„Když skončíme úplně nejvýš, tak to bude super,“ těší se na jaro klenovický lodivod Vladimír Horák

Za dva a půl roku už stihl Vladimír Horák v Klenovicích mnohé. Nejprve neodvrátil sestup z I.A třídy, posléze dovedl tým k poklidnému středu tabulky v I.B třídě a nyní v této soutěži útočí na postupovou pozici. Na podzim oplývali jeho svěřenci velkou střeleckou potencí a také směrem dozadu patřili k tomu nejlepšímu, díky deseti výhrám a jednomu penaltovému rozstřelu si ve druhé polovině uplynulého roku dokráčeli ke třetí pozici, jen čtyři body za vedoucí rezervou Ústí.

„Dalo by se říct, že až tak dobré jsem to nečekal. Přišli tři hráči a letní příprava je krátká, navíc máte dovolené, takže každý z nich odehrál snad jen jeden zápas a šli jsme do mistráků. Ale vzhledem k tomu, jak jsme hráli na jaře a jak jsme posílili v létě, tak si myslím, že na špici momentálně patříme,“ přemítal velitel aktuálně nejlepšího regionálního souboru v nejnižší mužské krajské soutěži.
Ani on tak nepopírá, že byl zpočátku velice příjemně překvapen. „Velký vliv na naše úspěchy měl první zápas v Ústí. Tam se normálně nevyhrává, nám se to ale podařilo. Výsledek 2:0 nás celkem nakopl a pak jsme se vezli na vítězné vlně,“ připomněl následné zdolání Horní Moštěnice 6:1 a po prohře v Lipníku dalších pět plných bodových zisků v řadě.

Střelec nalezen

Kaufem číslo jedna se ukázalo angažování Radka Štěpánka. Tento osmadvacetiletý snajpr zatím přiváděl k zoufalství brankáře v okresních bitvách, i o patro výš se ale úspěšně aklimatizoval.
„Radek je hráč, který může hrát na hrotu sám, a při našem rozestavení tam také hraje sám. Je fyzicky velice dobře připravený, je to i jeho práce. Nevypustí souboj a měl jsem pocit, že ho fotbal nesmírně baví a chce se stále zlepšovat. Kluci ho zezadu výborně doplňovali a on je i díky nim jedním z nejlepších střelců soutěže,“ mohl si mnout ruce Horák.
Právě střelce hledali dlouhou dobu jižně od okresního města podobně jako pověstnou jehlu v kupce sena, před rokem sice měl Marek Borovský dobrý průměr zhruba dvou branek na tři zápasy, naskočil však jen do čtrnácti utkání. Až nyní zdá se přišel obávaný a spolehlivý střelec.
„Překvapení to je, Radek na sobě ale ohromně pracuje a je to vidět. Nevypustí ani trénink, jde do všeho naplno a hrozně chce. Jak je fyzicky na velice dobré úrovni, tak protihráči jsou z něj celkem nešťastní. Spoluhráči ho doplňují a on z toho hrozně moc těží,“ chválil Horák.
A hrozbou je tak velkou, že se může snadno ocitnout v hledáčku týmů z vyšších soutěží. „Čas ukáže. Radek ale slíbil, že zůstává, tak doufám, že se nic nezmění. Není ani proč měnit. Jsme na špici a můžeme něco dokázat. Co by hledal lepšího? Může sice zamířit do vyšší soutěže, doufám ale, že ne v rozehrané sezoně,“ odvracel chmurné myšlenky lodivod Klenovic.
Stejně tak v tuto chvíli nezvažuje ani žádné příchody, aktuální stav mu plně vyhovuje. „Není potřeba. Pro nás je důležité udržet mužstvo pohromadě a v dobré náladě, aby kluci chodili trénovat a vezli jsme se na vítězné vlně. Nemá smysl mužstvo měnit. Když přijde někdo nový, tak někdo ze stávajících hráčů vypadne, nerad bych to dělal. Kluci si sedli,“ nepochybuje.

