nečekal. Zvlášť na půdě Vrahovic,“ ohlédl se za klíčovým momentem trenér Otaslavic Jiří Hon. Výhrou 4:1 dvě kola před koncem se Otaslavice posunuly na první místo a už borce z Vrahovic zpátky nepustily. O celkovém vítězi poté v součtu zápasů, bodů a gólů rozhodl jediný gól ve vzájemných zápasech! Slavilo se tak v „Metlích“, fotbalisté Vrahovic skončili stejně jako v předcházejícím ročníku na druhém místě. Loni o bod, nyní o skóre...

foto: dropbox/26_okres II a III trida_ohlednuti_otaslavice_jč
Vítěz krajského přeboru Sokol Otaslavice může slavit zasloužený postup.


III. třída OFS, skupina „A“: Snajpři do přeboru
Jasným vítězem III. třídy se stala Skalka, která nejenže pokořila sto vstřelených gólů, ale její číslo se zastavilo až na 109 gólech za sezónu. To dělá neuvěřitelných více jak šest gólů na zápas a oprávněně tak hráči Skalky ovládli jednu ze skupin nejnižší okresní soutěže. Stali se navíc nejofenzivnějším týmem ze všech týmů v regionu! Za sebou ve skupině A nechala Skalka oba záložní výběry z Kralic a Otaslavic, které bojovaly mezi sebou o druhé a třetí místo. O čtyři body byli úspěšnější plejeři „béčka“ okresních přeborníků. Na rezervu účastníka krajského přeboru se bodově dotáhly i Biskupice, na něž ale zbyly „brambory“. O další bod zpět zůstal Bedihošť, šesté skončily Pavlovice u Kojetína. Zajímavým resumé skončila sezóna pro „béčko“ Brodku u Prostějova. Přestože gólově byly druhým nejlepším týmem, bodový zisk jim stačil pouze na 7. místo. S dvacetibodovým ziskem obsadila rezerva Nezamyslic osmé místo a Němčice „B“ odmítlo po vzoru svého A týmu poslední příčku. Tu si od počátku pronajali želečtí fotbalist, kteří si během celého ročníku zakřičeli v kabině vítězný pokřik pouze jednou.

III. třída OFS, skupina „B“:
Skupinu „B“ ovládli s přehledem borci z Držovic s náskokem devíti bodů na druhý Kostelec B a dvaadevadesáti nastřílenými góly. Svěřenci trenéra Skácela dominovali této grupě po celou sezónu, kdy od samého začátku dávali jasně najevo své ambice. Kádr je na úrovni Okresního přeboru a Držovice si jej poprávu zahrají. Bronz uhájily Olšany u Prostějova. Obec předsedy OFS Milana Elfmarka sice pokukovala po návratu do „dvojky“, ale letos na to hráči neměli. Na stejném zisku skončil záložní výběr Protivanova a Kladek, dobré umístění také vybojovaly Mostkovice „B“, které skončily v tabulce na vyšších patrech než jejich hráči ve vyšší soutěži. V závěsu se zařadilo plumlovské „béčko“ o pouhé dva body, další dva bodíky ztrácely Přemslovice. Nicméně vyrovnanost soutěže dokládá bodový rozdíl mezi jednotlivými týmy od druhé do osmé příčky, který nečinil více jak dva body. Do rolí otloukánků byly odsouzeny Čechy pod Kosířem a Zdětín, který se dočkal jediné výhry až v samém závěru. A stalo se tak po více jak roční šňůře bez vítězství...

Přehled konečných tabulek konecne-tabulky-sr-2017-2018.pdf
                                            tabulky_sr_2017.pdf