BÝVALÍ HRÁČI ESKÁČKA ZAKOTVILI V RŮZNÝCH SOUTĚŽÍCH

Za novodobou historii prostějovského eskáčka prošla tímto klubem pěkná řádka hráčů, které z nejrůznějších důvodů osud zavál na jiná místa fotbalové mapy. Asi nejznámější jsou přestupy Tomáše Machálka přes Jablonec do Opavy a Pavla Hlocha do Třince. Tato dvojice si v těchto klubech zahrála druhou ligu, což se nakonec v minulé sezóně podařilo i těm, co v 1.SK Prostějov zůstali. Večerník v minulých dnech zmapoval osudy některých výrazných osobností, jež modrý a později modrobíle pruhovaný dres oblékali.

Velký počet hráčů mělo eskáčko na hostování především minulou sezónu a zvláště na jaře, kdy se v zimní pauze snažil příchodem zkušenějších hráčů odvrátit hrozící sestup. Velká enkláva prostějovských fotbalistů byla především v olomoucké Holici. Po sestupu zpět do MSFL se všichni hostující hráči měli do Prostějova vrátit, ne každý ovšem zůstal...

Hostuje pouze duo
Aktuálně má prostějovský klub v režimu zápůjčky pouze dva hráče - brankáře Zdeňka Kofroně a útočníka Milana Machálka. Odchod gólmana, který na podzim odchytal většinu zápasů v druhé lize, byl pro leckoho překvapivý. „Jakmile bylo v zimě jasné, že se mnou Prostějov nepočítá, měl jsem na výběr ze tří celků MSFL. Prostějov mi doporučil 1.HFK Prostějov, kde jsem absolvoval několik tréninků, zájem ale projevila i Kroměříž a Líšeň. Když jsem pak porovnal tréninky a prostředí, rozhodl jsem se pro kroměřížský klub, výhodné to bylo i z hlediska dojíždění,“ vypráví někdejší jednička mezi prostějovskými tyčemi. A vybral si náramně. V té době totiž zamířil do Baníku Ostrava brankář Šustr a Kroměříž hledala novou jedničku, takže „Kofi“ šel do jasně rozdaných karet. Na jeho příchodu vydělala jak Kroměříž, tak hráč sám. „Vůbec toho nelituji, jarní část minulé sezóny vyšla suprově, doma jsme nedostali žádnou branku a také díky tomu jsem měl největší číslo vychytaných nul (v MSFL celkem 21, což je druhý nelepší výsledek po brankáři Uvízlovi z Uničova - pozn. red.),“ libuje si Kofroň.
Před novým soutěžním ročníkem se měl vrátit zpět do Prostějova stejně jako všichni další kmenoví hráči 1.SK, kteří byli v druholigové sezóně na hostování. V prostějovském dresu se však opět neobjevil. Aspoň prozatím. „Jednal jsem s oběma kluby. V Kroměříži jsem cítil větší zájem a větší jistotu, že budu chytat, proto jsem se po vyhodnocení všech okolností rozhodl tam ještě zůstat. Tentokrát mám hostování na celý soutěžní ročník a příští rok uvidíme. Situace v Prostějově se může změnit, do budoucna jsou všechny možnosti otevřené,“ nezavírá si zkušený gólman dveře na domácí stadion.
