- 20. červen 2017
- 669x
FOTOGALERIE: V sobotu 17. června 2017 se v Hamrech u Plumlova uskutečnil již 9. ročník akce se zrakově postiženými nesoucí název Bílý den. Tuto akci pořádá nezisková organizace TyfloCentrum Olomouc, o. p. s., která poskytuje sociální služby formou poradenství, podpory zaměstnávání a aktivního trávení volného času. Tyto služby jsou určeny pro osoby starší 15 let s postižením zraku. V rámci své práce nabízí bezplatnou pomoc v nepříznivé životní situaci, kontaktního pracovníka v regionálních střediscích v Prostějově, Olomouci a Šumperku. V Prostějově najdete středisko na adrese Kostelecká 17.
„Smyslem této akce je přiblížit veřejnosti život nevidomých,“ uvedla Bc. Zuzana Znojilová.
Sponzory této akce byly statutární město Prostějov, TK Plus, SDH Hamry, Petr Hloh, do tomboly poskytli dárky dobrovolníci a VZP.
„V současné době sháníme administrativního pracovníka, jedinou podmínkou je, že musí být nevidomý a mít chuť učit se novým věcem,“ konstatovala Bc. Znojilová.
Pro veřejnost, zejména pro děti, byla připravena celkem čtyři stanoviště, dvojkolo bylo ale následně zrušeno, neboť ti, co jej mají na starost, se nemohli zúčastnit. Proto byla stanoviště tři. Zvuková střelba spočívala v tom, že si člověk nasadil sluchátka a na oči dostal klapky a podle sluchu se snažil střelit co nejlépe do terče. Bylo deset pokusů. Ve sluchátkách bylo slyšet pískání, čím blíže ke středu terče, tím hlasitější a zřetelnější pískot. Pak už jen udržet pistolku a střelit. Dalším stanovištěm bylo psaní pomocí Braillova písma. K dispozici byl Pichtův psací stroj s 6 klapkami očíslovanými od jedničky po šestku. Pan Jakub se ptal, co chtějí děti napsat a dle toho jim pak po písmenkách hlásil čísla, která mají současně stisknout. Například A = 1, Á = 1+6, L = 1+2+3, posléze pan Jakub zkontroloval, zda je slovo správně napsané a podle toho dával známky. Posledním stanovištěm byly hry pro nevidomé jako zvukové pexeso či skládání tvarů.
K vidění byla ukázka výcviku psů pod vedením Dvořákových z Brna. Viděli jsme například německého ovčáka, který je ještě stále připravován k vedení člověka.
„Výcviku se věnujeme od roku 1994 a cvičíme německé ovčáky, labradory, zlaté retrívry, flatcoated retrívry, královské pudly a gulden doodles (křížení královského pudla s retrívrem). Ročně vycvičíme cca 20 psů. Sídlíme v Kamenomlýnské ulici 2, Brno-Pisárky,“ sdělila paní Dvořáková.
V průběhu odpoledne vystoupili nevidomí hudebníci jako Ludmila Veselá (Konice) – kytara a zpěv, Milan Hradil (Zlín) – kytara, foukací harmonika a zpěv, Jarek Knejp (Prostějov) – klávesy a zpěv, který celé odpoledne i moderoval a Romana Hladišová (Olomouc) – kytara a zpěv.
Romana Hladišová mne zaujala už jen tím, že má úžasnou barvu hlasu a když padla zmínka o autorských skladbách, zjistila jsem od ní více.
„Autorských písní mám celkem deset. Ta, která tu zazněla, Cestou vzhůru, byla písnička na tělo pro mou přítelkyni a skladba Světlo mých očí byla o mém prvním vodícím pejskovi. Zpěvu se věnuji od dětství, kdy to začalo už „s vařečkou v ruce“. Na základce jsem chodila do sboru, ale nebavilo mne to. V 7. třídě jsem ze sboru utekla a začala jsem hrát na kytaru a zpívat sama. Na vysoké jsem se zúčastnila tří pěveckých soutěží. První z nich byla v roce 1999 Caruso show, kde jsem získala 1. místo, v roce 2004 Růže pro Casanovu v Duchcově u Teplic, kde jsem také vyhrála a v roce 2012 Doremi, taktéž 1. místo,“ vypověděla ochotně paní Hladišová.
Součástí programu bylo i taneční vystoupení, a to Národopisného souboru Mánes z Prostějova. A co k tomu uvádí současná vedoucí souboru paní Kateřina Piňosová?
„Soubor existuje od roku 1945. Scházíme se 1× týdně na hodinu tréninku. Je to těžké, protože je nás čím dál méně, lidé nemají již tolik zájem o folklor. V dětském souboru mám 25 dětí, ale táhne je to spíše k free dance a dalším dnešním moderním tancům. Měsíčně máme průměrně 2–3 vystoupení. Jsme pyšní, že jsme letos na jaře získali ocenění Olomouckého kraje v oblasti kultury. Název Mánes vznikl podle malíře Josefa Mánese, který maloval Hanačky, tudíž název Mánes jsme si vzali na jeho počest.
Za zmínku také stojí, že po celou dobu akce byla pietní vzpomínka na dřívějšího spolupořadatele pana Radka Haláka. Zemřel před čtyřmi roky ve věku 40 let.
„Rádi bychom poděkovali všem sponzorům, dobrovolníkům a mediálním partnerům: PROSTĚJOVSKÉMU Večerníku a Týdeníku Prostějovska,“ uvedla na závěr paní Znojilová.
Bílý den se zrakově postiženými
V sobotu 17. června 2017 se v Hamrech u Plumlova uskutečnil již 9. ročník akce se zrakově postiženými nesoucí název Bílý den. Tuto akci pořádá nezisková organizace TyfloCentrum Olomouc, o. p. s., která poskytuje sociální služby formou poradenství, podpory zaměstnávání a aktivního trávení volného času. Tyto služby jsou určeny pro osoby starší 15 let s postižením zraku. V rámci své práce nabízí bezplatnou pomoc v nepříznivé životní situaci, kontaktního pracovníka v regionálních střediscích v Prostějově, Olomouci a Šumperku. V Prostějově najdete středisko na adrese Kostelecká 17.
„Smyslem této akce je přiblížit veřejnosti život nevidomých,“ uvedla Bc. Zuzana Znojilová.
Sponzory této akce byly statutární město Prostějov, TK Plus, SDH Hamry, Petr Hloh, do tomboly poskytli dárky dobrovolníci a VZP.
„V současné době sháníme administrativního pracovníka, jedinou podmínkou je, že musí být nevidomý a mít chuť učit se novým věcem,“ konstatovala Bc. Znojilová.
Pro veřejnost, zejména pro děti, byla připravena celkem čtyři stanoviště, dvojkolo bylo ale následně zrušeno, neboť ti, co jej mají na starost, se nemohli zúčastnit. Proto byla stanoviště tři. Zvuková střelba spočívala v tom, že si člověk nasadil sluchátka a na oči dostal klapky a podle sluchu se snažil střelit co nejlépe do terče. Bylo deset pokusů. Ve sluchátkách bylo slyšet pískání, čím blíže ke středu terče, tím hlasitější a zřetelnější pískot. Pak už jen udržet pistolku a střelit. Dalším stanovištěm bylo psaní pomocí Braillova písma. K dispozici byl Pichtův psací stroj s 6 klapkami očíslovanými od jedničky po šestku. Pan Jakub se ptal, co chtějí děti napsat a dle toho jim pak po písmenkách hlásil čísla, která mají současně stisknout. Například A = 1, Á = 1+6, L = 1+2+3, posléze pan Jakub zkontroloval, zda je slovo správně napsané a podle toho dával známky. Posledním stanovištěm byly hry pro nevidomé jako zvukové pexeso či skládání tvarů.
K vidění byla ukázka výcviku psů pod vedením Dvořákových z Brna. Viděli jsme například německého ovčáka, který je ještě stále připravován k vedení člověka.
„Výcviku se věnujeme od roku 1994 a cvičíme německé ovčáky, labradory, zlaté retrívry, flatcoated retrívry, královské pudly a gulden doodles (křížení královského pudla s retrívrem). Ročně vycvičíme cca 20 psů. Sídlíme v Kamenomlýnské ulici 2, Brno-Pisárky,“ sdělila paní Dvořáková.
V průběhu odpoledne vystoupili nevidomí hudebníci jako Ludmila Veselá (Konice) – kytara a zpěv, Milan Hradil (Zlín) – kytara, foukací harmonika a zpěv, Jarek Knejp (Prostějov) – klávesy a zpěv, který celé odpoledne i moderoval a Romana Hladišová (Olomouc) – kytara a zpěv.
Romana Hladišová mne zaujala už jen tím, že má úžasnou barvu hlasu a když padla zmínka o autorských skladbách, zjistila jsem od ní více.
„Autorských písní mám celkem deset. Ta, která tu zazněla, Cestou vzhůru, byla písnička na tělo pro mou přítelkyni a skladba Světlo mých očí byla o mém prvním vodícím pejskovi. Zpěvu se věnuji od dětství, kdy to začalo už „s vařečkou v ruce“. Na základce jsem chodila do sboru, ale nebavilo mne to. V 7. třídě jsem ze sboru utekla a začala jsem hrát na kytaru a zpívat sama. Na vysoké jsem se zúčastnila tří pěveckých soutěží. První z nich byla v roce 1999 Caruso show, kde jsem získala 1. místo, v roce 2004 Růže pro Casanovu v Duchcově u Teplic, kde jsem také vyhrála a v roce 2012 Doremi, taktéž 1. místo,“ vypověděla ochotně paní Hladišová.
Součástí programu bylo i taneční vystoupení, a to Národopisného souboru Mánes z Prostějova. A co k tomu uvádí současná vedoucí souboru paní Kateřina Piňosová?
„Soubor existuje od roku 1945. Scházíme se 1× týdně na hodinu tréninku. Je to těžké, protože je nás čím dál méně, lidé nemají již tolik zájem o folklor. V dětském souboru mám 25 dětí, ale táhne je to spíše k free dance a dalším dnešním moderním tancům. Měsíčně máme průměrně 2–3 vystoupení. Jsme pyšní, že jsme letos na jaře získali ocenění Olomouckého kraje v oblasti kultury. Název Mánes vznikl podle malíře Josefa Mánese, který maloval Hanačky, tudíž název Mánes jsme si vzali na jeho počest.
Za zmínku také stojí, že po celou dobu akce byla pietní vzpomínka na dřívějšího spolupořadatele pana Radka Haláka. Zemřel před čtyřmi roky ve věku 40 let.
„Rádi bychom poděkovali všem sponzorům, dobrovolníkům a mediálním partnerům: PROSTĚJOVSKÉMU Večerníku a Týdeníku Prostějovska,“ uvedla na závěr paní Znojilová.
osobám se zrakovým postižením starším 15 let (?)
byly Statutární město Prostějov,
neboť ti, co jej mají na starost, nemohli dorazit.
OSTATNÍ NEVYZNAČENO
Nevysvětlovat opakovaně vedlejší větou pomocí zájmena který, nahradit větnými členy.
Přes dveře, které byly zavřené, nebylo nic slyšet. × Přes zavřené dveře nebylo nic slyšet.
IR