Sestupové boje slibují nevídané DRAMA

Existenční boje. O zachování příslušnosti ve společnosti nejlepších okresních mužstev bude na jaře bojovat hned sedm týmů. Minimální bodové rozestupy ohrožují kompletně celou druhou polovinu tabulky. V poměrném klidu nemohou být celky od osmé příčky dolů. Ono na první pohled vypadá hezky, že jste třebas na osmém místě, ale když se vezme v potaz, že by mohly sestupovat i tři celky, tak pouze čtyřbodový náskok na dvanáctý flek není bůhvíjaký. Hlavním tématem zimy tak je ve většině klubů záchrana.

Mladická roztěkanost
Svou osobitou pozici v okresním pelotonu má rezerva Čechovic. Mužstvo, ve kterém se to jen hemží talentovanými mladíky, kteří mají jistě mnohem vyšší ambice a oprávněně, je nečitelné pro každého soupeře i vlastního trenéra. Přijde zápas, ve kterém se Čechovičtí baví fotbalem a ze soupeře dělají statisty. Pak ovšem předvede mužstvo naprostý propadák, kdy téměř nevystřelí na bránu. Z tohoto pohledu se zdá pozice ve středu tabulky odpovídající, ale ruku na srdce, rozhodně mají Čechovice větší potenciál, než je současné postavení.

Bojovníci se nevzdávají
Většinou konkurence předem odepisovaný soubor z Ptení se postavil osudu otloukánka svým vlastním způsobem. Tým, ve kterém prakticky nenajdete borce, který by prošel vyššími soutěžemi (s výjimkou gólmanského veterána Antonína Hradila), staví na partě a bojovnosti. Urvat body na jeden dva vstřelené góly navíc ze stejného počtu, není pro Ptení problém. Když to nevyjde, tak klidně Ptenští dostanou naloženo, ale za týden se otřepou a zaskočí favorita. Psychická odolnost a semknutý kolektiv, to je to, co na podzim výběr FC zdobilo.

Výkonnostní progres
Mužstvo Vícova nevstoupilo do ročníku ideálním způsobem. Dlouhé čekání na první tříbodový zářez, pozice na chvostu tabulky, to vše ambiciózní sestavu sráželo. Solidně trénovaný tým však trpělivě čekal a výsledky se dostavily. Postupný posun tabulkou byl plně zasloužený, Vícov se dokázal herně vyrovnat téměř každému soupeři. Velmi bolestivé jsou však domácí ztráty v tzv. zápasech pravdy s Ptením a Přemyslovicemi. Nebýt těchto zaváhání, mohl by soubor Karla Vlacha být i v horní polovině pořadí.

Labilní psychika?
Zcela svérázným způsobem prošli podzimem borci Otaslavic. Loňská štika soutěže vstoupila do sezóny přímo excelentně. Následoval však nepochopitelný herní i výsledkový propad, kdy mužstvo podlehlo sedmkrát v řadě a spadlo na dostřel sestupových míst. Záchrana přišla až za pět minut dvanáct v podobě výhry se slaboučkým Zdětínem. Podzimní výsledkové harakiri stálo pozici trenéra Rudolfa Valného, a jestli to bude ku prospěchu, ukáže až jarní část. Každopádně nemohou mít v Otaslavicích klidné zimní spaní.

Tradiční starosti
Každoročním sestupovým kandidátem jsou v posledních letech Přemyslovice a ani letošní sezóna to nezměnila. Mladý tým složený téměř výhradně z vlastních odchovanců dokáže mile, ale zároveň i nemile své trenéry překvapit. Zásadní skutečností jsou však zvládnuté zápasy, ve kterých bylo nutné bodovat. Přestože se Přemyslovičtí nacházejí v červeném pásmu ohrožení, tak rozhodně do okresu patří. V jejich prospěch navíc hraje dlouholetá záchranářská zkušenost a soudržnost místní party.

Obrovské zklamání
Skaloni bez nadšení? Nejmladší klub Prostějovska, jenž v předchozích pěti letech prožíval fotbalovou euforii, se nečekaně dostal do velkých problémů. Letní kádrová rošáda vyloženě nevyšla a tým hrající v Klenovicích na Hané se dlouho pohyboval na poslední příčce. Zlepšení ve druhé polovině podzimu sice Skalku vyneslo blíže ke středu tabulky, ale dvanáctá pozice a pouze patnáctibodový zisk nejsou čísla, na která by byli v FK zvyklí.

Horká jehla šije špatně
Dlouholetý účastník nejvyšší okresní soutěže z Olšan se dostal do obrovských potíží. Na pohled vcelku kvalitní kádr se nepodařilo trenéru Petru Navrátilovi dát do kupy. Mužstvo absolutně nefungovalo jako tým, o čemž vypovídá pouze desetibodový zisk. O psychické odolnosti týmu se pak už nedá hovořit vůbec, stačí se jen podívat na bilanci z venkovních hřišť. Nula bodů, tři vstřelené branky a devětadvacet obdržených… Případná záchrana bude stát klubové vedení asi hodně úsilí…

Dalo se to čekat
Nic netrvá věčně… Postupný výkonnostní pokles zdětínského souboru je logickým vyústěním posledních let. Přestárlý kádr, slabá fyzická kondice a absence někdejších opor. Zdětínská parta má svůj zenit již několik let za sebou, ale stále se ji nějakým způsobem dařilo udržet. Letošní sezóna už bude ale pravděpodobně v okresním přeboru poslední. Ke cti klubového vedení slouží, že se i přes vnitřní problémy podařilo ke všem utkáním nastoupit a až na pár výjimek je i se ctí odehrát. Od sestupu by už Zdětínské pravděpodobně zachránil jen zázrak, který se ovšem asi konat nebude.