- 20. září 2015
- 2163x
Neskutečná série prostějovských fotbalistů v Moravskoslezské lize pokračuje. Ve vzájemných soubojích v tomto kalendářním roce příliš gólů nepadalo a i v tomto případě začalo být brzy zřejmé, že jeden jediný může rozhodnout. Přišel. Necelou čtvrthodinku po začátku druhé půle se při rohu „zpoza buku“ vynořil Martin Sus a rozjásal celou hostující lavičku.
SK Uničov - 1.SK Prostějov 0:1 (0:0)
Branka: 58. Sus
Rozhodčí: Nováček - Hájek, Pfeifer
ŽK: 8. Heinz, 61. Vejvoda, 74. Binar, 79. Krč, 83. Uvízl - 25. Koudelka, 85. Sus
Diváci: 280.
Statistiky:
rohové kopy 8:4, střely na branku 3:4, střely mimo 5:7, nepřímé kopy 2:3.
SK Uničov: Uvízl - Nuc (72. Můčka), Heinz (76. Vasiljev), Vejvoda, Koutek - Hrubý (13. Kasal), Binar, Juřátek, Jeřábek - Komenda, Krč. Trenér: Jiří Balcárek.
1.SK Prostějov: Kofroň - Hirsch, Sus, Rus, Pančochář - Koudelka (89. Sečkář), Fládr, Zelenka (52. Langer), Machálek (90. Krejčíř) - Nekuda, Kroupa. Trenér: František Jura.
Hned po úvodním hvizdu se k teči před Kofroněm dostal Komenda, poplach ale vyhlašovat prostějovská obrana nemusela. To konečně nemusela činit následující půl hodinu, kdy se domácí téměř k ničemu nedostali. To samé lze ale ve finále říci o Hanácích, byť měli jasnou převahu a balón pod kontrolou.
Z větší vzdálenosti to zkoušel aspoň Binar, jednou ale mířil vedle a těsně před přestávkou jeho dalekonosnou střelu vytěsnil Kofroň na roh. Na druhé straně se před odjezdem za reprezentačními povinnostmi v malém fotbalu činil Koudelka, jeden jeho pokus ale zblokovala obrana, další střela směřovala nad břevno domácí svatyně. Lepší mušku si nepřivezl ani Fládr.
Chvíli po návratu z kabin volil Koudelka zbytečně o jednu zasekávačku navíc, takže zblokovaná střela Uvízlovi starosti nenadělala. Binar po Koutkově nabídce mířil nad branku, z protiútoku naservíroval Kroupovi pěkný přízemní centr Langer, prostějovský kapitán ale na bližší tyči netrefil branku. Až po Fládrově rohu se do vzduchu zavěsil Sus a rozvlnil síť za Uvízlem – 0:1. V euforii z gólu div že nesvlékl dres...
Blízko vyrovnání byli domácí asi dvacet minut před koncem, když Jeřábkovu střelu Kofroň vyrazil před sebe a před dobíhajícím Komendou odkopla obrana míč na roh. Na druhé straně byl v ideální pozici Koudelka, balón ale minul spojnici břevna a tyče. Vzápětí snad pověstný krůček chyběl Komendovi k tečování míče putujícím napříč prostějovskou šestnáctkou.
Sedm minut před koncem nezpracoval dobře Uvízl malou domů od Vejvody, u brankové čáry jej obral o míč Nekuda, kterého gólman stáhl na zem, za což se obvykle naděluje bez milosti červená. Uvízl dostal jen žlutou a vzápětí mohl při tygřím skoku sledovat, jak se míč z Kroupovy kopačky odráží od břevna zpět do pole... První neproměněná penalta po čtrnácti měsících naštěstí nemrzela.
Krče totiž vychytal Kofroň, na druhé straně mohl zvýšit ještě Nekuda. Skóre se už neměnilo, což platí i o čtyřbodovém náskoku Prostějova v čele MSFL před druhými Vítkovicemi.
Pozápasové hodnocení trenérů
Jiří BALCÁREK - SK Uničov:
„Na Prostějov jsme byli myslím hodně dobře připraveni, protože jsem viděl všechna jejich utkání. V první čtvrthodině jsme měli dvě šance, které měly skončit gólem, když jsme vyvinuli tlak, který přerušilo zranění Hrubého. Obraz hry se poté vyrovnal a vše rozhodla individuální chyba po standardní situaci. Měli jsme výslovně hlídat Nekudu, Kroupu a Suse, což se nám nepodařilo. Zbytek utkání byl už trochu nahoru-dolů, kdy jsme hráli už trochu na riziko vzadu. Kluci zápas odmakali, neměli jsme štěstíčko, naopak soupeř vyhrál šťastně, mělo to skončit remízou.“
František JURA - 1.SK Prostějov:
„Dnes si mohu troufnout konstatovat, že jsme byli lepším týmem. V prvním poločase jsme byli jednoznačně lepší, chyběla pouze finální přihrávka. Potřebovali jsme rychlejší centry a větší aktivitu. Do druhé půle vstoupili domácí odhodlaněji, ale postupem času jsme hru srovnali, vstřelili potřebný gól a zaslouženě dnes vyhráli. Těší mě ta branka po rohovém kopu, z této standardní situace jsme gól dlouho nedali, takže jsem rád, že to tam spadlo. Neproměněná penalta nás samozřejmě mrzet mohla, ale byla to první za víc než rok Kroupova angažmá, takže jednou to přijít muselo.“