V PLUMLOVĚ POTVRDILA LIPOVÁ PRVNÍ MÍSTO

FOTOGALERIE+VIDEO: Poslední srpnovou neděli začala vítězná série lipovských fotbalistů a trvá až do současnosti. Jediné body tak výběr Pavla Růžičky ztratil v Bělotíně, předtím dvakrát bodoval naplno a poté triumfoval již šestkrát. Po Lutínu, Mostkovicích, Všechovicích, Klenovicích na Hané a Lipníku nad Bečvou se před vedoucím celkem „B“ skupiny I.A třídy Olomouckého KFS museli sklonit rovněž fotbalisté Plumlova. Pozornost tradičně poutající derby tentokrát příliš gólem zavánějících momentů nenabídlo a bylo spíše o množství soubojů, o majiteli všech nabízených bodů tak rozhodla jediná přesná střela.

Pokud by na tento zápas byly vypsány kurzy, ten nižší by patřil hostům. Lipová totiž v předešlých kolech dokázala dvakrát zvítězit na soupeřových hřištích, shodou okolností se jednalo o jiná derby proti Mostkovicím a Klenovicím. Jako jediná k tomu přidala i výhru nad černým koněm soutěže Lutínem a díky úspěšnému skloubení mladších i starších hráčů se po předešlém dějství dostala na vedoucí pozici. To Plumlov se coby nováček I.A třídy zatím výsledkově hledá. Zvítězil zatím jen dvakrát, a sice v Opatovicích a nad Náměští, doma ztratil po porážce s Klenovicemi a remíze s Beňovem.

Domácí opět museli improvizovat uprostřed zálohy a nasazení Slávy Frýborta na tento post příliš šťastné nebylo. Zkušený hráč hru příliš zpomaloval a často kazil přihrávky, pro domácí tak bylo lepší, když míč přes něj příliš neputoval. Pokyny plumlovské lavičky sice byly slyšet „hrát přes křídla“, praxe tomu ale moc neodpovídala a do volného prostoru pro halvy balony moc nelétaly. V první půli tudíž byli hosté silnější na míči, přesto se ani do velkých šancí nedostávali. Po změně stran bylo rozložení sil v poli vyrovnanější, o to nebezpečnější ale několikrát Lipová byla a domácí hrozili až v samotném závěru.


Byl to duel mnoha standardních situací. Jediná branka paradoxně padla zčistajasna po dalekonosném a skákavém pokusu Petržely, který Simandl vyrazil jen před sebe a dobíhající Matěj Vybíhal míč dorazil do brány - 0:1. Spolupráce těchto dvou lipovských hráčů skončila o deset minut dříve nepřesnou střelou, na druhé straně Gryglák úspěšně obstřelil zeď, ale u tyče míč lapil Radek Vybíhal, po rohovém kopu hlavičkoval stejný hráč na přední tyči v nadějné pozici nad. Ve své šestnáctce ale jinak ovládala vzduch Lipová a po přestávce byla blízko k pojištění náskoku. Volný Spáčil uprostřed vápna pálil nepřesně, když byl i on přesvědčen, že stojí v ofsajdu, což původně rozhodčí signalizoval, načež z toho nakonec byl roh. Poté si domácí přihrávali na pětníku, až nepřesnou nahrávkou dozadu ztratili míč a Liška šel ze strany sám na gólmana, Simandl ovšem jeho kličku vystihl. Následně dvakrát odmítl rozhodnout Spáčil. Při první tutovce neuspěl ani při následném Liškově centru, když jeho efektní zakončení patou Simandl vytěsnil a Petrželova dorážka mířila z ofsajdu. Až v posledních deseti minutách domácí svého soka uzamčeli, z obléhání ale vyplynula jen nepřesná střela Kocourka z deseti metrů, který nedokázal napodobit libereckého Coufala ze čtvrtečního duelu proti Marseille.


Pod lipovské vítězství se podepsalo více osob. Začínalo to od brankáře Radka Vybíhala, z něhož vyzařovala velká jistota, ve vzduchu vládli oba střední obránci Spáčil s Macourkem, na krajích defenzivní čtyřky vše pacifikovali Barák se Žilkou. Jamrich s Petrželou se starali o rozehru standardek a několikrát z toho vzešlo velké nebezpečí, znát byly rovněž zkušenosti Nováka na levé straně a technické dovednosti Matěje Vybíhala se střídajícím Takáčem, kromě zbytečné karty si své odvedl i Zdeněk Koudelka. Svůj přínos prokázal i Liška, nehrál jen na sebe a dokázal i přesně předat míč. Domácí si směrem dozadu odvedli své, v ofenzivě jim ale scházela přesnost.

Byl to zvláštní generační souboj. Na domácí straně mimo jiné odehráli celé utkání Jaroslav Frýbort s Jaroslavem Křupkou, jimž je dohromady již přes devadesát let, z lipovské sestavy jim sekundovali čtyřicátníci Karel Spáčil s Pavlem Růžičkou a k této hranici se výrazně blížící Milan Macourek, Petr Novák i Martin Liška. Stejně tak se ale představili i výrazně mladší hráči, ať to byli Antonín Klváček s Markem Ostratickým za Plumlov nebo Jakub Jamrich v lipovském dresu, v základu celkem sedm hráčů narozených po roce 1990.

Regionální souboj si nenechaly ujít necelé dvě stovky příznivců, mezi nimiž se od startu druhé půle vyjímal jeden bubeník. Ten se i při nudnějších pasážích na hřišti staral o příjemné zpestření. Celkově nebyla nouze o vypjatější momenty, vše proběhlo v přijatelných mezích. A přes některé nepřesnosti rozhodčích se utkání nezvrhlo v přílišnou bitvu. „Jasně, byly tam emoce, to ale k derby patří. Nevybočilo to za nějakou hranici a myslím si, že to bylo dobré sobotní odpoledne,“ shrnul dění na plumlovském trávníku domácí kouč Petr Kiška.

Petr Kiška - TJ Sokol Plumlov:
„Vyhrálo mužstvo, které bylo lepší ve finální fázi. Hosté si vytvořili čtyři pět šancí a jednu proměnili, my se dostali do jedné dvou pološancí, jinak jsme nebyli schopni ohrozit jejich bránu, takže remíza by byla pro Lipovou krutá. Na druhou stranu to herně v poli bylo vyrovnané, rozhodla ovšem větší kvalita v útočné fázi. Každé utkání hrajeme v jiné sestavě a pokyny zněly hrát po stranách. Ale s centry si obrana Lipové poradila, mají nadstandardní hlavičkové hráče.“

Pavel Růžička - SK Lipová:
„S Plumlovem je každý zápas těžký, jsou to pro nás dobré tři body z venku. Dali jsme první gól a ve druhé půli měli tři čtyři tutové šance. Nepodařilo se nám ale dát druhý gól, abychom hru trochu uklidnili, takže nakonec to bylo dramatické až do konce. Herně utkání moc dobré nebylo, ale domácí mají určitou kvalitu, takže šlo o spíše bojovné utkání. Na tabulku se zatím moc nedíváme, nebereme to jako souboj s Lutínem. Chceme jít zápas od zápasu a vyhrávat, dokud to jde.“ (úsměv)

TJ Sokol Plumlov - SK Lipová 0:1

VIDEO naleznete zde: