- 7. prosinec 2016
- 824x
V krajském přeboru dorostu patří Určice poslední roky k tomu nejlepšímu, co může tato soutěž nabídnout., mezi dospělými však ani zdaleka tolik radosti nevládne... Ještě nedávno se sice v této obci hrála dokonce jedna ze skupin moravskoslezské divize, jenže tyto časy se při pohledu na aktuální situaci zdají hodně vzdálené.
Před hlavním koučem „áčka“ Radkem Tomšicem nestál v létě jednoduchý úkol. On sám i všichni jeho svěřenci se během krátkého jen několikatýdenního mezisezónního oddechu museli vyrovnat se ztrátou velké opory Dominika Bokůvky, který se rozhodl odejít do vyšší soutěže. Přáním realizačního týmu bylo přivést do týmu někoho zkušeného, jenže tento cíl se nezdařil a zapracovávali se tak pouze mladíci. Až v závěru podzimu se přeci jen objevila jedna staronová tvář, ovšem ve velice netradiční úloze – z „B“-týmu hrajícího okresní přebor přešel Petr Vodák, jenž místo na hrotu zaujal pozici uprostřed obrany.
Obě dvě tyto činnosti přinášely členům oddílu i fanouškům vrásky na čele. Devatenáct nastřílených branek je hned po Chválkovicích a Kojetínu druhý nejnižší počin v celé soutěži, čtyřicet obdržených branek pak představuje nejvyšší číslo ze všech patnácti účastníků, kteří přeci jen zasáhli do podzimní části.
Ofenzivní část se mohla spolehnout na umění a fotbalové dovednosti dua Radim Vaněk - Michal Trajer, oba toho již něco odehráli, zejména první jmenovaný potvrzoval svou dlouhodobou výkonnost a stal se útočníkem číslo jedna. Ač po většinu kariéry střední záložník, tak právě on na sebe bral odpovědnost zakončovatele a přes celkovou bídu mužstva v proměňování šancí je jeho osm branek velice dobrým počinem. Zařídil de facto téměř polovinu gólové radosti mužstva.
Na bodový zisk může stačit i jen jeden zásah, musíte však disponovat neprostupnou obranou. A právě tady byl zakopán pověstný pes. I proto, že scházel dirigent typu Iva Zbožínka či Michala Skopalíka, dopouštěla se mladá sestava spousty chyb a soupeř dokázal darovaných příležitostí využívat. Hned osmkrát obdržely Určice tři a více branek, průměrně by tedy museli hráči v každém druhém střetnutí skórovat alespoň třikrát, aby měli šanci pomýšlet minimálně na penaltový rozstřel. S takovou bilancí se těžko boduje, zejména když se nulu podařilo udržet jedinkrát, a sice při bezbrankové remíze v derby s Kralicemi.
Povedeným tahem se tak ukázalo angažování Miloslava Machálka, ne nadarmo strávil dlouhé roky v první a druhé fotbalové lize. Jeho přehled a odbornost platily i v krajském přeboru, přestože ani kouči Tomšicovi nelze upřít maximální snahu o pozvednutí týmu do klidnějších pater a nalezení systému, který přinese kýžené výsledky. Z celkového počtu třinácti získaných bodů jich hned šest připadá na závěrečná čtyři dějství, úspěšnou třízápasovou sérii uťala až návštěva Šternberka.
V oddíle mohou mít radost, že se v následujících letech budou moci spolehnout na početnou skupinu vlastních odchovanců, kteří prošli nejvyššími krajskými mládežnickými soutěžemi. Oni sami ale navzdory doplnění o další šikovné hráče na vše stačit nemohou a všichni zainteresovaní si dobře uvědomují, že potřebují posílit i o nějakou tu osobnost ošlehanou desítkami odehraných duelů. Právě na tomto faktoru může záviset, jestli se Určicím podaří úspěšně se popasovat se zúžením krajského přeboru a zachovají si příslušnost mezi elitou i pro další roky, nebo rozšíří už tak početný regionální zástup v I.A třídě Olomouckého KFS.
O tom ale rozhodne až zbývajících třináct zápasů, které přijdou na řadu od půlky března do půlky června. Nejpozději po skončení domácího souboje se Zábřehem v neděli 11. června 2017 tak bude jasno, jestli dopadla určická mise zdárně, nebo přijde druhý sestup v krátkém časovém horizontu...
KOMPLETNÍ HODNOCENÍ PODZIMU TJ SOKOL URČICE VČETNĚ STATISTIK, TABULEK A ROZHOVORŮ NAJDETE V AKTUÁLNÍM TIŠTĚNÉM VYDÁNÍ VEČERNÍKU!
Další chyba na Vápenici.