VIDEO Dva dny nádherné cyklistické podívané nabídl v pořadí šestnáctý ročník Grand Prix Prostějov-Memoriál Otmara Malečka v dráhové cyklistice. Na prostějovském oválu se ve čtvrtek a v pátek poměřili nejlepší domácí jezdci s medailisty ze světových šampionátů i olympijských her. Nejkvalitněji obsazenému ročníku v historii navíc přálo počasí a nadšením zářili také samotní jezdci. I těm největším zahraničním hvězdám se na Hané líbilo, a byť je vrcholem příštího roku olympiáda v brazilském Rio de Janeiru, již nyní se podělili o svou touhu vrátit se do Prostějova i příště a opět se utkat na závodech první kategorie Mezinárodní cyklistické unie! Večerník sledoval dění na velodromu po celé dva dny.

Podruhé v řadě se pořadatelé z SKC TUFO Prostějov a Ricardo Racing Teamu rozhodli uspořádat závody coby dvoudenní akci a premiérově do něj zařadili olympijské omnium mužů. Právě tento náročný víceboj složený z šesti odlišných disciplín přilákal i díky vrcholící kvalifikaci na soutěž pod pěti kruhy velikány současného velodromu.

Šestnáctý ročník Memoriálu Otmara Malečka se nesl v mezinárodním duchu. Setkání světové špičky dráhové cyklistiky na prostějovském oválu opanoval v mužském omniu Rus Viktor Manakov. Mistr světa v této disciplíně za sebou nechal další slavná jména v podobě olympijského medailisty Aarona Gatea z Nového Zélandu a mistra Evropy Tima Veldta z Nizozemska. Mezi ženami nenašla přemožitelku jeho krajanka Evgeniya Romanyuta, ve sprintu se radovali Poláci a v keirinu Ukrajina. Ve scratchi mužů, týmovém sprintu i bodovačce dvojic, se pak za velké divácké podpory dočkali i čeští jezdci. A právě závěrečný madison dal zavzpomínat na staré časy, na stupně vítězů se totiž dostaly pouze tři páry Dukly Praha.

Sprint v polské režii

Celý program odstartoval ve čtvrtek krátce po poledni kvalifikací mužského sprintu, které vládla česká naděje Pavel Kelemen před Polákem Damianem Zielinským a Njisanem Phillipem z Trinidadu a Tobaga, jenž musel vzít zavděk zapůjčeným speciálem. Z následných prvních dvou kol pavouku a oprav postoupilo do čtvrtfinále české duo Kelemen - Tomáš Bábek, prostějovský odchovanec Robin Wagner bohužel nenaplnil své ambice a po desátém čase v kvalifikaci vypadl s Phillipem a postup si nevyjel ani v opravách proti Vynokurovovi s Quincym. Letos totiž dorazila z Karibiku početnější výprava a Philippa doprovázeli hned tři jeho krajané. Mezi zbývající šesticí bylo kvarteto Poláků a polská převaha se ukázala i v následujících bojích, do semifinále prošli tři a doplnil je Tomáš Bábek. Ani člen Dukly Brno ovšem nedokázal jejich blok rozbít a v poměru 1:2 obsadil čtvrté místo. Pro prvenství si dojel druhý muž z kvalifikace Zielinski, jenž v obou rozjížďkách přespurtoval Lipu.

Cizinci vládli i mládeži

První den se rozhodlo o vítězích i v dalších závodech. Mezi juniory kraloval scratchi Ukrajinec Valdyslav Scherban před svým krajanem Olegem Posikem a mezi jejich vrstevnicemi nenašla přemožitelku teprve šestnáctiletá Litevka Olivija Baleišyté. Totéž pořadí platilo také o den později při bodovačce jednotlivců a potvrdilo to, že se do Prostějova sjela výborná konkurence i mezi mládeží. O to cennější je čtvrteční čtvrté místo Matyáše Strupka a zejména pak páteční stříbro Evy Planičkové. Kilometr s pevným startem se mezi „třiadvacítkáři“ musel obejít bez úřadujícího vicemistra Evropy v této distanci Robina Wagnera a v řídce obsazeném startovním poli se radoval Jiří Fanta před Davidem Sojkou.

Mezi elitou pak zahraniční bitvu vyhrál Ital Francesco Ceci, jenž za sebou nechal dva Poláky, Maďara a Ukrajince. O den později se pak na poloviční vzdálenost divácky nepříliš zajímavé soutěže vydala jen Maďarka Váloczi.

V bodovačce zářil Pszczolarski

Hlavní pozornost zahraničních výprav se soustředila na závody v omniu. Ty měly ve čtvrtek na pořadu scratch, stíhačku jednotlivců a vylučovací závod, na něž v pátek navázal pevný start, letmé kolo a závěrečná bodovačka.

V mužích ukazoval všem prakticky od samotného úvodu záda Viktor Manakov. Syn olympijského vítěze ze stíhačky družstev skončil na úvod druhý za Ukrajincem Hrynivem, zbylé dva díly prvního dne ale proběhly v jeho režii a začal si budovat dostatečný náskok. Na druhé místo se po polovině soutěže posunul Nizozemec Tim Veldt, bronz hájil Řek Ioannis Spanopoulos před Polákem Adrianem Teklinským a Novozélanďanem Aaronem Gatem.

