Tón udávají ostřílení harcovníci z Hané a Horního Štěpánova

Rok se sešel s rokem a fotbal na okresní úrovni zpívá stále stejnou písničku. Podzimním králem je opět velezkušenými plejery prošpikovaná sestava prostějovské Hané, kterou stíhají veteráni z Horního Štěpánova. S touto dvojicí ještě drží krok rezerva Určic, v jejímž kádru tvrdí muziku také plejeři s nepřebernými zkušenostmi. Na chvostu se pak topí Olšany u Prostějova se Zdětínem, tedy mužstva, která už měla velké problémy v minulé sezóně. Příjemným překvapením jsou výkony trojice nováčků, jenž se oproti papírovým předpokladům pohybují ve středu tabulky. Vcelku vyrovnané pořadí slibuje do jarní části dramatické boje jak o postup, tak především o záchranu.

Haná se baví fotbalem

Velezkušený tým z Prostějova se dlouhodobě netají svou filozofií, že se hráči chtějí fotbalem hlavně bavit. Mužstvo, ve kterém figurují borci až s divizními zkušenostmi, těží především z taktické vyzrálosti. Navíc má Haná i několik talentovaných mladíků, z nichž největší hvězdou je kanonýr Patrik Gábor. Ostřílení harcovníci pochopili, že v jeho osobě mají nadstandardního zakončovatele a směrem dopředu mu nechávají absolutní volnost. Takto zelenobílí přezimují v čele se čtyřbodovým náskokem a suverénně nejlepším skóre. Sedmačtyřicet nastřílených branek při pouhých devatenácti obdržených je plně vypovídajícím ukazatelem o tom, kdo byl v podzimní části nejlepším týmem.

Velmi dobře si v podzimní části počínal i tým Horního Štěpánova. Podobně jako lídr soutěže těží Štěpánovští z velmi bohatých zkušeností svých hráčů. Borci z blanenského regionu, kteří tvoří většinovou část sestavy, vládli tabulce zvláště v první polovině podzimu. Postupně však vinou zranění a úzkého kádru začali trochu ztrácet. Slabší fyzická kondice je stála například výborně rozehraný souboj s Hanou o průběžné prvenství, kdy hosté otočili poločasové dvoubrankové manko na výhru 3:2. Pokud se však Štěpánovu podaří přes zimu kádr vhodně doplnit, mohl by být nejvážnějším konkurentem v boji o postup.

Třetím vzadu jsou trochu překvapivě, ale plně zaslouženě, fotbalisté rezervy Určic. Mužstvo těží z dlouhodobé práce trenéra Davida Múdrého, jenž našel společnou řeč jak se staršími, tak hlavně s mladými hráči. Určice totiž dlouhodobě vychovávají spousty hráčů, ale v předcházejících sezónách se příliš nedařilo najít v „B“-týmu společnou řeč. Současný ročník však výsledkově potvrzuje, že si to už konečně sedlo. O potenciálu tohoto týmu svědčí i dva domácí skalpy vedoucích celků.

Výšovická štika

Za vedoucí trojicí je silné kvarteto, které dělí pouhý bod. Od týmů Brodku u Prostějova, Vrahovic a čechovického „béčka“ se podobné umístění očekávalo. Absolutní výsledkovou bombou je však postavení nováčka z Výšovic.

Ale pěkně po pořádku. Čtvrtá příčka hřeje po předchozích problematických sezónách Brodek u Prostějova. Bezesporu talentovaný tým srážely dlouhodobě zvláště vnitřní problémy, kdy se Brodečtí kolikrát ani nescházeli v odpovídajícím počtu. S příchodem přísného trenéra Vykopala se tento neduh zlepšil, což se odrazilo i na výsledcích. Mužstvo najednou předvádělo většinou pěkný útočný fotbal s množstvím šancí, ale na druhé straně i trochu děravější obranou. Celkový zisk pětadvaceti bodů je solidním počinem, ale mohlo to být i mnohem veselejší.

Velkým zklamání pak jsou výsledky a hlavně výkony pátých Vrahovic. Výrazně posílený tým, jenž patří tradičně k největším kandidátům nejvyšších příček, se opět nevyvaroval nečekaných výbuchů. Výběr těžící z kvalitní obrany a nadstandardního gólmana (nejméně obdržených branek) se trápil především v útočné fázi. Nejvíce nerozhodných výsledků a pouze jedna penaltová výhra tak znamenají z pohledu Vrahovic pouze pátou pozici.

Zcela z jiného soudku je šestá pozice Výšovic. Před sezónou většinou expertů odepisovaný kádr se prezentoval mimořádnou bojovností a soudržností. Výšovičtí vletěli do okresu raketovým způsobem, když po třech kolech vedli tabulku beze ztráty bodů a inkasované branky se skóre 11:0! Výtečný start pak nakopl mužstvo takovým způsobem, že dokázalo střádat další body a drželo se po celou podzimní část v horní polovině tabulky. Opřít se mohlo také o mimořádně střelecky potentního borce Kristiána Koukala, jenž vévodí pořadí kanonýrů se sedmnácti góly.

První polovinu tabulky uzavírají Čechovice. Mladičký záložní tým účastníka I.A třídy Olomouckého KFS střídal dobré výkony s těmi špatnými jako den a noc. Neskutečný rozdíl pak byl mezi domácími vystoupeními a výjezdy na půdy soupeřů. Zatímco před vlastními fanoušky (fanynkami) se většinou náctiletí borečci dokázali vydat ze všech sil, tak v cizím prostředí jakoby nastupovalo úplně jiné družstvo.

Pětka nad hranou

Druhou polovinu tabulky nejvyšší okresní soutěže vede duo dalších dvou nováčků a největších rivalů Ptení a Vícov. Další tři celky, a sice Otaslavice, Přemyslovice a Skalka, pak měly jistě mnohem vyšší ambice než se plácat těsně nad sestupovou propastí. Realita je však taková, že výše zmíněná pětice nemůže spát klidným zimním spánkem, navíc při vědomí, že sestupovat by mohly i tři celky!

Osmé místo Ptení je pravděpodobně vůbec největším překvapením první poloviny Přeboru OFS. Mužstvo hrající roky třetí třídu se do vyšší soutěže kvalifikovalo až z druhé pozice a prakticky neposilovalo. Nadšení, soudržná parta a především bojovnost však stačí na střed tabulky. Ptenští fotbalisté ukazovali v průběhu podzimu mimořádnou psychickou odolnost, kdy po krutých debaklech, dokázali hned v dalším utkání zaskočit papírově silnějšího protivníka. Celkově lze jejich počínání považovat za velký úspěch tohoto souboru.

Se zcela jinými ambicemi pak vstupoval do sezóny nedaleký soused z Vícova. Vítěz „trojky“ solidně doplnil kádr a prezentoval se i kvalitním fotbalem. Co však byly Vícovským platné pochvalné řeči soupeřů, když na první výhru museli čekat až do šestého kola a od začátku se krčili na chvostu tabulky. Trpělivost však nakonec přinesla i výsledkové zlepšení, které posunulo Sokol nad sestupové pozice. Jako sůl v ráně je však stále pálí pohled na tabulku, ve které je největší rival stále nad nimi.

Až desáté místo obsadil výběr Otaslavic. Mužstvo s velkými ambicemi, které dokonce uvažovalo o administrativním postupu do I.B třídy, mělo sice velmi solidní úvod, ale o to horší závěr. Otaslavičtí se prezentovali atraktivním fotbalem a v jejich zápasech padala spousta branek. V první polovině podzimní části jich bylo více do sítí soupeřů, ale ve druhé se karta otočila a mužstvo se postupně sunulo tabulkou až na desátou příčku.

Mnohem vyšší ambice hlásili před startem ročníku i z Přemyslovic. Tým, jenž se zachránil skvostnou jarní jízdou, nedoznal prakticky žádných změn, spíše se posílil a měl podle odhadů hrát klidný střed tabulky. Svědčila o tom i první překvapivá výhra v Brodku u Prostějova, po níž ovšem následovala facka v podobě domácí prohry se Zdětínem a tak Přemyslovičtí zabředli do podprůměru. Zlepšený finiš a veledůležitá výhra ve Vícově však mužstvu zajistily alespoň částečně klidné zimování.

Zcela nečekaným sestupovým aspirantem se stala Skalka. Mladý klub, jenž se postupně propracoval ze čtyřky až do okresu, kde se zabydlel v horní polovině pořadí, postihla historická krize. Série nejtěsnějších porážek v prvních pěti kolech vyvrcholila domácím debaklem s Hanou. Skalka byla beznadějně poslední a nad týmem se pomalu stahovala mračna. V bezvýchodné situaci však dostalo mužstvo impuls v podobě výhry v Olšanech. Od té doby začali „Skaloni“ pravidelně sbírat body a nakonec se posunuli na dvanáctou pozici znamenající záchranu. Jasně tak naznačili, že ještě nejsou odepsaní...

Zbývající dvojice čtrnáctičlenného pelotonu se zdá být výkonnostně za ostatními hodně pozadu. Olšany a Zdětín byly bezesporu nejhoršími týmy první poloviny sezóny a potvrdily to i svým postavením. Pěti, respektive šestibodová ztráta na nejbližší Skalku se zdá při vyrovnanosti soutěže hodně obtížně smazatelná. Oba celky jsou tak největšími kandidáty sestupu.

Zvláště zarážející je současné postavení u týmu Olšan. Ekonomicky stabilní klub, krásný areál a geograficky výhodná poloha. Hráči by se tak měli do Olšan jen hrnout a tým by měl šlapat. Místo toho se krčí na předposlední pozici a svými výkony tam i patří. Za celý podzim pouhé tři výhry a celkově deset bodů jsou alarmujícím vysvědčením pro klub vedený předsedou OFS!

Ještě hůře na tom jsou borci Zdětína. Ti jsou však v úplně jiném rozpoložení než Olšanští. Ve Zdětíně se hraje fotbal pro zábavu a výsledky nejsou stěžejní. Přestože se tým momentálně nachází na poslední pozici, tak jeho šéf Tomáš Kučera nehází flintu do žita. „To, že jsme poslední, přece neznamená, že jsme špatní lidé?“ svérázně okomentoval stávající situaci zdětínský boss a dodal: „Hlavní je, že se vždycky sejdeme v dostatečném počtu a nemusíme zápasy předčasně ukončovat. Jestli spadneme, nebo ne? Svět se přece nezboří!“

KOMPLETNÍ ZPRAVODAJSTVÍ, TABULKY, STATISTIKY A KOMENTÁŘE TRENÉRŮ NAJDETE V TIŠTĚNÝCH VYDÁNÍCH PROSTĚJOVSKÉHO VEČERNÍKU Z 13. A 20. ÚNORA 2017