VYTŘÍDĚNÉHO ODPADU NEUSTÁLE PŘIBÝVÁ

Třídění odpadu se v posledních letech stalo doslova fenoménem. Našinec se postupem času naučil rozdělovat domácí odpad na sklo, papír, umělé hmoty či elektroniku. Na to vše po celém Prostějově existují desítky separačních stanovišť, a navíc ještě fungují dva sběrné dvory. Za posledních sedm let si mezi lidmi získaly oblibu i nádoby na biologický odpad, které vedení magistrátu stále přikupuje. Dalo by se říct, že třídění komunálního odpadu v Prostějově nemá chybu. Ovšem „muška“ se vždycky najde...

„Myslím, že obecně je úroveň třídění v Prostějově velice dobrá, určitě k tomu přispívá poměrně hustá síť separačních stanovišť a dva sběrné dvory v Anenské a Průmyslové ulici. Z našich zkušeností plyne, že čím blíže mají lidé k nádobám na tříděný odpad, tím více třídí. V posledních letech jsme poměrně hodně investovali do obnovy separačních nádob na sklo. V letošním roce se nám navíc podařilo od společnosti Ekokom získat na obnovu zbylých 122 nádob, takže všechny zastaralé kontejnery na sklo budou do konce června tohoto roku vyměněny za nové, což nemalou měrou přispívá k dobrému pocitu z třídění. Významnou položkou ve vytříděném odpadu se stává biologicky rozložitelný odpad, a to zejména díky nádobám, které město v posledních sedmi letech poskytlo zájemcům v režimu výpůjčky zdarma,“ říká na úvod tohoto tématu Martin Grepl, ředitel společnosti FCC Prostějov, která se v našem městě kompletně stará o svoz a likvidaci komunálního odpadu.
V současné době je na území města 183 separačních stanovišť, na kterých je umístěno 632 kusů separačních nádob. Z toho je například 246 kontejnerů na papír, 340 nádob na plast a 46 kusů nádob využívají Prostějované na bioodpad. Někteří lidé přesto tvrdí, že kontejnery jsou brzy přeplněné. „Zaplněnost separačních nádob na těchto stanovištích je průběžně mapována. Na základě vyhodnocení získaných informací dochází po dohodě s Magistrátem města Prostějova k rozšíření stanovišť, popřípadě vybudování nových. Svoz tříděného odpadu probíhá jedenkrát týdně. Z vlastní zkušenosti víme, že k přeplňování kontejnerů dochází nárazově pouze na některých stanovištích, takže systémové zvyšování frekvence svozů by bylo neefektivní a příliš nákladné. Z tohoto důvodu máme vytvořeny speciální trasy, které na těchto exponovaných stanovištích zvyšují frekvenci svozu na dvakrát za týden,“ míní Martin Grepl.
Málokdo možná ví, co se děje s vytříděným odpadem, jakmile ho společnost FCC ze sběrných míst odveze. Třídí ho pracovníci této společnosti ještě sami? Někomu se totiž může zdát, a lidé na to často i upozorňují, že například do kontejnerů s papírem házejí mnozí také jiný odpad, to samé se týká skla či umělých hmot... „Vytříděný odpad se sváží svozovými vozy na překladiště, kde se z důvodu efektivní přepravy překládá do velkoobjemových kontejnerů, teprve takto se převáží na třídicí linky nebo přímo ke zpracovatelům. Na třídicích linkách dochází k dalšímu přetřídění odpadu. Následuje jeho takzvané materiálové využití, kdy se vytříděný odpad stává druhotnou surovinou. Z plastů, podobně jako z papíru, jsou lisovány balíky, které putují k dalšímu zpracování, sklo včetně skleněných střepů využijí sklárny. Zbytkový odpad, který již není možné dále materiálově využít, se zpracuje drcením na alternativní palivo pro využití v cementárnách,“ popisuje další osud tříděného odpadu ředitel společnosti FCC Prostějov.
V poslední době si Večerník všiml, že kontejnery s papírem „navštěvují“ bezdomovci a papír pak sami odvážejí do sběrných surovin. Další otázka tedy logicky zní, zda to společnosti zajišťující svoz odpadu nevadí a co se proti tomuto nešvaru dá vůbec dělat? „S rostoucí výkupní cenou papíru ve sběrnách surovin k tomuto opravdu dochází. Podle mého názoru i v budoucnu docházet bude, protože zabránit tomuto počínání bezdomovců je nereálné,“ je přesvědčený Martin Grepl.
Odváží se však nejenom tříděný odpad, ale i ten komunální, kterého se Prostějované zbavují prostřednictvím běžných popelnic. Večerník zajímalo, jak se likviduje tento druh? „Využíváme v současné době dvě skládky a jednu spalovnu. Co se týká plánované výstavby nové spalovny v Olomouckém kraji, v první řadě jsem samozřejmě pro jakékoliv další materiálové využití odpadu pomocí recyklace, nicméně pakliže již takové využití možné není, přicházejí na řadu další řešení, například likvidace odpadu a jeho energetické využití. To ostatně může být tím nejefektivnějším řešením,“ myslí si zástupce společnosti FCC.
Velkým nešvarem nejen v Prostějově zůstává fakt, že lidé odhazují k běžným popelnicím odpad, který tam rozhodně nepatří. Například nábytek, elektrospotřebiče a podobně. „Bohužel toto je skutečně velký problém, který sužuje asi všechna větší města. Velká část lidí nabyla pocitu, že o vše se musí postarat úřad, popřípadě svozová firma, a stačí pouze odpad ´vyhodit´ před dům, dál už to není jejich starost. Samozřejmě se snažíme udržet pořádek, ale zajištění svozu takto odloženého odpadu je z pohledu logistiky a techniky velmi obtížné, v neposlední řadě pro město velmi nákladné,“ vyjádřil se k tomuto problému Martin Grepl. „Chtěl bych touto cestou apelovat na občany a požádal je, aby pro bezplatné odložení uvedeného odpadu více využívali dva sběrné dvory v ulici Anenská a Průmyslová. Tímto způsobem také přispěli ke zlepšení životního prostředí ve městě...“