Druhý den se bojovalo hlavně o druhé místo a byla to velká bitva až do závěrečného souboje v bodovačce. Právě tato finálová disciplína skvěle vyšla jezdci z dalekého Nového Zélandu, jenž díky tomu smazal svou ztrátu a posunul se na druhé místo o dva body před nizozemského soupeře. Další čtyři body zpět zůstal Němec Maxmilian Beyer, jenž také poctivě sbíral body. A velice dobře si vedla i prostějovská dvojice Wojciech Pszczolariski, Luděk Lichnovský. Druhý jmenovaný prožil povedený první den, kdy mu vyšel scratch i vylučovačka a byla z toho šestnáctá pozice, Polák v barvách SKC TUFO se pak ukázal úplně na závěr. Po celou dobu bodovacího závodu byl nejvíce vidět a právě on nakonec získal nejvíce bodů, konkrétně 47, což mu dopomohlo k posunu na konečné čtrnácté místo.

Mezi ženami neponechala nic náhodě Ruska Evgeniya Romanyuta, na paty jí nejvíce šlapala Češka Lucie Hochmann. A třetí místo uhájila Polka Edita Jasynská, jež po úvodním scratchi krátce vedla. Další česká závodnice Jarmila Machačová obsadila devátý post.

Domácí páry braly prémie

Druhý sprinterský den otevřela soutěž týmů, celkem pětici družstev vládlo trio Dukly Brno včetně Robina Wagnera. Na stupně vítězů je pak doprovodilo šest Poláků tvořících dvě trojice. Na řadu pak přišel atraktivní keirin, z jehož rozjížděk se do semifinále prosadilo hned pět Čechů, tedy početněji nejvíce. Nebylo to však příliš platné, do finále prošel jen Jiří Fanta, jemuž se nakonec podařilo obsadit alespoň pátou příčku. V rozhodující chvíli opět byli vidět Poláci, když Krzysztof Maksel bral po loňské výhře stříbro a jeho krajan Rafal Sarnecki bronz, na pásce byl rychlejší jen Ukrajinec Vynokurov.

Tečku za celými závody udělal očekávaný bodovací závod dvojic tvořící samotný memoriál. Zde došlo k návratu starých časů z let minulých, kdy kompletní stupně vítězů připadly jezdcům Dukly Praha. Na startu byly i dvě čistě prostějovské dvojice a třetí pár utvořil Petr Lechner s Janem Dostálem, na nejvyšší umístění to ale nestačilo. Vynahradili si to alespoň ve spurtech o prémie, Jakub Filip s Markem Šipošem pobrali dvě, Lichnovský s Pszczolarským pak dokonce sedm.

Klání, nad nímž již tradičně převzal záštitu první náměstek hejtmana Olomouckého kraje Alois Mačák, se neslo i v charitativním duchu, na dobrovolném vstupném se podařilo vybrat celkem deset tisíc korun pro onkologické oddělení olomoucké fakultní nemocnice.

---

pohledem ředitele závodu

„Byl to jako vždy nervák ohledně počasí, ale čtrnáct dní před závodem byla předpověď úplně luxusní a skutečně se i naplnila. Co se týká konkurence, tak v Čechách neměla obdoby. Takoví jezdci v Česku nestartovali pohromadě nikdy. Musím říct, že letos šlo vše až podezřele hladce, závody šlapaly perfektně. Podařila se nám i volba spíkrů, Svaťa Buchta a Lukáš Thun byli úplná pecka, tito borci to zvládli lépe než kdejaký profík. Kralování Dukly v madisonu mě až tolik nepřekvapilo, protože závodníci, co tu přijeli na omnium, měli v nohách dva těžké dny. Vítězní Dukláci ho sice jeli taky, ale druhá a třetí dvojice jela jen scratch na rozjetí. I na našich klucích bylo vidět, že už toho mají plné zuby. To muselo být poznat. V omniu všichni mohli vidět, že nejlepším českým jezdcem byl jedenáctý František Sisr. Luděk Lichnovský na tom byl slušně a v konkurenci se s Vojtou neztratili a nedělali ostudu. Postavili se světové extratřídě a Luďa je v mužích druhým rokem, takže asi těžko bude porážet Aarona Gatea, Tima Veldta nebo takové borce, to zatím určitě ne. V madisonu pak udělali show a vyzvedli si prémie, Luděk si to užil plnými doušky a pobavili sebe i lidi. A o to přeci šlo.“

Michal Mráček

---

OHLASY ÚČASTNÍKŮ

Jevgeniya Romanyuta (Rusko)
vítězka omnia:

