ESKÁČKO PŮLMISTREM TŘETÍ LIGY!

Uplynulý víkend završil patnáctým odehraným kolem první polovinu soutěžního ročníku 2015/2016. Zatímco v posledních ročnících se prostějovský zástupce v Moravskoslezské fotbalové lize dotahoval na čelo tabulky do vedoucí trojice, tentokrát si musí hlídat soupeře nikoli před sebou, ale pouze za sebou. A to je obrovský posun vpřed.

Povrchní pozorovatel prostějovského fotbalu by mohl namítnout, že se klub vlastně jen vrací na pozice, kde byl před třemi lety při své první sezóně ve třetí lize. Tehdy se podzimní část sezóny také kromobyčejně vydařila. Jenže rozdíly jsou na první pohled patrné. Nejen ona pověstná nováčkovská euforie, která dává zpočátku týmům postoupivším do vyšší soutěže pověstná křídla.
Stačí se totiž podívat na tehdejší a nynější soupisky. Před třemi lety obraně dominovali brankář Bureš a stopeři Hunal se Zbožínkem, záložní řadu tmelili Zelenka, Pavlík či Papoušek a v útoku řádil Pospíšil spolu s nyní druholigovým Tomášem Machálkem. Tým byl tedy nabitý zvučnými jmény, sice na skloncích vrcholné kariéry, ale s neocenitelnými zkušenostmi a fotbalovým umem.
Tehdy bylo „pravověrnými“ Prostějovany fotbalistům vyčítáno, že nestaví na domácích hráčích, ale nakupují hvězdy odjinud. To samozřejmě v té době ani nebylo možné. Po několikaleté pomlce v mužském fotbale bylo nutno budovat klub od nejmladších ročníků, přesto se našlo několik nadějných domácích talentů, pro které začala být časem třetí liga malá - jmenujme zmiňovaného Machálka či Pavla Hlocha, kteří zamířili do druholigových klubů.
Z tehdejšího kádru zbyla rovná šestice hráčů - brankáři Bureš a Kofroň, obránci Hirsch s Krejčířem a záložníci Zelenka a Fládr. Hráči v poli (kromě Zelenky), kteří byli většinou na střídačce, dnes pravidelně nastupují v základní sestavě. A vyrostli další. Pravdou je, že důležitými oporami jsou hráči, kteří přišli zvenčí, byť jich je výrazná menšina. Obranu skvěle diriguje Sus, střelbu branek zabezpečují Kroupa
s Nekudou. Právě na posledně jmenovaném lze dokumentovat obrovský přínos pro tým. S jeho vynucenou absencí vymizela lehkost ofenzivy i oku lahodící akce. Pouze s Kroupou doplňovaným ad hoc dalšími hráči se na každý gól „eskáčko“ strašně nadře. Lze jen doufat, že s prvním jarním kolem se útočná vozba opět vrátí v plné síle.
A ještě jeden parametr stojí po polovině soutěže za zmínku. Prostějovský klub totiž jednoznačně dominuje v tabulce zápasů na domácích hřištích. Stoprocentní bilanci kazí pouze jediná remíza s Mohelnicí, sedm vítězství je opravdu impozantních. Za dvaadvacetibodovým ziskem je obrovská díra, druhá v pořadí rezerva Slovácka získala doma o plných sedm bodů méně!
„S první polovinou sezóny můžeme být spokojeni. Mužstvo vládlo třetiligové tabulce prakticky bez přestávky a to se asi před startem čekat nedalo,“ usmál se František Jura, architekt současného úspěšného prostějovského celku.
A vyhrávat doma byl ostatně vždycky stěžejní cíl klubového vedení. Předseda Petr Langr si byl dobře vědom, že jedině úspěchy před domácím publikem mohou přitáhnout do ochozů víc diváků. Kdy už víc by měl fotbal v našem městě táhnout, než v případě vedení v tabulce a pravidelnosti domácích výher? Proč tomu tak ale reálně není, to je na úvahu delší analýzy...