LÍŠEŇ: NA ŠANCE VYHRÁLO ESKÁČKO

Cesta na okraj Brna nikdy není nic příjemného. A opravdu v tom nehraje svou roli jen pověstná dálnice se vznosným názvem „Via Moravica“. Líšeň příliš přátelské prostředí nevytváří, stačí vzpomenout třeba na odmítnuté rozhovory bývalým trenérem Mazurou. Nový trenér a prostějovský rodák Miloslav Machálek je v tomto ohledu naštěstí profesionál a s médii nemá problém hovořit.

„Ujel nám trochu začátek, kdy si po příchodu nových hráčů mužstvo na sebe teprve zvykalo. V posledních kolech jsme měli nalosovanou úplnou špičku tabulky a tato utkání jsme zvládli relativně velmi dobře, ani v jednom zápase jsme neprohráli. Nejpovedenější výkon jsme podali v Kroměříži, už jsme na něj ale nenavázali,“ podělil se ochotně o zatímní dojmy z podzimní sezóny.
Prostějovskou stopu konečně v Líšni zanechává celá plejáda Machálků. Bývalá hvězda eskáčka Tomáš tady válí po vypršení smlouvy v Opavě, jeho jmenovec Milan přišel do jihomoravské metropole na hostování, ale v posledních kolech jej pronásledují zdravotní problémy. Z lavičky vše řídí již vzpomínaný Miloslav.
Zatímco líšeňského střelce Paška, který podle kapitána Karla Kroupy svojí kvalitou převyšuje třetí ligu, dokázala skvělá obrana eskáčka vymazat, Frimmelovi nechala v kritickém okamžiku potřebný prostor a ten toho využil.
Oldřich Machala měl sice v pátek na tréninku s výjimkou Hirsche kompletní soupisku včetně dlouhodobých marodů, jenže ve finále nemohl pořádně využít kromě trojice Šteigl, Petržela a Píchal ani Langera, laborujícího s kotníkem. Tím se otevřela příležitost pro srbského internacionála Vladimira Petroviće, který v prostějovském dresu poprvé nastoupil od úvodního hvizdu. V záloze dostal opět příležitost Zapletal a právě on mohl rozhodnout o výsledku utkání.
„Ihned po rozehrávce ze středu hřiště dobře potáhl balón Hapal a Kroupa po centru hlavičkoval, já vše zavíral na zadní tyči. Brankář ovšem míč jen vyrazil a já to měl přesně na dlouhou nohu, abych balón dorazil do brány. Bylo to štěstí,“ popisoval situaci po zápase Michal Zapletal. Jenže není to jen o štěstí. Obě branky, které už na podzim vstřelil, měly jedno společné. Mladý nadějný záložník totiž byl vždy v pravý čas na pravém místě. A takový čich na góly zdobí nejednoho fotbalového velikána.
A to mohl ještě přidat branku navrch. „V druhém poločase jsem se ocitl v dobré šanci, ale už jsem byl příliš blízko před gólmanem. Mohl jsem jej zkusit přelobovat, ale místo toho jsem nahrál pod sebe. Bohužel brankář to vystihl,“ mrzelo Zapletala.
Mnohem víc ovšem tým eskáčka zasáhly nevyužité stopětiprocentní šance Fládra a především Hapala. O střelecké převaze dostatečně výmluvně hovoří statistiky. Návrat z Líšně mohl být mnohem veselejší.
Takto nezbývá než urvat tři body doma s Kroměříží a pokusit se o husarský kousek na Vysočině...