Všichni chtějí trénovat

Posun vzhůru se podepsal i na atmosféře v kabině, dávno zapomenuty jsou předešlé neúspěchy. „To je neporovnatelné! Dříve se to scházelo a nějak odtrénovalo, teď ale kluci přijdou nažhaveni a chtějí trénovat. Mají zájem trénovat a těší se na každý zápas. V I.A to bylo ukecávání, aby vůbec šel někdo hrát a dali jsme jedenáct lidí na zápas,“ vybavuje si. A zmínil dovětkem jednoho hráče, který udělal za poslední dobu velký pokrok. „Třeba Adam Prášil toho dřív moc nenahrál, teď hraje stopera. Je pravda, že má před sebou silnou zálohu, je ale mladý a vede si dobře. Klasicky na tomto postu hrají zkušení, on ale dostal šanci a je vidět, že sebevědomí mu narostlo a chce hrát. To je ale vidět na všech,“ ocenil přístup celé skvadry.
Zimní přípravu zahájí hráči pod jeho vedením v půlce února, na počátku března se vydají na soustředění. „Vracet se budeme čtvrtého a hned o den později sehrajeme v Prostějově na umělce přípravný zápas s Kostelcem, pak máme ještě tři zápasy – Určice, Plumlov a Čechovice,“ vyjmenoval Horák jízdní řád nesoutěžních střetnutí.
Ve zbytku ročníku by pak rád atakoval nynější dobyté pozice. „Naším cílem byla první pětka, to platí. Určitě bych si nechtěl pohoršit a uvidíme, jak to půjde dál. Na této úrovni nikdy nevíte, co se stane na jaře. Budeme se ale snažit mužstvo udržet, pořádně potrénovat, soustředit se na své výkony,“ poznamenal a krátce pohovořil o hlavních konkurentech: „Ústí je jedno z nejkvalitnějších mužstev, i když s nimi máme celkem solidní bilanci. Doma jsme remizovali a u nich jsme vyhráli. Dále Lipník a Troubky, to jsou asi tři nejlepší mužstva. Budeme sbírat bodíky a čekat, jak se to vyvine. Když skončíme úplně nejvýš, tak to bude super,“ nezastírá.

Pivínská noční můra

Právě vítězství v Ústí mu udělalo velkou radost, za nejlepší ze všech by ale tehdejší výkon neoznačil. „Ústí bylo lepší, my jsme ale hráli velice dobře vzadu a čekali jsme na svou šanci. Ta ve druhé půli přišla, dali jsme z brejku dvě branky, zase jsme to zavřeli a pro Ústí to byl takový zápas, že oni by ani za dva dny gól nedali a my bychom jim vždy nějakou branku vstřelili. Měli jsme štěstí, uhráli jsme tři body a nakoplo nás to,“ zavzpomínal. „Naopak při posledním domácím utkání jsme proti Ústí předvedli jeden z našich nejlepších výkonů, možná to bylo vůbec naše nejlepší utkání, i Ústí předvádělo výtečný fotbal,“ vrátil se k penaltové porážce 1:2.
Celý podzim ovšem nebyl růžový. Klenovice sice prohrály v řádné hrací době jen třikrát, pokaždé jim ale soupeř naložil. „Nemrzí mě ani tak samotné porážky jako brankový rozdíl. V Pivíně šest, v Lipníku pět, v Troubkách čtyři góly. To mě mrzí,“ poukázal na výsledky 1:6, 1:5 a 2:4.
A při derby u „Turků“ si prožil hororovou hodinu a půl. „To byste musel zažít, to je tak vyhecované! Pivín to ale prodá na hřišti a u nás vše zůstane v šatně. Oni nám dali do dvacáté minuty čtyři branky a bylo po zápase. Kdybyste tam byl, tak tomu neuvěříte. Škoda že zrovna Pivín, je to derby a všichni to prožívají jinak. Prohrát kdekoliv jinde, tak nad tím každý mávne rukou. Pro nás je ale pozitivní a důležité, že jsme hned další zápas vyhráli. Měl jsem z toho celkem dost obavy, protože Pivín nás srazil, ale opět jsme se vrátili na vítěznou vlnu,“ ocenil následné domácí zdolání Kojetína „B“ v poměru 5:2.
Mančaft tak prokázal i jistou psychickou odolnost. „Bylo tam pár zápasů, kdy jsme prohrávali 1:0, ale mužstvo to dokázalo zvrátit. Ve středu zálohy hrají celkem dost zkušení hráči, kteří mají něco za sebou, nenechají se zviklat nepříznivým výsledkem, poctivě pracují a čekají na svou šanci. Celé mužstvo má ale sílu, aby zápas otočilo,“ vyzdvihl společně s přístupem k tréninku a nasazením v zápasech. Vše takové by si přál i na jaře.