„S tím, že vyhraji tak suverénně, jsem rozhodně nepočítala. Měla jsem hodně štěstí. (smích) Úroveň závodů byla vysoká, líbila se mi zdejší atmosféra. Největší soupeřkou byla Lucie Hochmannová, dříve Záleská. Je to hodně silná závodnice. Příští rok je olympiáda, takže nevím, jestli přijedu do Prostějova znovu. Byla jsem tu poprvé a hodně se mi tu líbilo. Podobné závody mám ráda.“

Aaron Gate (Nový Zéland)
druhý v omniu mužů:

„Jsem velice šťastný, byla tu skvělá atmosféra. Organizátoři odvedli vskutku velice dobrou práci a podařilo se jim přilákat špičkové závodníky. Já osobně se vracím po zranění ramene, které se mi přihodilo na závodech v Itálii, a za druhé místo jsem tu velice rád, konkurence totiž byla velice silná. Sešla se tu velice kvalitní sestava a závěrečný bodovací závod byl napínavý až do konce. Byl jsem zde již na dovolené, ale toto je pro mě první závod v České republice a dobrá zkušenost. Doufám, že se tu budu moci za rok vrátit, líbí se mi tady. Mým přáním je opět si tu zazávodit.“

Lucie Hochmannová (Dukla Praha)
druhý v omniu žen:

„Jsem spokojená, je to dobrý výsledek. Už jsem měla vyjetý 'světák', ale bodově jsem si polepšila, navíc loni jsem byla třetí a letos druhá. V bodovačce jsem ztrácela nějakých šest bodů a Romanyuta si to hlídala, celkově do Prostějova jezdím hodně ráda a závodí se mi tu dobře. Ta atmosféra dělá hodně a moc mi pomáhá. Na jaře jsem se vdala a od května jsem jela druhý velký závod, změna je ale pouze v příjmení, jinak je to pořád stejné.“ (úsměv)

Njisane Phillip (Trinidad a Tobago)
čtvrtfinalista sprintu i keirinu:

„Nemohu být spokojen, protože mé kolo nedorazilo. Děkuji ale českému týmu, že jsem tu mohl závodit na zapůjčeném kole. Už jen kvůli lidem, protože ti tu byli opravdu velice, velice příjemní a moc milí na mě. A to mě hnalo kupředu. Mé kolo zůstalo v Německu a teď odlétám na panamerický šampionát do Chile, kde by mělo být. Domnívám se, že kdybych jej měl i tady, předvedl bych mnohem lepší výkon. Ale je to sport a ve sportu se občas takové věci stávají. Příští rok se ale určitě vrátím a budu tu chtít stejně jako loni zvítězit. Nejprve budou olympijské hry, ale po nich bych se chtěl do Prostějova vrátit.“

Jan Dostál (Puskinak.cz)
vítěz scratche:

„Bylo to nesmírně těžké a hodně rychlé. Sešla se tu kompletní evropská špička a moc si tohoto vítězství cením. Díky domácí půdě je to asi nejcennější vítězství v sezoně, i když jsem už letos vyhrál i jeden takto vysoký scratch a v italské Fiorenzole šestidenní závody profesionálů. Mám tu spoustu kamarádů a přijela i celá rodina. Všichni mi drželi pěsti a moc jsem se tu těšil, je to tady jedna z nejlepších drah.“

Martin Bláha (Dukla Praha)
druhý v madisonu, třetí ve scratchi:

„Madison tentokrát hodně bolel, největší pozor jsme si dávali na Italy. Mladí nás nenechali vůbec odjíždět a bylo to vyrovnané, ale výkonnostně na tom byli o trošku líp. Závěr jim vyšel, jejich výhra je zasloužená. Prostějovská Velká cena je pro nás prestižní, jedná se o největší domácí závod, bojovat o stupně vítězů zkrátka musíme. Podařilo se nám obsadit první tři místa, za což můžeme být jedině rádi. Rivalita s mladými tu je, ale řevnivost ne. Mladí se zkrátka musí snažit nás starší tlačit, aby to k něčemu bylo. Cítíme z jejich strany tlak a to je dobře. Až jednou skončíme, tak víme, že budeme mít dobré nástupce.“

Milan Kadlec
trenér Dukly Praha:

„Bylo jasné, že nebudu závodit do padesáti, ale musím uznat, že ještě nějaký rok bych na kole dal. A speciálně Prostějov se mi líbil, tady jsem vždy rád jezdil, už jako junior jsem tu vyhrál mistrovství republiky v bodovačce. Vždycky jsem tu byl poměrně úspěšný a tuto dráhu mám velice rád. Po pětadvaceti letech cyklistiky mě mrzelo, že jsem nemohl závodit, dvojice i bodovačku jsem měl moc rád, i délkou mi to tady sedělo. Myslím si, že bych neměl problém závod dokončit, hlavně jde o tu taktiku. Výkonnostně byly naše dvojice srovnatelné, bylo to o momentálním štěstí, jak to vyjde. Taktika se splnila do puntíku, a jakmile dali rundu, tak začali soutěžit mezi sebou, to závodu přispělo na atraktivitě. Je pravda, že pole nebylo tak kvalitní, jak jsme si představovali, takže by bylo neúspěchem neskončit na prvních třech místech.“

video naleznete zde