Pro Tomáše Langera to byla ŽIVOTNÍ PENALTA

Pro pohárové utkání nebyl v základní sestavě a na hřiště se dostal až po hodině hry, kdy se trenér Jura rozhodl vystřídat oba krajní záložníky. Jelikož patřil mezi ty méně vyčerpané borce, šel na šestou sérii penalt s tím, že může rozhodnout o postupu do třetího kola. A rozhodl!

Předpokládám správně, že to byla zatím vaše nejdůležitější penalta?

„Přiznám se, že ve své dosavadní hráčské kariéře jsem takhle důležitou penaltu ještě nestřílel. Bude to určitě jeden z momentů, na který budu často vzpomínat.“

S jakými pocity jste šel ze středového kruhu vstříc penaltovému puntíku?

„Měl jsem určitou výhodu v tom, že jsem nemusel proměnit. I pokud bych penaltu nedal, pokračovalo by se dál. Takže jsem nebyl pod velkým tlakem a právě to mi asi pomohlo k tomu, že jsem nezaváhal.“

Měl jste jasno v tom, kam poletí balón? Jak zafungovala alchymie mezi střelcem a brankářem?

„Chtěl jsem to kopnout doleva, ale v poslední chvíli mi tam gólman skočil. Naštěstí jsem si toho všiml a stačil reagovat, takže střela na pravou stranu byla už na jistotu.“

Byl jste určený trenérem nebo další pořadí střelců už vyplynulo ze situace?

„Další střelci penalt už určení nebyli, kluci mi řekli, abych šel, tak jsem se toho ujal. Po střídání jsem byl relativně čerstvý, ve dvou případech už kluky koncem utkání chytaly křeče. Naštěstí jsme ale závěrečnému tlaku odolali a bezbrankovou remízu ubránili.“