Druhým hostujícím prostějovským hráčem je útočník Milan Machálek. Ten rovněž patřil mezi skupinu hráčů, které klubové vedení poslalo v zimě 2017 na hostování. Na rozdíl od většiny spoluhráčů, co posílili 1.HFK Olomouc, odešel do stále ještě známého prostředí. „Zvolil jsem hostování ve Vyškově, kde už jsem strávil už ročník 2013/2014 po přechodu z dorosteneckého do mužského fotbalu. Po pravdě se mi tam příliš nedařilo, přestože jsem prostředí a většinu hráčů dobře znal. Dobré výkony střídaly slabší zápasy, nedokázal jsem si udržet vyrovnanou formu,“ nevzpomíná Machálek příliš dobře na druhou vyškovskou štaci, potvrzující přísloví, že dvakrát do stejné řeky nevstoupíš. Do letní přípravy naskočil opět v Prostějově, kde jej nový trenér Oldřich Machala zkoušel na kraji obrany i zálohy. Tak odehrál druhé poločasy obou zápasů na turnaji v Počátkách, ve Frýdku-Místku a s Holicí. V pohárovém utkání v Mohelnici se už neobjevil. „I když jsem měl od trenéra pozitivní odezvu, přece jen mi bylo doporučeno další hostování, abych se dostatečně vyhrál. Měl jsem několik tipů na kluby z třetí ligy, kam bych jít chtěl, a naopak kam bych určitě nechtěl. Zkusil jsem zavolat trenérovi Machálkovi do Líšně a brzy jsme se dohodli na spolupráci,“ vyprávěl dál ´Machy´, který je teď v Líšni na hostování do konce června příštího roku.
Přestože v klubu na brněnském předměstí panuje podle jeho slov „takové domácké prostředí“, rád přivítal příchod svého jmenovce Tomáše, takže má v kabině známou tvář. „Nebyl problém se s kolektivem sžít. Mám dojem, že se v Líšni sešel silný kádr, který má na víc, než momentálně předvádí, problémem je efektivita proměňování šancí,“ okomentoval aktuální rozpoložení brněnského týmu. Trenér Miloslav Machálek mu dává příležitost v základní sestavě, což je pro něj nesporný přínos. Hraje na levé straně, buď záložníka či beka.

Hromadný odliv
Mnohem víc je zcela logicky hráčů, kteří prošli mančaftem Prostějova, ale z nejrůznějších důvodů odtud přestoupili do jiných klubů. Najít je můžeme nejen v třetí lize nebo divizi, ale - zejména ty mladší - i v krajských soutěžích. Zajímavé je, že v některých klubech se vytvořily jakési ex-prostějovské enklávy. Asi vůbec nejpatrnější to je v divizních Kozlovicích, ale třeba také ve Vyškově, již zmiňované Kroměříži a Líšni.
Po vypršení tříleté smlouvy v Opavě, kde sice dobře začal, ale vzhledem k různým zdravotním problémům skončil v poslední době na hostování, se do Prostějova vrátil také Tomáš Machálek. Na rozdíl od Milana ovšem do žádného utkání nezasáhl a objevil se pouze na úvodním setkání v kabině. Na vině byly opětovné zdravotní potíže s nejistou prognózou trvání. „S předsedou klubu panem Jurou jsme se domluvili, že v daném okamžiku nemá angažmá v mém bývalém mateřském klubu smysl,“ vysvětlil své zmizení z Prostějova bývalý elitní střelec. Další volba byla vcelku jasná. Zakotvil opět na okraji jihomoravské metropole. Jednak v Líšni už na jaře hostoval a v neposlední řadě tým trénuje jeho otec Miloslav.
Ve Vyškově, jemuž se na počátku podzimu neobyčejně daří, nyní válí reprezentant v malé kopané Jan Koudelka, který ale nikdy kmenovým hráčem eskáčka nebyl. Rodák ze Suchého dlouhou dobu patřil nedalekým Boskovicím a rovněž laboroval se zdravím. V sezóně 2014/2015 přišel do Prostějova, v následující postupové sezóně toho ale mnoho nenahrál a v létě 2016 odešel do Blanska, odkud se počátkem tohoto roku vrátil zpět do Boskovic „Jarní část minulé sezóny jsem ale odehrál v Rakousku, protože jsem si chtěl vyzkoušet fotbal v zahraničí,“ prozrazuje rychlý krajní záložník. „Hrál jsem pátou ligu a působil buď na hrotu, nebo jako podhrotový hráč. Podařilo se mi vstřelit šest branek a jako zkušenost bylo toho půl roku akorát,“ vrátil se krátce k zahraničnímu angažmá. V červenci se rozhodl pro návrat zpět na Moravu. Bylo to ovšem už v době, kdy měl Prostějov za sebou přes týden letní přípravy, takže obě strany uznaly, že naskočit v této fázi do týmu by nebylo úplně vhodné. „Ozval se mi Vyškov a jsem moc rád, že se mi podařilo se opět uplatnit v týmu třetí ligy. Hraji na hrotu a vstřelil jsem pět branek. Týmu se nadmíru daří, plný bodový zisk po pěti kolech je toho důkazem,“ pochvaluje si dobrou klubovou volbu Koudelka. Nezahálí ani v malé kopané. V červnu parádně odehrál domácí evropský šampionát, kde českým barvám unikl titul jen o vlásek. Finálová účast znamenala nejlepší umístění od roku 2011. Nyní se Jan Koudelka připravuje na boj o nominaci na svůj druhý světový šampionát, který se bude konat v říjnu. „Pokud budu nominován, jsem s Vyškovem domluven, že mě na turnaj v severní Africe uvolní,“ má už s klubem předjednáno. Ve Vyškově dělají Koudelkovi společnost brankář Jakub Klimeš a nedávný dorostenec Marek Matocha.
