KDY SE ESKÁČKO VÝSLEDKOVĚ PROBUDÍ?

Přestože je zimní příprava v plném proudu, v případě Prostějova jakoby byl důraz na slově zimní. Nehostinné meteorologické podmínky snad způsobily zamrznutí střelecké potence nejen stávajících hráčů, ale i těch nově testovaných. Vrásek na čele činovníků realizačního týmu tedy před startem druhé poloviny sezony rozhodně neubývá. Ba právě naopak...

Soustředění v Ústí nad Orlicí mělo s těmi předešlými společnou snad pouze lokalitu. Pravda, marodka se eskáčku v zimních měsících nevyhýbala nikdy, ale letos jdou absence do extrému. S výpravou eskáčka totiž vůbec neodcestovali Schuster, který dokončuje pooperační rekonvalescenci, zranění Šteigl, Petržela a Hirsch. Pouze divákem byl navíc Skwarczek laborující s kotníkem a na hřišti nebyl ani brankář Neoral, který se zařadil do stavu nemocných. Kromě hráčů, kteří s výpravou vůbec neodcestovali, do zápasů i samotné přípravy příliš nezasáhli ani Rus (zranění ruky), Pančochář (koňar od Žondry), Neoral (nemoc), Píchal a Langer (zranění), obzvláště dobře na tom nebyl ani Machynek (naražený nárt), přesto nastoupil.

Pohled na páteční odpolední trénink tedy byl pro pozorovatele tedy poněkud tristní. Chtělo by se říci, že na umělce trénovala pouze polovina, přičemž ta druhá má stanoviště někde úplně jinde. A to ještě kádr na soustředění doplnil kmenově stále opavský Tomáš Machálek.

Zatímco jeden z trenérů Roman Popelka organizoval svůj tucet hráčů při pilování herních dovedností, na tréninku jediného gólmana Halousky se podílel prakticky celý realizační tým. Petar Aleksijević neúnavně servíroval do šestnáctky jeden centr za druhým, na nějž se snažili naskakovat masér Marek Roba a vedoucí týmu Martin Musil. Zejména prvně jmenovaný vydržel po celou dobu tréninku, nehledě na ztrátu čepice při výskoku, co nejlépe imitovat reálnou herní situaci. Při závěrečném „báčku“ se tak musel do druhé branky postavit bývalý gólman Aleksijević. A dodnes udivuje svými pohotovými zákroky. Vrcholem tréninku pak byl pokutový kop, který bez diskusí odpískal sudí Popelka. Míč si postavil na značku osvědčený exekutor Karel Kroupa, ale Aleksijević jej vychytal! Jeho obrana byla tak zkoprnělá, že si nakonec přece jen nechala dát branku, přesto „jeho“ tým nakonec slavil vítězství.

V podobném duchu hodnotil Petar Aleksijević celé soustředění. „Poznamenalo jej množství nemocných a zraněných hráčů, což je samozřejmě velké mínus. Nebyli jsme kompletní a nemohli tak naplnit vše, kvůli čemu jsme do Ústí nad Orlicí přijeli,“ popsal objektivní důvody. Přesto našel i pozitivum. „Dostali příležitost mladší kluci a v utkání s Olympií prokázali, že mají zájem bojovat o místo v sestavě,“ pochválil především Zapletala, který zanechal v první půli příznivý dojem.

Současné extrémní problémy s marodkou nepamatuje ani generální sportovní manažer František Jura. „Přijížděli jsme s jednadvaceti hráči a v sobotu dohrávalo dvanáct. Přesto jsme zápas s Olympií zvládli, neustálý problém máme ve finální fázi, hra jako taková špatná nebyla. Je potřeba říci, že soupeř měl nespornou kvalitu, disponuje ligovými hráči. Minimálně remizovat jsme si zasloužili,“ soudil s odkazem na posledních dvacet minut, kdy byl Prostějov lepší, Olympia hrála z obrany pouze na brejky.

„Těžko říci, jestli důvodem byl úbytek sil či prestižní vítězství, což bylo vidět i na hřišti samotném. Málokdy jsem viděl, že by soupeř v přátelském utkání zakopával míče, aby šetřil čas. Ale to je v pořádku, fotbal se hraje na vítězství i v přátelácích. Ze stávajících zápasů, nejen z toho posledního, jsou hráči neskutečně dokopaní, všichni soupeři hrají maximálně agresivně a náš největší problém je, že se tomuto trendu nedokážeme přizpůsobit. Nemůžeme se rozčilovat, že soupeři hrají tvrdě, tak se prostě dnes hraje,“ pojmenoval asi největší problémy současného kádru Jura.