VŠEHO MOC ŠKODÍ, I TÝMŮ Z OKOLÍ

I.A třída Olomouckého KFS, tedy přesněji její „B“ skupina, se během letní pauzy proměnila v neoficiální otevřenou soutěž o mistra Prostějovska. Ve čtrnáctičlenném startovním poli se objevilo hned osm týmů z různých koutů regionu. Jih reprezentují Němčice, Drahansko Lipová s Protivanovem a zbylá pětice Kostelec, Plumlov, Čechovice, Určice a Mostkovice se nachází buď přímo na území Prostějova, nebo v jeho nejtěsnějším okolí.

Takhle výrazné zastoupení zaručuje velké množství regionálních bitev, během sezóny dojde k celkem šestapadesáti okresním soubojům. V případě Němčic nejde pravda příliš hovořit o derby v tom pravém slova smyslu, nejblíže to mají totiž do Kojetína, u zbylé sedmičky a při minimalistické verzi u patera mančaftů z nejužšího prostějovského prstence jde o atraktivní i vyhledávaná střetnutí.
Jednoznačným plusem stávajícího rozložení je snížení vzdáleností na dojíždění, vzájemná znalost a s tím související i větší nasazení, jde totiž o sledované souboje, v nichž se chce každý ukázat, všichni chtějí zvítězit minimálně pro ten pocit, aby mohli popichovat známé z druhé strany barikády.
Každá strana má ovšem dvě mince a negativa tak nalezneme i zde. Můžou nám také nabídnout jednu z odpovědí, jak je možné, že se právě regionální osazenstvo nachází z větší části v dolní polovině tabulky a proč to v případě závěrečné čtveřice od jedenácté po čtrnáctou příčku platí bez výhrady, zatímco nahoře se v tuto chvíli nacházejí pouze Kostelec s Lipovou.
Ano, samozřejmě se dá namítnout, že Němčice doplácejí na svůj postup z až třetího místa v I.B třídě a stejně tak i Protivanov je nováčkem v této soutěži. Stejně tak nelze opomíjet ani skutečnost, že krom Opatovic, které byly dlouhé týdny jako utržené z řetězu, a Bělotína, jenž exceloval v útoku i obraně, nejsou mezi zbytkem výrazné rozdíly a pořadí se může nesčetněkrát a dosti pestře přesypat.
Nesmíme ovšem zapomínat ani na další věc - čím víc týmů ve stejné soutěži, tím větší boj o hráče a z toho důvodu i rozptýlení kvality. Mládežnických týmů, zejména pak dorosteneckých, není na okrese příliš, a o těch, které by hrály ve vyšší soutěži, to platí dvojnásob. Je sice pravdou, že každý z týmů si i tak hlídá své členy a nechce se zejména těch významnějších jedinců vzdát, pokud se ovšem jedná o přesun do vyšší soutěže, je tu přeci jen větší ochota dohodnout se.
Můžeme se tak nyní kochat z největšího počtu derby za poslední roky a prakticky každý hrací víkend můžeme navštěvovat bitvy sousedních či téměř sousedních mužstev, současně se tu však v tuto chvíli nejeví nikdo, kdo by mohl reálně zabojovat o průnik do krajského přeboru a doplnit v něm osiřelé Kralice.
Nejde tu ani tak o předvádění podobné dominantnosti, jakou se prezentují Opatovice s Bělotínem, ale i o relativní vyrovnanost výkonnosti s přihlédnutím ke specifikům fotbalu v amatérském prostředí, kde hráči mohou chybět kvůli pracovním či rodinným povinnostem, a schopnost zvládnout kritické okamžiky.
Kostelec je na špici a má nespornou kvalitu, těží však z postupové euforie i relativní bezstarostnosti, že se ho netýkají záchranářské boje. Lipová prochází postupným omlazováním a kvůli nezájmu o vlastní mládež i její předešlou devastaci je závislá čistě na příchodech zvenčí a množství peněz, které jsou tamější funkcionáři ochotni utratit. Čechovice jsou sice omílány stále dokola, že právě ony a konečně letos zužitkují mládežnickou základnu i dlouhodobou příslušnost k čelním týmům, ale ani teď se nesešly všechny ingredience. Ani Plumlov zatím na vyšší soutěž nedorostl a zbytek se kouká více dolů než nahoru...


První díl sondy do I.A třídy, skupiny „B“ Olomouckého KFS najdete v tištěném vydání PROSTĚJOVSKÉHO Večerníku z úterý 2. ledna