V létě 2015 před postupovou sezónou vcelku nečekaně opustil kádr Prostějova zprvu útočník, později spíše stoper Tomáš Zatloukal. „Po odchodu z eskáčka jsem na dva roky zakotvil v rakouské druhé zemské lize v celku Weissenkirchen, s nímž jsme v první sezóně hráli špici soutěže a v té druhé jsme dokonce postoupili o úroveň výš,“ popsal v krátkosti svou fotbalovou štaci u jižních sousedů. Proč se tedy opět objevil na Hané? „Pro mě je o to větší smůla, že jsem si zranil koleno a tyto potíže mně nedovolily dál v Rakousku pokračovat,“ vysvětlil Tomáš, který v Rakousku kopíroval své prostějovské působení - nejprve hrál na hrotu, později i na stoperu. Podle svých slov byl ve Weissenkirchenu moc spokojený, i přes dvou a půl hodinové dojíždění na tréninky a zápasy. Jak nedávno Večerník informoval, objevil se „Hujer“ na hřišti v Čechovicích, kde nejprve začal pouze s tréninkem. „Teď se potřebuji rozehrát a zjistit, jestli koleno bude držet. Po několika trénincích jsem se koncem srpna dohodl s klubem na spolupráci,“ potvrdil své angažmá v I.A třídě Olomouckého KFS. V zápase proti Dubu nad Moravou ještě střídal, v Mostkovicích už odehrál celé utkání, byť mu jeho úplný závěr nevyšel, když neproměnil penaltu v rozstřelu následujícím po remíze 1:1.
Hned pětice hráčů, kteří v různé době a různých týmech působili v Prostějově, se sešla v přerovské místní části Kozlovice. Nejdřív sem zamířil obránce Pavel Krejčíř, který se nyní do týmu vrátil, vzhledem k pracovnímu vytížení volil divizní angažmá také útočník Petr Nekuda a mládí reprezentují gólman Roman Konečný a útočník Štěpán Přikryl. Do Kozlovic na sklonku fotbalové kariéry přestoupil z Otrokovic také někdejší prostějovský kapitán Tomáš Mazouch.
Se svým bývalým spoluhráčem Kofroněm se v kroměřížském dresu sešel stoper Pavel Hloch, který ukončil svou slezskou misi v druholigovém Třinci.
Někteří dorostenci se adaptují na mužský fotbal blíže domovu, ale v nižších soutěžích. V krajském přeboru tak v dresu Kralic na Hané dostává příležitost třeba nadějný brankář David Šarman, který se připravoval s „A“-týmem, hraje zde třeba i výrazná tvář zadních řad Michal Blahoušek. V případě hráčů, co právě opustili kategorii dorostu, je samozřejmě škoda, že nemají možnost si v blízkém okolí zahrát fotbal na divizní úrovni. Žádný z klubů podobné ambice zatím nejeví a i v krajském přeboru zůstaly Kralice už pouze jako jediné...