- 12. leden 2018
- 590x
Posledním účastníkem I.A třídy a při pohledu na konečnou tabulku uplynulého ročníku I.B třídy také tak trochu překvapivým nováčkem vyšší soutěže se v létě tohoto roku staly Němčice nad Hanou. Radovanu Novotnému a jeho boys se tak podařilo završit obdivuhodný vzestup tamější kopané, když ještě nedávno se v rodišti Radoslava Látala či Luďka Mikloška hrála jen III. třída OFS Prostějov, aby se tento podzim chodilo na druhou nejvyšší mužskou krajskou soutěž. Samotných čtrnáct devadesátiminutových představení už takovou radost neudělalo a pouhých pět získaných bodů nezavdává příliš impulzů k poklidnému zimnímu rozjímání.
„Těžko se to hodnotí, měl jsem jiné představy. Je pravda, že jsme šli ze třetího místa a postoupili jsme díky tomu, že dva týmy odřekly. Šli jsme do I.A třídy na zkušenou a poznali jsme spoustu věcí, je to úplně jiná soutěž a pro nás zkušenosti k nezaplacení. Nemyslel jsem na umístění vepředu, ale představoval jsem si to jinak. Viděli jsme se uprostřed tabulky a nehrát o záchranu,“ přiznává bez mučení němčický lodivod.
Konkurz na gólmana
Jenže realita se ukázala být hodně odlišná, plný bodový zisk nepřišel ani jednou a výhra po penaltovém rozstřelu až v úplně posledním mači v Protivanově. Soupeři utekli na sedm a více bodů, což značí minimálně dvojnásobný přísun, než se podařilo v nejjižnějším městě okresu.
„Od začátku jsme měli smůlu. Okolnosti, co se nám teď setkaly, jsem nezažil za čtyři roky, co jsem u kluků. Honza Horák nám chyběl hned na počátku, pak se zranili Peťa Kolečkář, Michal Hamala i další. V Dubu se nechal vyloučit Michal Tomek, na němž se stavěl mančaft, protože je vynikající gólman, někdy ale své emoce nezvládne. Byl to kritický týden, teď honem shánějte gólmana,“ vyjmenoval Novotný některé z patálií.
Mezi tři tyče se tak po náročných peripetiích podařilo angažovat Libora Noska z Dobromilic, zkušený brankář se stal neplánovanou jedničkou. „Dvacet gólmanů mi řeklo ne, až jednadvacátý řekl, že nám pomůže. Libor si odvedl svoje, a co vychytal, to bylo super,“ těšilo kouče, jenž odmítá, že by si postup vytrucoval oproti mínění hráčů. „Když jsme dostali nabídku od pana Peřiny (sekretář krajského svazu - pozn. red.), tak jsem obvolával hráče a potvrzoval si, jestli do toho půjdeme, nebo ne. Není pravda, že bych si postup rozhodl sám, protože kdybych to chtěl jen já a hráči ne, nemělo by to smysl. Hráči potvrdili, že půjdeme do toho a nemáme co ztratit,“ vypověděl.
Ale právě přístup hráčů ho ve výsledku hodně zklamal. A to natolik, že chvílemi uvažoval o svém konci na střídačce „A“-mužstva. „Myslel jsem, že si toho kluci budou víc vážit, v tomto mě dost zklamali. Myslel jsem si, že se toho chytnou, chopí a budou daleko zodpovědnější. Musím pochopit i jejich osobní život, ale licence ‚B' je mi naprosto k ničemu, když hráče nemohu ovlivnit. Čím nižší soutěž jsme hráli, tím víc jsme trénovali. Nevím, jak to dělají jinde, že třeba Dub má na tréninku dvakrát týdně dvanáct hráčů, ale mně se z ‚áčka' scházelo čtyři pět hráčů, zbytek tvořili chlapi z ‚béčka', dorostenci, žáci,“ upozornil Radivan Novotný.
Zakleté penalty
Vstup do sezóny ještě nevypadal tak tragicky a první čtyři zápasy se podařilo dovést až do penaltového rozstřelu. Ani jeden však neskončil vítězstvím, aby poté následovalo devět proher včetně výsledku 1:9 v Bělotíně. „Zahráli jsme velice dobrý zápas s Beňovem, měl jsem z toho dobrý pocit, přestože jsme se hodně bránili. Na penaltách mám i já svůj podíl, řekl jsem hráčům, ať na ně jde, kdo se cítí, měl jsem určit, že na ně půjde zkušený borec. Do Čechovic jsem jel s obavami, hráli tam kluci z ‚béčka' a žák, stav 3:1 byl pro nás super. Potom přišel Kojetín a pocit jako bodnutí nožem do zad. Otočíte skóre a vedete 2:1, ale ve dvaadevadesáté minutě si po shodě náhod dáme vlastní gól a zase to projedeme na penalty. V Určicích to stejné. To jsou body, které nám chybí, mohli jsme být třetí čtvrtí od konce,“ nechápavě kroutil hlavou.
Zdá se tedy, že němčický oddíl našel svůj nynější strop a v čele s Bělotínem a Opatovicemi soupeře, jimž může jen obtížně konkurovat. „V I.A třídě jsou sponzoři a placení hráči, co přišli z vyšších soutěží. My jim neplatíme nic, ani cesťáky. Řekli jsme si, že půjdeme vlastní cestou, s odchovanci, kteří si soutěž vykopali od III. třídy, ať si ji zkusí. Sbíráme zkušenosti, ostatní týmy tuto soutěž hrají strašně dlouho,“ povšiml si rozdílu Novotný.
Chybí fyzička
Šance na setrvání v I.A třídě se však Novotný nevzdává, zásadní pro něj v tuto chvíli je, jak kvalitní bude zimní příprava, jak se k ní kluci postaví. „Od toho se bude odvíjet jaro. U konce tabulky je i Dub, ale ten nás totálně přejel rychlostí, důrazem, nasazením, stále ale ještě není nic ztraceno. To by se ovšem hráči museli v lednu sakra semknout a začít se připravovat, museli by otočit o sto osmdesát stupňů. Pokud ale nebudou na sobě makat, nezamyslí se nad sebou a zodpovědnost nebude na sto procent, tak to bude špatné. A jak jsme stoupali nahoru, tak budeme klesat dolů. To je realita,“ nezastírá němčický kormidelník.
Aktuální plán a dohoda zní tak, že tréninky se budou konat třikrát týdně - v úterý, pátek a sobotu. „Je jen na hráčích, jak to pojmou. Když budeme mít fyzičku, jsme tím schopni spoustu věcí eliminovat. Odehráli jsme třeba dobrý zápas s Opatovicemi, ale přišla třiačtyřicátá minuta a fyzicky jsme odpadli. V okrese i I.B třídě jsme vydrželi devadesát minut a v šedesáté minutě jsme nastupovali, zatímco soupeři šli dolů, dneska je to obráceně,“ smutně konstatoval.
Změny v kádru ale neplánuje a do zbývajících dvanácti bitev hodlá jít se stávajícím vojskem. „Nikoho zkušeného přivádět nebudeme. Hráči, pokud něco umí, tak chtějí peníze, my ale nikomu peníze dávat nebudeme. A když chcete někoho z okolí, tak vám řekne, že nechce trénovat. Mančaft doplňovat nebudeme a uvidíme, co bude,“ pravil s velkým očekáváním v hlase Radovan Novotný.
Druhý díl sondy do I.A třídy, skupiny „B“ Olomouckého KFS najdete v tištěném vydání PROSTĚJOVSKÉHO Večerníku zpondělí 8. ledna